Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 570,67 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 600 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 397 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 2.9.2023 do 21.10.2024 a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 22.10.2024 do zaplacení s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] IČO [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne 4.3.2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 30 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 36 303 Kč v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, na dluh uhradil pouze částku 9 400 Kč, zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 21.10.2024. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu 21.10.2024, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy, dle nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se vždy předmětnou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 36 303 Kč, to vše ve sjednaných 78 týdenních splátkách po 851 Kč, výše poslední splátky činí 776 Kč. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 9 400 Kč.
4. Z předžalobní výzvy ze dne 31.12.2024 včetně dodejky, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21.10.2024 soud zjistil, že žalobkyně dne 31.12.2024 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 15. 1. 2025 a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.
5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. Částku 30 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 9 400 Kč, zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh 20 600 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, dále přiznal žalobkyni vyčíslený úrok z prodlení za období specifikované žalobkyní, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 397 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 824 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.