Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

224 C 180/2024

Soud: Okresní soud v KladněDatum rozhodnutí: 15. 5. 2025Č. j.: 224 C 180/2024-62Soudkyně: JUDr. Jitka SikorováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 7. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 48 056,10 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKD:2025:224.C.180.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 11. 11. 2026 máme 603 806 z 614 541 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (15) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 270 Kč od 16.8.2024 do zaplacení.

II. Co do částky 21 786,1 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 296,87 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 056,1 Kč od 2.8.2022 do zaplacení, úroku 30 % ročně z částky 29 271,27 Kč od 2.8.2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 892,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 48 056,1 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].) uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2021 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě informací získaných od žalovaného a doklady získaných od žalovaného a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Částka 30 000 Kč byla poskytnuta žalovanému na jeho účet dne 17.11.2021. Žalovaný měl dlužnou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 110 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný vrátit činila 61 004 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti nebyla dostatečná.

5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na základě, které byla žalovanému na účet vyplacena částka 30 000 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 110 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný vrátit činila 61 004 Kč. Roční úroková sazba činila 34,33 %.

6. Ze zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s., ze dne 20.12.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] částku 30 000 Kč, která byla na účet žalovaného připsána dne 18.11.2021.

7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný podniká jako OSVČ, jeho čistý měsíční příjem činí 19 550,64 Kč, náklady na bydlení činí 0 Kč, splátka předchozích úvěrů 19 550, 64 Kč, jiné závazky 0 Kč za měsíc. Údaje byly ověřeny z daňového přiznání žalovaného.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.11.2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 4.12.2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž měl být žalovaný informován. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 31.7.2024 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 31.7.2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení do 15.8.2024.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. [spisová značka]).

16. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru č. [hodnota] s tím, že současně byla poučena o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně po poučení doložila zprávu o posouzení úvěruschopnosti a výpis z běžného účtu žalovaného.

17. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v obou případech uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalovanému neuvedla. Uvedla vždy pouze příjem, výdaje nebyly kromě splátky úvěrů označeny vůbec.

18. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 30 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil pouze částku 3 730 Kč, Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 26 270 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 16.8.2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně v obou případech poprvé učinila dne 31.7.2024, odesláno tentýž den, s určením data plnění do 15.8.2024. Žalovaný je tak v prodlení od 16.8.2024. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 892,35 Kč, přičemž tato částka představuje 9,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 403 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 056,10 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 910 Kč ve výši 1 241,10 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací