Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 861 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 861 Kč od 9. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 716,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil.
2. Elektronický platební rozkaz č.j. EPR 212240/2025-9, ze dne 14.8.2025 se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu ze dne 1.10.2025, č.j. EPR 212240/2025-14 zrušen. Soud nařídil na 16.1.2026 jednání, ke které mu se žalovaný dostavil. Žalovaný uvedl, že se žalobou nesouhlasí, připustil, že za elektřinu neplatil, byl hlášen na Úřadu práce.
3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 23. 8. 2021 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [adresa] na dobu 36 měsíců ode dne zahájení dodávky elektřiny. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny.
4. Jak dále vyplývá z předložené faktury, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému spotřebu za období od 25. 8. 2021 do 5. 3. 2022 v celkové hodnotě 51 861 Kč, splatnost faktury nastala 8. 9. 2022. Následně byl žalovaný upomínán o zaplacení uvedené faktury. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, včetně přílohy a potvrzení o uhrazení kupní ceny, byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.
5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.
6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturou splatnou dne 8. 9. 2022, žalovaný však nic nezaplatil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni.
7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), s přihlédnutím ke speciální úpravě obsažené v energetickém zákoně. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího uhradit kupní cenu za poskytnuté zboží (služby) ve smyslu § 2118 o. z. V důsledku prodlení vznikl prodávajícímu rovněž nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Předmětná pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. o. z.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 716,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 075 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty 51 861 Kč, a to částkou 3 180 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovného ve výši 72 Kč za cestu z Prahy k Okresnímu soudu v Kladně a zpět podle § 13 odst. 3 a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 520 Kč, tj. 3 049,20 Kč.