Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni– částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a– částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši [částka] s příslušenstvím.[právnická osoba] svůj první nárok ve výši [částka] s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě mu téhož dne bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti [právnická osoba]., úroky v dohodnuté sazbě a poplatky za pojištění schopnosti splácet úvěr sjednané ve smlouvě ve výši [částka] měsíčně, to vše v 30 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, přičemž poslední platbu učinil dne [datum] a celkově splatil pouze [částka]. Podle smluvního ujednání byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba]., smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, s jejímž splacením se dostal do prodlení o délce 30 dnů. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením splátek delšího než 65 dnů, společnost [právnická osoba]., dopisem ze dne [datum] v souladu se smluvním ujednáním vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě 10 dnů splatil částku [částka] zahrnující dosud nevrácené poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka], dlužné úroky ve výši [částka], dlužné poplatky za pojištění ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty za prodlení se splacením jednotlivých splátek ve výši [částka] a náhradu nákladů vzniklých společnosti [právnická osoba]., v souvislosti s prodlením žalovaného. Podle smluvního ujednání byl žalovaný dále povinen zaplatit smluvní pokutu za každý den prodlení v sazbě 0,1 % z poskytnutých nevrácených peněžních prostředků a dlužného úroku ke dni [datum] v celkové výši [částka]. Za období do dne [datum] dosáhla tato smluvní pokuta a výše uvedená smluvní pokuta za prodlení se splacením jednotlivých splátek celkové částky [částka]. Jako příslušenství žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 29,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž roční sazbu 29,67 % žalobkyně určila sama s přihlédnutím ke statistice České národní banky ohledně úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami.3. Pro svůj druhý nárok ve výši [částka] s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě mu téhož dne bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti [právnická osoba]., úroky v dohodnuté sazbě, to vše v 12 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, přičemž poslední platbu učinil dne [datum] a celkově splatil pouze [částka]. Podle smluvního ujednání byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba]., smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, s jejímž splacením se dostal do prodlení o délce 30 dnů. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením splátek delšího než 65 dnů, společnost [právnická osoba]., dopisem ze dne [datum] v souladu se smluvním ujednáním vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě 10 dnů splatil částku [částka] zahrnující dosud nevrácené poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka], dlužné úroky ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty za prodlení se splacením jednotlivých splátek ve výši [částka] a náhradu nákladů vzniklých společnosti [právnická osoba]., v souvislosti s prodlením žalovaného. Podle smluvního ujednání byl žalovaný dále povinen zaplatit smluvní pokutu za každý den prodlení v sazbě 0,1 % z poskytnutých nevrácených peněžních prostředků a dlužného úroku ke dni [datum] v celkové výši [částka]. Za období do dne [datum] dosáhla tato smluvní pokuta a výše uvedená smluvní pokuta za prodlení se splacením jednotlivých splátek celkové částky [částka]. Jako příslušenství žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž roční sazbu 30 % žalobkyně určila sama s přihlédnutím ke statistice České národní banky ohledně úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami.4. Před uzavřením obou smluv s žalovaným společnost [právnická osoba]., posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky na základě žalovaným předložených osobních dokladů a dokladů ověřujících příjmy a výdaje a dále na základě společností [právnická osoba]., vyžádaných informací z veřejných registrů, zejména [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy č. [hodnota] žalovaný takto předložil potvrzení o přijetí mzdy z [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], z nichž bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí [částka], přičemž žalovaný byl zaměstnán u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pro účely výdajů společnost [právnická osoba]., vycházela před uzavřením smlouvy č. [hodnota] z životního minima ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy č. [hodnota] společnost [právnická osoba]., zjistila výdaje žalovaného ve výši [částka] a vycházela i z životního minima ve výši [částka]. Před uzavřením obou smluv dospěla společnost [právnická osoba]., k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky.5. Pohledávky vůči žalovanému z obou výše uvedených smluv byly společností [právnická osoba]., s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Zaplacení náhrady nákladů vzniklých společnosti [právnická osoba]., v souvislosti s prodlením žalovaného žalobkyně žalobou nepožadovala. Žalovaný již dále nesplatil ničeho ani přes písemnou výzvu žalobkyně.6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.7. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu s připojenou doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v určené lhůtě nevyjádřil a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů.8. Z písemnosti označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo [hodnota] (č. l. 17–19) soud zjistil, že v této písemnosti je žalovaný označen jako klient, avšak písemnost není opatřena jeho vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem. U označení společnosti [právnická osoba]., je v písemnosti uvedeno jako bankovní spojení číslo účtu [č. účtu].9. Z hodnocení klienta ke smlouvě číslo [hodnota] (č. l. 54) soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., při posuzování schopnosti klienta splácet úvěr podle uvedené smlouvy vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu klienta ze zaměstnání u [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] a z výdajů v celkové výši [částka] skládajících se z životního minima ve výši [částka], výdajů na bydlení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] a ze splátek u společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka].10. Dále soud ze čtyř detailů platby (č. l. 55–58) zjistil, že na účet žalovaného číslo [č. účtu] byla v období od [datum] do [datum] připsána každý měsíc platba z účtu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] číslo [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] v průměrné výši [částka].11. Z výpisu záznamů z registru [Anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 59) a z výpisu z nebankovního registru klientských informací ([Anonymizováno]) ze dne [datum] (č. l. 60) soud zjistil, že k uvedenému dni žalovaný v registru [Anonymizováno] evidován nebyl a jeho [Anonymizováno] skóre na základě platební morálky v registru [Anonymizováno] /[Anonymizováno] činilo [Anonymizováno], což jej řadilo do kategorie I. představující vyšší riziko.12. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (č. l. 14) soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu číslo [č. účtu] ve prospěch účtu číslo [č. účtu] provedena platba ve výši [částka].13. Dále soud z písemnosti označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo [hodnota] (č. l. 9–12) zjistil, že i v této písemnosti je žalovaný označen jako klient, avšak ani tato písemnost není opatřena jeho vlastnoručním nebo uznávaným elektronickým podpisem. Společnost [právnická osoba]., se podle této písemnosti zavázala, pokud návrh na uzavření smlouvy přijme, poskytnout na bankovní účet klienta číslo [č. účtu] peněžní prostředky ve výši [částka], a to podle své volby buď přímo ze svého účtu, nebo prostřednictvím [jméno FO] Systému provozovaného společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , z účtu, jehož je společnost [právnická osoba], majitelkou.14. Z výpisu záznamů z registru [Anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 61) a z výpisu z nebankovního registru klientských informací ([Anonymizováno]) ze dne [datum] (č. l. 62) soud zjistil, že k uvedenému dni žalovaný v registru [Anonymizováno] evidován nebyl a jeho [Anonymizováno] skóre na základě platební morálky v registru [Anonymizováno] /[Anonymizováno] činilo [Anonymizováno], což jej řadilo do kategorie II. představující menší riziko a lepší segment klientů.15. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (č. l. 7) soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve prospěch účtu číslo [č. účtu] provedena platba ve výši [částka].16. Ze dvou oznámení ze dne [datum] (č. l. 13 a 20) soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., dne [datum] vyzvala žalovaného v souvislosti se smlouvou č. [hodnota] ke splacení mimo jiné zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] a v souvislosti se smlouvou č. [hodnota] ke splacení mimo jiné zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka], obojí ve lhůtě do 10 dnů od odeslání těchto oznámení.17. Dále soud ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] (č. l. 38) včetně přílohy č. [hodnota]: seznamu postoupených pohledávek (č. l. 34–37) a ze dvou pověření ze dne [datum] (č. l. 31 a 31 p. v.) zjistil, že pohledávky společnosti [právnická osoba]., vůči žalovanému související se smlouvami číslo [hodnota] a [Anonymizováno] byly na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni.18. Z oznámení o postoupení pohledávky (č. l. 21) včetně podacího lístku (č. l. 22) a z plné moci ze dne [datum] (č. l. 30) soud zjistil, že žalobkyně zastupující společnost [právnická osoba]., dopisem ze dne [datum] vyrozuměla žalovaného, že pohledávky vůči žalovanému související se smlouvami č. [hodnota] a [Anonymizováno] v celkové výši [částka] byly ke dni [datum] společností [právnická osoba]., postoupeny na žalobkyni.19. Konečně z výzvy k plnění ze dne [datum] (č. l. 24–25) včetně podacího lístku (č. l. 23) soud zjistil, že dopisem odeslaným dne [datum] zástupce žalobkyně v tomto řízení vyzval žalovaného k plnění pohledávek uplatňovaných nyní žalobou.20. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých žalobkyní předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba]., poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelem byl žalovaný, dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] pak společnost [právnická osoba]., vyzvala žalovaného ke splacení zbývajících dlužných částek ve lhůtě 10 dnů od odeslání dopisu, tedy do [datum]. Pohledávky vůči žalovanému byly společností [právnická osoba]., postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.21. Naopak žalobkyní předloženými písemnými důkazy nebylo prokázáno, že by se žalovaný seznámil s obsahem předložených písemností označených jako návrhy na uzavření smlouvy o úvěru, natož že by projevil vůli být obsahem těchto písemností vázán. Písemnosti byly vyhotoveny pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalovaného a nebyl k nim připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronických písemností by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., z žalobkyní předložených písemností nebylo zjištěno, že by k nim byl připojen jakýkoliv elektronický podpis vytvořený osobně žalovaným jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Ani certifikáty pro elektronický podpis připojené k návrhu smlouvy č. [hodnota], ani číselné kódy umístěné na písemnostech v místě očekávaného podpisu klienta neobsahují jméno nebo jakýkoliv jiný údaj, který by umožňoval určit totožnost žalovaného, nehledě na skutečnost, že nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovaným mimo vlastní písemnost. I kdyby však bylo zjištěno, že žalovaný osobně aktivně učinil úkon mimo písemnost, který by se v písemnosti nepřímo projevil zobrazením jeho podpisu v podobě číselného kódu, stále by z žalobkyní předložených písemností nebylo možné zjistit jejich integritu, tedy že byly soudu předloženy tytéž písemnosti a v téže podobě, v jaké je žalovaný podepsal, a že nedošlo k jejich záměně ani k pozdější změně jejich obsahu.22. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“23. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“24. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný získal na úkor společnosti [právnická osoba]., majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši [částka] a [částka] bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byl povinen vrátit jí vše, co mu plnila, jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. Na základě postoupení podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. se novým věřitelem pohledávky vůči žalovanému na vrácení peněžních prostředků stala žalobkyně, o čemž byl žalovaný vyrozuměn podle § 1882 odst. 1 o. z.25. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v souvislosti s jejím prvním nárokem žalovaný splatil celkem [částka] a v souvislosti s jejím druhým nárokem splatil [částka]. Rozdíl mezi peněžními prostředky, které žalovaný získal, a prostředky, které již vrátil tak v případě prvního nároku činil [částka] a v případě druhého nároku činil [částka]. Co do těchto částek proto soud žalobě vyhověl.26. Žalovaný byl povinen plnit na výzvu společnosti [právnická osoba]., ve lhůtě, kterou mu určila, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaný dostal do prodlení podle § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost zaplatit nejprve společnosti [právnická osoba]., a po postoupení pohledávky žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částek [částka] a [částka] od [datum] do zaplacení.27. Naopak z provedených písemných důkazů nebylo zjištěno, že by mezi společností [právnická osoba]., a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu podepsal nebo jinak projevil vůlí být jí vázán. Nedošlo proto ani k v žalobě tvrzeným ujednáním o povinnosti platit úroky, poplatky za pojištění a smluvní pokuty.28. Avšak i v případě, pokud by mezi společností [právnická osoba]., a žalovaným k uzavření jedné či dvou smluv o úvěru došlo, byly by takové smlouvy absolutně neplatné na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť společností [právnická osoba]., nebyla před případným uzavřením ani jedné z takových smluv řádně posouzena schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum], přestože by se v obou případech jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Přes výzvu soudu v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalobkyně nepředložila žádné listiny, z nichž by vyplývalo, že by před uzavřením smlouvy č. [hodnota] byly jakkoliv ověřovány příjmy a výdaje žalovaného. Před uzavřením smlouvy č. [hodnota] pak byly použitím dokladů ověřovány toliko jeho příjmy, ne však již výdaje, jejichž výše byla pouze zaznamenána v písemnosti označené jako hodnocení klienta, aniž by bylo patrné, že by byla též ověřována použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru by tak žalovaný byl povinen společnosti [právnická osoba]., respektive žalobkyni, na niž byly pohledávky postoupeny, vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru bez úroků, poplatků za pojištění a smluvních pokut.29. Co do zbytku, tedy z prvního nároku v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z druhého nároku v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.30. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni, jež byla ve věci co do jistiny úspěšnější než žalovaný. Žalobkyně byla ve věci úspěšná na jistině co do částek v celkové výši [částka], neboť v tomto rozsahu soud na jistině žalobě vyhověl. Naopak žalovaný byl ve věci úspěšný na jistině co do částek v celkové výši [částka], protože co do tohoto zbytku na jistině soud žalobu zamítl. Při celkové hodnotě předmětu řízení na jistině ve výši [částka] proto žalobkyně byla ve věci úspěšná na jistině v poměru přibližně 55,32 %, zatímco žalovaný byl na jistině úspěšný v poměru přibližně 44,68 %. Rozdíl mezi poměrem úspěchu žalobkyně a poměrem úspěchu žalovaného činí přibližně 10,64 % (55,32 −44,68 = 10,64), právě v poměru 10,64 % má proto žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.31. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] podle § 8 odst. 1 a. t. a sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] vypočtená sazbou 21 % z částky [částka].32. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka].33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.