Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

227 C 111/2024

Soud: Okresní soud v KladněDatum rozhodnutí: 20. 11. 2024Č. j.: 227 C 111/2024-63Samosoudce: Mgr. Jiří HolasAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 30. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 17 427,46 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKD:2024:227.C.111.2024.1
pojištění úvěrusmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 427,46 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 14 464,70 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 464,70 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 050,98 Kč a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 90,41 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 17 427,46 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 60 měsíčních splátkách společně s úrokem ve výši 14,9 % p. a. do 25. 6. 2026. Dále byl sjednán poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 500 Kč a měsíční poplatek ve výši 24 Kč za pojištění úvěru. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, proto žalobkyně poslala žalovanému dne 23. 8. 2023 výzvu k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán k úhradě dluhu, žalobkyni však dluh neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení zbývající části jistiny ve výši 14 464,7 Kč, neuhrazené poplatky za upomínání a pojištění úvěru ve výši 2 962,76 Kč, úrok ve výši 14,9 % p. a. z částky 14 464,7 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 050,98 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 90,41 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 14 464,7 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

5. Ze smlouvy o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, oznámení žalobkyně o úrokových sazbách, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou 60 měsíčních splátek společně s úrokem ve výši 14,9 % p. a. do 25. 6. 2026. RPSN bylo 15,96 %. Částka měla být čerpána bezhotovostním způsobem na bankovní účet č. [č. účtu] do 15. 7. 2021. Dále si strany sjednaly poplatek za pojištění úvěru ve výši 20 Kč. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a byla žalovaným elektronicky podepsána.

6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 23. 8. 2023 a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu s tím, že pokud nebude částka zaplacena do 11. 10. 2023, dojde k zesplatnění celého úvěru.

7. Z historického výpisu úvěru bylo zjištěno, že dne 7. 7. 2021 žalovaný obdržel od žalobkyně částku 20 000 Kč, protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, došlo dne 11. 10. 2023 k zesplatnění zbývající částky úvěru. Žalovaný žalobkyni dosud neuhradil zbývající část jistiny ve výši 14 464 Kč, poplatky ve výši 2 962,76 Kč, úroky po zesplatnění ve výši 1 050,98 Kč a pokutu z prodlení ve výši 90,41 Kč.

8. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu do 9. 11. 20239. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“).10. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného ze dne [datum] je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by řádně hradil splátky. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.16. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 12. 10. 2023 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala úrok až od 20. 10. 2023.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 427,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.18. Třetím výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).19. Lhůty k se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací