Výrok
I. Žalovaný je povinen to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 20 725 Kč s úrokem z prodleníve výši 12,75 % ročně z částky 7 735 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení,ve výši 12 % ročně z částky 5 915 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení ave výši 12 % ročně z částky 6 175 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 645 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 27. 2. 2024 do 24. 6. 2024 v registru vozidel zapsán jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ], v období od 25. 6. 2024 do 23. 9. 2024 jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ] v období od 24. 9. 2024 do 27. 12. 2024 jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ], přičemž vozidlo bylo evidováno v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tím mu vznikla povinnost zaplatit příspěvky. Žalobkyně žalovaného k uhrazení příspěvků neúspěšně vyzvala. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvků ve výši 7 735 Kč (119 dní x 65 Kč), 5 915 Kč (91 dní x 65 Kč) a 6 175 Kč (95 dní x 65 Kč) a nákladů spojených s uplatněním ve výši 3 x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 69/2024 Sb. dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně se dále domáhá úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých příspěvků, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.
4. Žalovaný v období od 27. 2. 2024 do 27. 12. 2024 byl zapsaným provozovatelem vozidla registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], které bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a u něhož zároveň nebyla splněna zákonná povinnost pojištění odpovědnosti (zjištěno z výpisu údajů z registru vozidel). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 6 175 Kč výzvou ze dne 13. 2. 2025, k zaplacení dlužné částky 5 915 Kč výzvou ze dne 14. 11. 2024 a k zaplacení dlužné částky 7 735 Kč výzvou ze dne 15. 8. 2024, dále žalovaného urgovala upomínkami ze dne 5. 11. 2024, 4. 2. 2025 a 6. 5. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2025 (zjištěno z předmětných výzev včetně dokladů o odeslání). Žalovaný neuhradil ničeho.
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona o pojištění odpovědnosti, ve znění účinném k datu provozování vozidla.
6. Dle § 6 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
7. Dle § 45 odst. 1 až 4 citovaného zákona Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
8. Dle § 46 odst. 1 a 2 citovaného zákona zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.
9. Dle § 47 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.
10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že uplatněný nárok je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný jako zapsaný provozovatel v rozhodných obdobích provozoval předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v těchto obdobích k vozidlu neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek činí v každém jednotlivém případě 300 Kč. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.
11. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 645 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 830 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 19 825 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
13. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.