Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

227 C 95/2026

Soud: Okresní soud v KladněDatum rozhodnutí: 31. 8. 2026Č. j.: 227 C 95/2026-45Samosoudce: Mgr. Jiří HolasAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení částky 32 676,29 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKD:2026:227.C.95.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenídokazovánísmlouva o úvěruelektronický podpispostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (15) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 12 676,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 676,29 Kč od 30. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 903,61 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 326 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 32 676,29 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, potažmo z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 30. 1. 2024 distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč vrátit do 29. 1. 2025. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila v registrech. Žalovaný však nic neuhradil, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný dne 20. 10. 2025 marně upomínán k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhala jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 676,29 Kč od 30. 1. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 29. 1. 2024 byla na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] poukázána částka 20 000 Kč.6. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 12. 6. 2023, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 9. 2025, dodatku č.[hodnota] k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 30. 9. 2025, dohodě o úplatě a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 10. 2025 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 10. 2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů.8. Ze zprávy banky ze dne 6. 8. 2026 a výpisu z běžného bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č.[č. účtu] je žalovaný. Dále soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl -18 356,79 Kč a konečný zůstatek byl – 19 224,17 Kč. Na tento účet bylo v předmětném období připsáno 252 985,87 Kč a odepsáno 253 853,25 Kč. Dne 30. 1. 2024 na tento bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně na poukázala částku 20 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].9. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „[Anonymizováno] “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě na základě, níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle (Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo [Anonymizováno] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody podle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).15. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.16. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na bankovní účet v jeho vlastnictví celkem 20 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu § 1879 o. z. postoupena, podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Žalovaný zpět nic nevrátil. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.17. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 27. 10. 2025, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 20. 10. 2025 (doručení viz § 573 o. z.) s určením data splatnosti tří dnů, tj. do 26. 10.2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 27. 10.2025.18. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 20 000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.19. O náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 903,61 Kč, přičemž tato částka představuje 22,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,8 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 634 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 32 676,29 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.20. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 326 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS). Splatnost soudního poplatku je určena v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.21. Lhůty k plnění jsou určeny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací