Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši [částka] a dále se domáhal zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování sociální služby v Azylovém domě [obec], č. smlouvy S/19 [číslo], a to na dobu určitou ode dne uzavření smlouvy do [datum]. Předmětem smlouvy bylo poskytování registrované sociální služby pro žalovaného a jeho tři nezletilé děti. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o ukončení poskytování sociální služby v azylovém domě [obec] s účinností ode dne následujícího. Žalovaný byl povinen za poskytnutou sociální službu zaplatit dle Sazebníku úhrad za svou osobu [částka] za každý den a za každé nezletilé dítě [částka] za každý započatý den poskytování služby, celkem tedy [částka] za každý den. Žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh a zavázal se jej uhradit do [datum], dosud tak však neučinil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Dne [datum] uzavřeli žalobce s žalovaným smlouvu o poskytování sociální služby v Azylovém domě [obec], č. S/19 [číslo], na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému a jeho třem nezletilým dětem poskytnout služby azylového domu, žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za ubytování dle Sazebníku úhrad za pobyt v azylovém domě. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dle Sazebníku úhrad činila úhrada za otce a tři děti celkem [částka] za den. Dne [datum], který byl zároveň posledním dnem, kdy byla sociální služba poskytována, došlo mezi žalobcem a žalovaným k dohodě o ukončení poskytování sociální služby. Dne [datum] uznal žalovaný dluh a s žalobcem uzavřeli dohodu o jeho úhradě ve splátkách. Dle čl. II. dohody se žalovaný zavázal uhradit dluh ve výši [částka] nejpozději do [datum].
5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.
6. Podle § 57 odst. 1 zákona č. 10/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen„ ZSS“) azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Podle odst. 2 Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
7. Podle § 76 odst. 1 písm. a) ZSS za poskytování sociálních služeb v azylových domech (§ 57), hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
8. Podle§ 91 odst. 1 ZSS o poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb; tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58, 64, 67 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 54, 56, 60, 60a, 65 a 70 musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne.
9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu § 91 ZSS, žalovanému byly poskytnuty sociální služby po dobu 6 dnů, celkem měl za tyto služby žalobci uhradit částku [částka]. Žalovaný dluh písemným prohlášením uznal, nicméně do dnešního dne částku neuhradil, ač k tomu byl žalobcem vyzván.
13. Nárok žalobce na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], jelikož mezi žalobcem a žalovaným došlo ve smyslu § 1958 k dohodě o splatnosti, a to tak, že dluh bude uhrazen nejpozději do [datum]. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení jistiny také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci byl žalobce neúspěšný pouze v nepatrné části, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, podání ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.