Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 790,73 Kč– s kapitalizovaným úrokem ve výši 48 439,80 Kč,– s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 161,45 Kč,– s úrokem ve výši 13,43 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení,– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025 a– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 720 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 1 720 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 3,95 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení z částky 1 720 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení nad sazbu 7,05 % ročně, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 983,15 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 41 510,73 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela dne 15. 11. 2007 s žalovanou smlouvu reg. č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly podle smluvního ujednání také všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. V souladu se smlouvou byly žalované jednorázově poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky a platit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 13,43 % ročně, to vše v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 1 014 Kč splatných k datu ujednanému ve smlouvě. Pohledávka byla evidována na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se dále smlouvou zavázala hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za správu úvěru a za pojištění, a to ve výši podle přílohy smlouvy, případně podle sazebníku. Žalovaná však splátky a poplatky nehradila řádně a včas, společnost [právnická osoba]., proto dopisem ze dne 27. 7. 2009 vyzvala žalovanou podle čl. XI. odst. 1 a 2 k okamžitému splacení dluhů. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 postoupena žalobkyni. Žalobkyní požadovaná částka 41 510,73 Kč se skládala z jistiny ve výši 39 790,73 Kč a z poplatků ve výši 1 720 Kč. Jako příslušenství žalobkyně po žalované požadovala kapitalizovaný úrok za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 ve výši 48 439,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 ve výši 3 161,45 Kč, běžící úrok ve výši 13,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 41 510,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, měla být výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaná nezaplatila žalobkyni uvedené částky ani přes písemnou výzvu k plnění, kterou jí žalobkyně odeslala.
2. Žalovaná ve věci uvedla (č. l. 46), že si pro časový odstup již nevybavuje, zda dne 15. 11. 2007 uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba]., ani zda jí byla doručena výzva ze dne 27. 7. 2009.
3. Soud věc projednal při jednáních dne 29. 12. 2025 (č. l. 46–47) a dne 16. 9. 2026 (č. l. 88–89), při nichž provedl dokazování. Žalovaná se k jednání konanému dne 16. 9. 2026 nedostavila ani nepožádala o odročení, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno již dne 11. 8. 2026 (č. l. 78). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
4. Ze smlouvy ze dne 15. 11. 2007 (č. l. 9–10) soud zjistil, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela dne 15. 11. 2007 s žalovanou smlouvu registrační číslo [hodnota], kterou se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 20. 10. 2013. Žalovaná se dále zavázala platit společnosti [právnická osoba]., úroky ve výši 13,43 % ročně z poskytnutých peněžních prostředků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 1 014 Kč splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 1. 2008. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]., a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele společnosti [právnická osoba]., a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se s nimi seznámila a že s nimi souhlasí.
5. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 6. 2007 (č. l. 5 a č. l. 14–15) soud zjistil, že v případě prodlení žalované se splacením jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy byla společnost [právnická osoba]., oprávněna požadovat okamžité splacení všech poskytnutých peněžních prostředků a příslušenství, což měla žalované oznámit písemně [článek XI. odstavec 1 písm. a), odstavec 2 písm. f) a odstavec [právnická osoba] článku XIII. úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla uvedena rozhodčí doložka, podle níž se klient a společnost [právnická osoba]., dohodli, že majetkové spory, které vzniknou na základě smlouvy, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeného dnes již zaniklou společností s tehdejší obchodní firmou Společnost pro rozhodčí řízení, a.s.[IČO] IČO, , naposledy sídlem [adresa], a to podle jednacího řádu pro rozhodčí řízení uvedené společnosti, pravidly o nákladech rozhodčího řízení, sazebníkem odměn rozhodců, organizačním řádem a kancelářským řádem uvedené společnosti.
6. Dále soud z interního účetního dokladu (č. l. 8) zjistil, že dne 19. 11. 2007 společnost [právnická osoba]., poskytla žalované s jejím souhlasem peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč převodem z účtu číslo [č. účtu] ve prospěch účtu číslo [č. účtu], což žalovaná potvrdila svým podpisem.
7. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky datované 27. 7. 2009 (č. l. 6) soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., vyhotovila uvedenou výzvu datovanou 27. 7. 2009, v jejímž textu vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé pohledávky evidované na účtu č. [č. účtu] vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi uvedenou společností a žalovanou dne 15. 11. 2007, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč.
8. Z první strany historického výpisu (č. l. 7) soud zjistil, že ke dni 6. 10. 2009 byl na úvěrovém účtu číslo [hodnota] vedeném na jméno žalované evidován nesplacený zůstatek úvěru ve výši 39 790,73 Kč. K uvedení dni bylo z úvěru splaceno 20 splátek, přičemž poslední splacená splátka byla splatná dne 20. 6. 2009. V historickém výpisu byla uvedena výše nezaplacených úvěrových poplatků ke dni 6. 10. 2009, jež měla činit 1 640 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek identifikační číslo [hodnota] -14-15 (č. l. 23–25), z dodatku č. [hodnota] ze dne 15. 12. 2015 ke smlouvě o postoupení pohledávek (č. l. 16–17) včetně přílohy č. [hodnota] – seznamu postoupených pohledávek (č. l. 27) a z oznámení o postoupení ze dne 16. 12. 2015 (č. l. 26) soud zjistil, že smlouvou ze dne 14. 12. 2015 společnost [právnická osoba]., postoupila svou pohledávku vůči žalované vztahující se k účtu číslo [hodnota] na žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2015.
10. Konečně z výzvy k plnění ze dne 10. 6. 2025 (č. l. 11–12) včetně podacího lístku (č. l. 13) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným dne 10. 6. 2025 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k zaplacení mimo jiné částky 41 510,73 Kč v souvislosti se smlouvou č. [hodnota] ze dne 15. 11. 2007 uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k plnění nejpozději do 25. 6. 2025.
11. Soud neměl za prokázané, že by se výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky datovaná 27. 7. 2009 dostala do dispoziční sféry žalované. Žalobkyně ani po výzvě ze strany soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 29. 12. 2025 (č. l. 46 p. v.) žádné další důkazy k prokázání tohoto tvrzení neoznačila.
12. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě požadovala po žalované zaplatit poplatky v celkové výši 1 720 Kč, a takové skutečnosti nedoplnila ani po výzvě ze strany soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. při jednání dne 16. 9. 2026 (č. l. 88 p. v.), natož aby označila důkazy potřebné k prokázání daných tvrzení, ač k tomu byla zároveň vyzvána podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s poučením o následcích nevyhovění této výzvě. Soud tak neměl za prokázané, že by žalované vznikla povinnost zaplatit poplatky ve výši 1 720 Kč.
13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba]., poskytla žalované v roce 2007 peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala jí tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20. 10. 2013 a zaplatit úrok z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 13,43 % ročně. Ke dni 6. 10. 2009 žalovaná z poskytnutých peněžních prostředků dosud nevrátila 39 790,73 Kč. Společnost [právnická osoba]., postoupila pohledávku vůči žalované na žalobkyni, což žalované oznámila.
14. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen „obchodní zákoník“), „[s]mlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
15. Podle § 504 obchodního zákoníku „[d]lužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.“
16. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi společností [právnická osoba]., a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 3 větou první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na jejímž základě společnost [právnická osoba]., poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve sjednané lhůtě podle § 504 obchodního zákoníku. Pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z., o čemž byla žalovaná vyrozuměna podle § 1882 odst. 1 o. z. V rozsahu částky 39 790,73 Kč odpovídající nevrácené jistině úvěru proto soud žalobě vyhověl.
17. Přestože soud neměl za prokázané, že by společnost [právnická osoba]., vyzvala žalovanou k vrácení celé jistiny úvěru již dopisem ze dne 27. 7. 2009, neměl takový závěr vliv na rozhodnutí stran kapitalizovaného ani běžícího úroku ani kapitalizovaného úroku z prodlení. Celá jistina úvěru se stala splatnou dnem 20. 10. 2013 v souladu se smluvním ujednáním podle § 504 obchodního zákoníku. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 vyčíslený částkou 48 439,80 Kč, přičemž úrok vypočtený smluvní sazbou 13,43 % ročně z dlužné jistiny 39 790,73 Kč by uvedenou částku nepřevýšil ani tehdy, pokud by byl počítán jen za období od 21. 10. 2013 do 13. 5. 2025. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu celého kapitalizovaného úroku ve výši 48 439,80 Kč a celého běžícího úroku ve výši 13,43 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení.
18. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení podle § 365 obchodního zákoníku, čímž jí vznikla povinnost zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Výše úroku z prodlení se řídí § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, ve spojení s § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť k prodlení žalované došlo dnem 21. 10. 2013, jak je popsáno výše. Výše úroku z prodlení tedy měla odpovídat ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Tato výše úroku z prodlení byla od počátku prodlení již pevná a neměnila se v jednotlivých kalendářních pololetích, jako tomu bylo dříve podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010. Ke dni 30. 6. 2013 jako k poslednímu dni kalendářního pololetní, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení žalované, byla Českou národní bankou stanovena repo sazba ve výši 0,05 %, a to již od 2. 11. 2012. Žalobkyni by tak měl náležet úrok z prodlení podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, v neměnné výši 8,05 % ročně. Žalobkyně však požadovala běžící úrok z prodlení výslovně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené jen o 7 procentních bodů, s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. tak soud mohl přiznat žalobkyni běžící úrok z prodlení jen ve výši 7,05 % ročně. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 161,45 Kč soud přiznal žalobkyni v plné výši, neboť uvedenou částku by úrok z prodlení z dlužné jistiny 39 790,73 Kč nepřevýšil ani při výpočtu jen za období od 21. 10. 2013 do 13. 5. 2025 a jen v sazbě 7,05 % ročně.
19. Jelikož soud neměl za prokázané, že by žalované vznikla povinnost zaplatit poplatky ve výši 1 720 Kč, žalobu v rozsahu této částky a úroku z prodlení z dané částky zamítl.
20. Právě tak soud zamítl žalobu i v rozsahu celého běžícího úroku z prodlení nad sazbu 7,05 % ročně, jak je vysvětleno výše. Běžící úrok z prodlení soud rozepsal ve vyhovujícím i v zamítavém výroku zvlášť za období od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025 a za období od 1. 7. 2025 do zaplacení, stejně jako to učinila žalobkyně v žalobním petitu.
21. Pro úplnost soud dodává, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem [adresa] dne 4. 3. 2010 pod sp. zn. [Anonymizováno] nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., neboť rozhodce neměl pravomoc daný rozhodčí nález vydat [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 (uveřejněné pod č. 77/2016 Sb. rozh, obč.)], jelikož rozhodčí doložka obsažená toliko v článku XIII. úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla neplatná, protože neobsahovala přímé určení rozhodce a namísto toho odkazovala na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona [srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 (uveřejněné pod č. 121/2011 Sb. rozh. obč.)].
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci větší částečný úspěch než žalovaná, nárok na náhradu nákladů řízení včetně řízení odvolacího podle § 224 odst. 3 o. s. ř. v částce 16 983,15 Kč, přičemž tato částka představuje 91,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení na jistině v rozsahu 95,86 % a úspěchu žalované na jistině v rozsahu 4,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 661 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 510,73 Kč a sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 29. 12. 2025 (č. l. 46–47) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 5. 2. 2026 (č. l. 51) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 390 Kč za odvolání došlé soudu dne 25. 2. 2026 (č. l. 54–56) proti usnesení o zastavení řízení (č. l. 52), jež není rozhodnutím ve věci samé, podle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. a z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 16. 9. 2026 (č. l. 88–89) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a 4 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty vypočtená sazbou 21 % z částky 13 930 Kč ve výši 2 925,30 Kč. Podání datované 29. 8. 2025 došlé soudu dne 2. 9. 2025 (č. l. 33–34), kterým žalobkyně pouze sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pro svou stručnost a jednoduchost nepředstavovalo úkon právní služby, za nějž by měla náležet odměna advokáta a paušální náhrada hotových výdajů. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.