230 C 219/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 932,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 27. 5. 2024 Smlouvu o povoleném debetu č. [hodnota], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 %. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované poskytla. Žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat povolený debet a také byla oprávněna úvěr kdykoli částečně nebo zcela splatit. Každou platební transakcí ve prospěch běžného účtu se splácel úvěr a znovu se tak obnovovala možnost jeho čerpání do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další transakce na tomto účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina povoleného debetu se nenavyšovala. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 2. 2025 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost [Anonymizováno]. a následně další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2025 postoupena ze společnosti [Anonymizováno] na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 787,36 Kč (smluvní úrok ve výši 21,90 % v období od 30. 9. 2024 do 31. 1. 2025) a z dlužných poplatků ve výši 499 Kč (1 x 499 Kč). Dále právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela s žalovanou dne 17. 5. 2023 Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [hodnota] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky za využití povoleného debetu v daném měsíci ve výši 90 Kč dle platného ceníku. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 4. 2025 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Žalovaná ani po odstoupení dluh neuhradila. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost [datum]. na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 23 Kč, neuhrazených poplatků po splatnosti ve výši 410,68 Kč (5 x 90 Kč – 39,32 Kč představující splátku ze dne 30. 9. 2024) a kapitalizovaného úroku z prodlení po splatnosti ve výši 1,16 Kč (za období od 31. 10. 2024 do 31. 1. 2025). Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

5. Žalovaná uzavřela dne 27. 5. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o povoleném debetu č. [hodnota], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 10 000 K a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 %. Pro případ prodlení byly sjednány poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu ve výši 499 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované poskytla. Žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat povolený debet a také byla oprávněna úvěr kdykoli částečně nebo zcela splatit. Každou platební transakcí ve prospěch běžného účtu se splácel úvěr a znovu se tak obnovovala možnost jeho čerpání do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další transakce na tomto účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina povoleného debetu se nenavyšovala. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 2. 2025 k zesplatnění úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně před podáním žaloby marně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 17. 5. 2023 uzavřela také smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kdy se zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [hodnota] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky za využití povoleného debetu v daném měsíci ve výši 90 Kč dle platného ceníku. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 4. 2025 od výše uvedené smlouvy odstoupila. Žalovaná ani po odstoupení dluh neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně před podáním žaloby marně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

6. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované průběžně vyplatila kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč (ke dni 22. 2. 2025), které se žalovaná zavázala pravidelně splácet za podmínek dle výše citované smlouvy. Žalovaná smluvní podmínky porušila, když nehradila dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě jistiny úvěru spolu s úrokem. Soud má za prokázané, že žalobkyně svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnila řádně, naopak žalovaná svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky nesplnila (žalovaná v průběhu řízení ostatně ani netvrdila, že by tomu bylo jinak). Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila žalobkyni dle uzavřené smlouvy, dostala se do prodlení s plněním. Je tak povinna žalobkyni uhradit nesplacenou jistinu úvěru, smluvní úrok z prodlení a sjednané poplatky. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostala do prodlení s celou nesplacenou jistinou. Dále soud zhodnotil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kdy se zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [hodnota] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky. Žalovaná však své smluvně sjednané povinnosti neplnila. Na bankovním účtu žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nevyrovnala, pročež byl její závazek zesplatněn. Žalovaná tedy své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy o úvěru řádně a včas neplnila a svým povinnostem vůči žalobkyni tak nedostála. Vedle nároku na zaplacení jistiny ve výši 23 Kč žalobkyni vzniklo právo i na a na poplatky dle ceníku ve výši 410,68 Kč. Vedle toho vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 932,68 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.