Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 090,58 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 865,61 Kč za období od 20.1.2024 do 8.8.2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 566,1 Kč za období od 31.1.2024 do 31.7.2024, spolu s úrokem ve výši 12,4 % ročně z částky 74 393,58 Kč za období od 15. 10. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 74 393,58 Kč za období od 15. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 444,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 20. 6. 2022 smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 2 395 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12,40 % ročně a poplatkem za pojištění. Pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o fúzi sloučením ze dne 14. 9. 2021 se společnosti [právnická osoba]. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 8. 2024 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2024 postoupena na společnost I-Xon a.s. a dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2024 byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 74 393,58 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 865,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 566,10 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 697 Kč. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl vyzván.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 20. 6. 2022 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 K a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 395 Kč s úrokem ve výši 12,40 % ročně. Smluvní strany si sjednaly oprávnění banky prohlásit úvěr za ihned splatný v případě prodlení žalovaného se zaplacením platební povinnosti.
5. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými ve smlouvě.
6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u [právnická osoba]. č. [č. účtu] bylo zjištěno, že půjčka ve výši 100 000 Kč byla dne 20. 6. 2022 vyplacena na jeho účet. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného a z výpisů z úvěru bylo zjištěno, že žalovaný úvěr splácel řádně do října 2023, v následujících měsících mu byly účtovány sankční úroky a poplatky za výzvu k zaplacení dlužné částky. V srpnu 2024 byl úvěr zesplatněn. Z transakční historie se podává, že nesplacen zůstal úvěr v částce ve výši 74 393,58 Kč, úroky ve výši 5 865,61 Kč, úroky z prodlení ve výši 566,10 Kč a poplatky ve výši 2 697 Kč.
7. Ze zprávy o zkoumání úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z informací od žalovaného, že je zaměstnán s příjmem ve výši 22 000 Kč měsíčně, je svobodný a bydlí u rodičů s výdaji na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně a s výdaji na živobytí ve výši 700 Kč měsíčně. Pro účely splácení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně však vycházela z výdajů na bydlení ve výši 2 550 Kč a životních nákladů 4 250 Kč měsíčně. Zjištěno bylo celkové splátkové zatížení žalovaného ve výši 11 960 Kč měsíčně. Výslednou platební kapacitu v době žádosti tak právní předchůdkyni žalobkyně vypočetla na částku 3 240 Kč měsíčně.
8. Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne 12. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného prohlásila dluh za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky.
9. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] byla postoupena na společnost I[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s.
10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy.
11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 6. 2022 s žalovaným smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 K a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 395 Kč s úrokem ve výši 12,40 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala výši příjmu žalovaného a výši jeho výdajů. Částka ve výši 100 000 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného dne 20. 6. 2022. Žalovaný se dostal se splátkami do prodlení, pročež právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh dne 12. 8. 2024 za okamžitě splatný. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného marně vyzývala k zaplacení dlužné částky.
12. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za sjednaný úrok z úvěru ve výši 12,4% ročně poskytla a vyplatila úvěr ve výši 100 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), vztahuje se na smluvní vztah mezi účastníky i zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před jeho poskytnutím řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného. Následně pak právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému poskytla. Žalovaný však svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostál, když řádně a včas neplatil sjednané splátky ( a to od října 2023) a dostal se tak do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr oprávněně zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující (k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Jelikož žalovaný dluh ani přes výzvu nezaplatil, soud shledal žalobu po právu. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal procesně úspěšnější žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 20 444,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 855 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 090,58 Kč, sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění a návrhu ve věci samé včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť úkony právní služby spočívající v převzetí zastoupení a výzvě k plnění byly učiněny před nabytím účinnosti této vyhlášky, a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za návrh ve věci ze dne 19. 2. 2025, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 710 Kč ve výši 2 879,10 Kč.
20. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.