233 C 5/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 10. 2024 domáhala vůči žalovanému zaplacení 412 260,25 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne 27. 9. 2022 se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o Repůjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 446 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaný závazků žalovaného a žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 5 994 Kč. Žalovaný však neplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto jej právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 15. 12. 2023 zesplatnila. Před podáním žaloby žalovaný zaplatil na úhradu svého dluhu celkem 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024. Žalobkyně se proto vedle nezaplacené jistiny domáhá i úroku a zákonného úroku z prodlení. Přestože žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění, žalovaný již nehradil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V řízení zůstal zcela pasivní a nedostavil se ani k ústnímu jednání, k němuž byl předvolán.

3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „banka [právnická osoba] “) soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]. dne 24. 7. 2017 smlouvu, na jejímž základě se banka [právnická osoba] zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby.

4. Z návrhu na uzavření Smlouvy o RePůjčce ze dne 27. 9. 2022, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o RePůjčce ze dne 27. 9. 2022, protokolu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, sazebníků produktů a služeb [právnická osoba] pro soukromé osoby, produktových obchodních podmínek [právnická osoba] pro půjčky soud zjistil, že bance [právnická osoba] byl doručen návrh na uzavření smlouvy o úvěru opatřený prostým elektronickým podpisem ve formě SMS kódu, který banka [právnická osoba] akceptovala.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vypracovala dokument obsahující konkrétní podmínky pro poskytnutí úvěru.

6. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že právní předchůdkyni žalobkyně byla předložena kopie občanského průkazu [jméno FO].

7. Z výpisů z účtu žalovaného a mimořádného výpisu z účtu 1024106453 soud zjistil, že žalovaný předložil bance výpisy z běžného účtu za období od srpna do ledna 2024.

8. Z výpisu Repůjčky, výpisů z úvěru za období od listopadu 2022 do ledna 2024 a výpisu z účtu [č. účtu] soud zjistil, že žalovaný na úhradu dluhu vůči žalobkyni zaplatil celkem 53 074,32 Kč.

9. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 15. 12. 2023 zesplatnila poskytnutý dluh.

10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 včetně dodatku č. 1, smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/02, potvrzení úplaty ze dne 5. 3. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky a přehledu podacích čísel ze dne 27. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a žalovanému o tom odeslala oznámení dne 15. 12. 2023.

11. Z výzvy k úhradě dluhu a seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 11. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy a předžalobní výzvu odeslala žalovanému dne 11. 4. 2024.

12. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu důkazním podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve vztahu k prokázání uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

14. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.

17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

18. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně uhradila za žalovaného jeho dosavadní závazky a odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví rozdíl částku ve výši 5 785,01 Kč, to vše tedy celkem ve výši 446 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Platby soud zohlednil při výši bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný takto plnil ze stejného právního titulu a vůle účastníků smluvního vztahu směřovala k umoření dluhu vzniklého ze stejné kauzy, přičemž ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§ 6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 392925,68 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 19. 4. 2024, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu, u které bylo v řízení prokázáno její odeslání, žalobkyně učinila dne 11. 4. 2024 s určením data splatnosti do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 19. 4. 2024. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

20. Žalobkyně vzala při ústním jednání zpět svůj návrh co do zákonného úroku z prodlení za dobu od 31. 8. 2023 do 30. 11. 2023 v kapitalizované výši 147,76 Kč. Soud proto řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 90,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,69 %). Jelikož bude třeba rozhodnout mj. o výši cestovného za cestu k ústnímu jednání, soud ponechal specifikaci konkrétní výše náhrady nákladů řízení k rozhodnutí samostatným usnesením. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a povinnost plnit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

Odůvodnění

1. V předmětné věci byl dne 24. 3. 2025 vydán rozsudek, kterým byla žalovanému mimo jiné stanovena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. V okamžiku vydání rozsudku nebyla přesná výše nákladů soudu známa, proto byla žalovanému uložena pouze povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení s tím, že výše nákladů bude stanovena samostatným usnesením. Pro splnění povinnosti byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku2. O nákladech řízení bylo rozhodnuto samostatným usnesením č.j. 233C 5/2025 – 143 ze dne 15. dubna 2025.3. Písařskou chybou při vyhotovování rozsudku byla lhůta k zaplacení nákladů řízení stanovena na 3 dny od právní moci rozsudku, správně má být 3 dny od právní moci samostatného usnesení, kterým byly náklady řízení vyčísleny.4. Podle ustanovení § 164 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.5. Postupem dle shora citovaného zákonného ustanovení soud vydáním opravného usnesení opravil písařskou chybu ve výroku II. shora označeného rozsudku.