Rozsudek ze dne 9. 6. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 24. 6. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 71,04 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši specifikované v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu bylo poskytnuto plnění ve výši [částka], který měl žalovaný splatit ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho přestože k tomu byl žalobkyní vyzván.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V řízení zůstal zcela pasivní a nedostavil se ani k ústnímu jednání, k němuž byl předvolán.
3. Soud po provedeném dokazování učinil tato skutková zjištění.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že návrh žalobkyně na uzavření smlouvy byl za žalovaného opatřen elektronickým podpisem ve formě SMS kódu.
5. Z potvrzení o vedení účtu a dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že finanční prostředky z úvěru byly vyplaceny na účet žalovaného.
6. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu.
7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum] a téhož dne ji odeslala žalovanému.
8. Z výpisu z insolvenčního rejstříku pro žalovaného soud zjistil, že pro žalovaného není vedeno žádné insolvenční řízení.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.
10. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. [právnická osoba] může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.
13. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.
14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví částku ve výši [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§ 6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Takovou výzvu, u které bylo v řízení prokázáno její odeslání, žalobkyně učinila dne [datum] s určením data splatnosti do 15 dnů od odeslání výzvy. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyně, která byla v řízení částečně úspěšná má nárok na 22,72 % celkových nákladů, neboť byla úspěšná co do částky [částka] a neúspěšná co do částky [částka]. Celkové náklady ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za 4 úkony právní služby po [částka] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a.t. ve znění účinném do [datum], náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a.t. ve znění účinném od [datum] a 21 % DPH ve výši [částka] dle ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. Při zohlednění míry úspěchu ve věci má proto žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení za celkem [hodnota] úkonů právní služby. Soud však nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], neboť žalobkyně tímto podáním doplňovala tvrzení, která měla být součástí již žalobního návrhu, nebyla k podání takového podání ani soudem vyzvána a doplňovala listiny, které již byly obsahem spisu. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Usnesení ze dne 24. 6. 2025
Výrok
V rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se opravuje výrok III. rozsudku tak, že nesprávně uvedené „specifikované v písemném vyhotovení rozsudku“ se opravuje na správnou částku „[částka] “.
Odůvodnění
Ve výroku specifikovaným rozsudkem bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně a součástí rozsudku byl i výrok III. o náhradě nákladů řízení. V písemném vyhotovení byly pod bodem 16. náklady řízení vyčísleny a odůvodněny, administrativním nedopatřením však nebyla tato částka zahrnuta do výrokové části rozsudku.Zástupkyně žalobkyně doručila zdejšímu soudu dne [datum] návrh na vydání doplňujícího rozsudku s tím, že nebylo rozhodnuto o konkrétní výši nákladů řízení.Podle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.Jelikož v písemném vyhotovení rozsudku došlo ke shora uvedené chybě, soud ji opravil vydáním tohoto opravného usnesení. Návrh žalobkyně soud posoudil dle svého obsahu jako návrh na vydání opravného usnesení, neboť o nákladech řízení rozhodnuto bylo a současně bylo rozhodnuto i o celém nároku žalobkyně.