Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč spolu s úrokem ve výši 5 882,28 Kč za období od 30. 11. 2023 do 1. 12. 2024, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 4 910,93 Kč za období od 30. 11. 2023 do 1. 12. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 50 000 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, a dále 2 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 700 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 15 594,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] Kč jako doplatek soudního poplatku, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky celkem 52 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy uzavřené se žalovaným 27. 5. 2022 mu poskytla formou povoleného přečerpání účtu úvěr do úvěrového limitu 50 000 Kč, žalovaný se zavázal za poskytnutí peněz zaplatit žalobkyni úrok ve výši 11,9 % ročně a z částek v prodlení úrok z prodlení ve výši 20 % ročně. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru 50 000 Kč, s níž je žalovaný v prodlení od 30. 11. 2023 a poplatky související s úvěrem 2 700 Kč. Úrok a úrok z prodlení žalobkyně částečně kapitalizovala, a to za období od 30. 11. 2023 do 1. 12. 2024, takto činí 5 882,28 Kč a 4 910,93 Kč. Celková částka poplatků je tvořena poplatky za vedení účtu po 100 Kč (4x) a za upomínání po 300 Kč (1x) a po 500 Kč (4x). Žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] spolu s obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný v postavení podnikatele (jak vyplývá z jeho označení i obsahu smlouvy) dne 27. 5. 2022 sjednali dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu č. [č. účtu], a to až do výše limitu 50 000 Kč. Vyžití prostředků bylo účelově vázáno na provozní potřeby žalovaného. Žalovaný se za poskytnutí peněz zavázal platit žalobkyni úrok, přičemž tento byl sjednán jako pohyblivý (základní sazba + kladná/záporná odchylka), ke dni uzavření smlouvy činil 11,90 % ročně a byl splatný vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci a poté v den konečné splatnosti. Žalovaný se zároveň zavázal platit poplatky dle sazebníku. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit z každé takové částky úrok z prodlení ve výši 20 % ročně. Strany sjednaly, že úvěr nebude nepřetržitě čerpán déle než 360 dnů a že žalovaný zajistí na účtu kladný zůstatek. Pro případ porušení povinností žalovaného, kterým bylo mj. jeho prodlení s plněním delší než 5 pracovních dnů, bylo ujednáno oprávnění žalobkyně písemně zesplatnit úvěr a požadovat jeho zaplacení (čl. 17, 18 obchodních podmínek). Podle výpisu úvěru žalovaný se dostal do prodlení 30. 11. 2023 s částkou 50 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 29. 2. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení 55 073,52 Kč. Podle výpisu ze 4. 12. 2024 žalovaný ke dni zesplatnění dlužil žalobkyni 50 000 Kč, zároveň mu bylo na poplatcích naúčtováno 2 700 Kč, přičemž částka představuje tvrzené poplatky (žalobkyně nepožaduje další měsíční poplatky za správu po 100 Kč od října 2023 zpětně), tyto odpovídají sazebníku.
4. Z výzvy ze dne 9. 8. 2024 včetně podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalovaný byl o zaplacení dluhu před podáním žaloby upomínán, zásilka mu byla odeslána 12. 8. 2024.
5. Ze shora uvedených zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do limitu 50 000 Kč na sjednaný účel, žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit smluvní úrok a sjednané poplatky, v případě prodlení také úrok z prodlení. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti dle dohody řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení, a to také formou předžalobní upomínky.
6. Po právní stránce soud zhodnotil věc následovně.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. V tomto případě dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 50 000 Kč. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, přičemž postavení žalovaného jednoznačně vyplývá jak z označení jeho osoby [Anonymizováno] a sídlem, tak z obsahu smlouvy, a proto se na smluvní vztah neuplatní úprava spotřebitelského úvěru. Ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr včetně smluveného úroku a poplatků dle sazebníku žalobkyni zaplatit, svou povinnost nesplnil, dostal se do prodlení, v důsledku kterého žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný však ani poté nezaplatil žalobkyni ničeho, to ostatně v řízení netvrdil, neuplatnil žádnou obranu. Soud tak shledal žalobu zcela po právu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku představující dlužnou jistinu úvěru a v souladu se sazebníkem vyúčtované poplatky, dále sjednaný úrok a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, také úrok z prodlení ve výši dle smlouvy, přičemž sazbu jak úroku, tak úroku z prodlení, shledává soud přiměřenou a odpovídající tomuto typu závazkových vztahů.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 15 594,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 635 Kč (do nákladů řízení bylo nutno zahrnout i doplatek soudního poplatku 135 Kč oproti zaplaceným 2 500 Kč, který se odvíjí od částky 52 700 Kč, nikoli od pouhé jistiny úvěru 50 000 Kč, když poplatky nejsou příslušenstvím ve smyslu ust. § 513 o.z.) a nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do 31. 12. 2024, kdy žalobkyně činila úkony převzetí a příprava zastoupení a odeslala kvalifikovanou výzvu k plnění a od 1. 1. 2025, kdy k soudu podala návrh ve věci samé, z tarifní hodnoty 52 700 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za dva úkony realizované před podáním návrhu ve věci – do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění) a z částky 3 220 Kč za úkon realizovaný po 1. 1. 2025 (podání ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč u úkonů realizovaných do 31. 12. 2024 a 450 Kč u úkonu realizovaného od 1. 1. 2025 podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 710 Kč ve výši 2 249,10 Kč. O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný je povinen plnit v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
13. Výrokem III. uložil soud povinnost žalobkyni doplatit soudní poplatek do plné výše 2 635 Kč, neboť požadované poplatky 2 700 Kč nejsou příslušenstvím pohledávky, ale její součástí. Zároveň ale soud zohlednil tento budoucí výdaj žalobkyně v částce přiznané náhrady nákladů řízení (viz odůvodnění výroku II. v bodě 12. tohoto odůvodnění.