Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit byt žalobce č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 23 540 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vyklizení bytu s odůvodněním, že žalovaný byt užíval na základě nájemní smlouvy ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 4. 7. 2022 přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, především neplatil nájemné a služby za dobu delší než 3 měsíce, byla mu dne 20. 2. 2024 doručena výpověď z nájmu bytu s návrhem na přestěhování do přístřeší. Tříměsíční výpovědní doba skončila dne 31. 5. 2024. Žaloba na neplatnost výpovědi nebyla podána. Vzhledem k tomu, že k vyklizení bytu nedošlo, obrátil se žalobce se svým návrhem na vyklizení na soud.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že uvedený byt právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] byt zakoupila za částku nižší, než byla jeho skutečná hodnota, vyplacenou částku ještě musel zaslat na její účet. Část finančních prostředků byla vyplacena formou úhrady dluhu žalovaného, dluh byl nižší, než o kolik byla ponížena kupní cena bytu.
3. Na základě podání žalovaného bylo zahájeno Okresnímu soudem v Kladně pod sp. zn. 8 C 62/2025 řízení o „zneplatnění kupní smlouvy“ a o uhrazení částky „za dohodnutý prodej nemovitosti“. Žalovaný, zde v postavení žalobce však zůstal zcela nečinný, nereagoval na výzvu k odstranění vad žaloby, a proto usnesením ze dne 24. 11. 2025 č. j. 8ť C 62/2025-23 bylo podání odmítnuto a řízení bylo skončeno.
4. Na základě provedených důkazů soud z nájemní smlouvy po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne 4. 7. 2022. Z výpovědi z nájmu bytu soud zjistil a vzal za prokázané, že pronajímatel vypověděl nájem bytu pro neplacení nájemného za období delší než 3 měsíce, ke dni doručení výpovědi z nájmu činil dluh žalovaného částku 60 328 Kč. Výpověď byla žalovanému doručena dne 20. 2. 2024, žalovaný byt nevyklidil. Žaloba na neplatnost výpovědi nebyla podána.
5. V průběhu řízení od společnosti [právnická osoba] zakoupil byt žalobce, vlastnictví prokázal výpisem z katastru nemovitostí, a proto soud usnesením ze dne 15. 1. 2025 č. j. 8 C 32/2024-37 připustil záměnu účastníků na straně žalobce.
6. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
7. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že žalovaný měl na základě nájemní smlouvy pronajatý byt, jehož vlastníkem byl v tu dobu právní předchůdce žalobce. Nájemní poměr skončil výpovědí z nájmu bytu z důvodu nehrazení nájemného po dobu delší jak 3 měsíce. Výpověď je platná, žalovaný její platnost nenapadl. V daném případě je nepochybné, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím výpovědní doby, od skončení výpovědní lhůty žalovaný užívá byt bez právního důvodu a výzvu k vyklizení nerespektoval. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl poté, co bylo prokázáno, že vlastnictví bytu přešlo na současného žalobce.
8. Žalovaný namítal, že právní předchůdce žalobce získal byt za nižší cenu, než byla cena tržní a napadl vlastnické právo tohoto právního předchůdce. Soud vyloučil věc k samostatnému projednání, žalovaný však zůstal ve věci nečinný a řízení, vedené zdejším soudem bylo skončeno usnesením ze dne 24. 11. 2025 č. j. 8 C 62/2025-23, rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 12. 2025. Žalovaný tak nebyl vlastníkem bytu určen, vlastnické právo svědčí podle výpisu z katastru nemovitostí žalobci. Proto soud k této obhajobě žalovaného již dále nepřihlédl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 540 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % a cestovné ve výši 5 522 Kč.