Výrok
I. Počínaje [datum] se zrušuje vyživovací povinnost žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozeného [Datum narození zainteresované osoby 0/0] vůči žalované [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozené [Datum narození zainteresované osoby 1/0].
II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 5. 2020 č. j. 42 P 94/2014-356.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem domáhal zrušení vyživovací povinnosti na žalovanou, která je jeho dcerou, s odůvodněním, že dle informací její matky ukončila studium a dále do školy nechodí, jeho vyživovací povinnost tedy zanikla, neboť žalovaná je schopna se sama živit.
2. Žalovaná uvedla, že s žalobou souhlasí, neboť skutečně v červnu 2023 ukončila studium. Poté byla evidována na úřadu práce, v současné době pracuje a skutečně je již schopna se sama živit.
3. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
4. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
5. Protože bylo v řízení prokázáno, že žalovaná již ukončila studium a je schopna se sama živit, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a počínaje dnem podání žaloby tedy [datum] byla vyživovací povinnost žalobce k jeho dceři zrušena.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy ani jednomu z účastníků v souvislosti s tímto řízení náklady nevznikly.