Výrok
I. Určuje se, že žalobkyně počínaje dnem 23. 8. 2023 není vlastníkem osobního automobilu SEAT IBIZA, RZ [SPZ], VIN: [VIN kód].
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 17 608 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem shora uvedeného motorového vozidla. Na výzvu soudu pak opravila žalobu tak, že žádala o určení, že není vlastníkem uvedeného vozidla počínaje datem kupní smlouvy, tedy 23. 8. 2023.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, přípisem soudu sdělil, že se vyjádří po poradě s právníkem, dále však zůstal nečinný. K jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.
3. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že kupní smlouvou ze dne 23. 8. 2023 prodala žalobkyně žalovanému osobní automobil Seat Ibiza, rok výroby 2002, VIN: [VIN kód]. Z dokumentu ČPP, Vienna Insurance Group bylo zjištěno, že k vozidlu zanikla dnem 24. 8. 2023 pojistná smlouva z důvodu oznámení změny vlastníka pojistiteli.
4. Z rozhodnutí ze dne 20. 12. 2023 č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa], odbor technický a dopravní soud zjistil, že žalobkyně požádala o zápis změny vlastníka nebo provozovatele uvedeného osobního vozu, správní řízení ale bylo zastaveno s odůvodněním, že s převodem nedal souhlas nabyvatel [Jméno žalovaného], nebyla provedena evidenční kontrola vozidla a nebyly předloženy dokumenty vyžadované zákonem k převodu vlastníka a provozovatele v registru vozidel.
5. Protože ve věci bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobkyně uvedené vozidlo prodala kupní smlouvou ze dne 23. 8. 2023, není počínaje tímto datem vlastníkem uvedeného vozu a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
8. Žalobkyně prokázala zejména předloženou kupní smlouvou, že uvedené vozidlo bylo ke dni podpisu smlouvy dne 23. 8. 2023 prodáno žalovanému, téhož dne jej převzal, a tudíž na něj ve smyslu zákona přešlo vlastnické právo. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobě na určení vlastnického práva v plném rozsahu vyhověl a určil, že od tohoto data není žalobkyně vlastnicí uvedeného vozidla.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni částku 4 840kč jako odměnu za právní zastoupení učiněné po 1. 1. 2025 dle novelizovaného advokátního tarifu a cestovné a náhradu času v celkové výši 300 Kč a 304 Kč.