Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že na základě kontroly č. [hodnota] bylo zjištěno, že na adrese [adresa], je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dne [datum] byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. [hodnota], který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datu [datum] se stavy VT 16.073 kWh a NT 14.373 kWh. Dne [datum] byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba]. zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 16.392 kWh a NT 15.008 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 94 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalobkyně požaduje úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši [částka], platbu za příkon [částka] a cenu neoprávněně odebrané elektřiny ve výši [částka]. Žalobkyni tedy vznikla škoda v celkové výši [částka], na kterou vystavila žalovanému fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud na základě jednotlivých skutkových zjištění zjistil:Soud má za prokázané, že žalovaný z distribuční soustavy provozované žalobkyní odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa]. Od [datum] byla sjednána smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí (prokázáno smlouvou ze stejného dne). Dne [datum] žalobkyně jako distributor dostala od obchodníka pokyn k odpojení odběrného místa od elektřiny (tzv. přerušení prokázáno příkazem ze stejného dne). Dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a byl zjištěn odběr elektrické energie bez platné smlouvy, proběhla demontáž elektroměru (demontáž byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum], dodejkou ze dne [datum]) a tím přerušena dodávka elektřiny. Počáteční a konečný stav elektroměru (včetně nákladů na přerušení a příkon) byl žalovanému vyčíslen ke dni [datum]; počáteční stav (kWh): VT 16.073, NT 14.373; koncový stav (kWh): VT 16.392, NT 15.008. Cena neoprávněného odběru byla stanovena na [částka]. Vedle toho vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů nutně vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] a nárok na platbu za příkon [částka] (prokázáno listinou Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, potvrzením o zaplacení společnosti [právnická osoba]., oznámením o výsledku kontroly, protokolem, dodejkami). Žalobkyně uvedené nároky v celkové výši [částka] žalovanému vyúčtovala fakturou splatnou dne [datum] (prokázáno fakturou č. [hodnota]). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vystavenou fakturu uhradil v celé její výši. Žalovaný byl vyzván k úhradě běžnou upomínkou i předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne [datum], výzvou ze dne [datum] včetně dodejky).
4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 16 odst. 1 věty prvé vyhlášky č. 359/2020 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.
5. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný nenahradil žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrické energie a náklady vynaložené na zjištění takového odběru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo prokazatelně zjištěno na základě změřených údajů. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti faktury do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].