Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 068,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 650,97 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky č. 2 odst. 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků 800 Kč, a to na bankovní účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 18 068,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese: [adresa] (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Žalovaná částka se skládá z náhrady za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 17 837,82 Kč a rozdílu v platbách za příkon ve výši 231,49 Kč. Na telefonický dotaz soudu žalobkyně sdělila, že trestní soud, kterým byl Okresní soud v Kutné Hoře ve věci sp. zn. [spisová značka], zaokrouhlil v tomto trestním řízení přiznanou částku z 12 581,66 Kč na 12 582 Kč. Rozdíl částek ve výši 0,34 Kč žalobkyně započetla na platbu za příkon a žalobou tedy požaduje nikoliv částku 231,49 Kč, ale částku ve výši 231,15 Kč2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Soud z protokolu o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, a z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 1. 2025, č. j. [spisová značka], zjistil, že žalovaný v době od 19. 9. 2024 do 29. 11. 2024 ve [adresa] [Anonymizováno] neoprávněně odebíral elektrickou energii z distribuční soustavy, a to tím způsobem, že vybouráním cihly si vytvořil otvor do zadní části neměrné pojistkové skříně č. [hodnota], kde vrutem na jednu fázi distribučního kabelu vodivě propojil žlutozelený kabel o průřezu 1,5 mm2, který pak v zemi svorkou napojil na kabel CYKY a následně jej za účelem napájení zde umístěných elektrospotřebičů přivedl do jím užívané dřevěné chaty par. č. [hodnota], přičemž takto odcizil nejméně 1 200,10 kWh, čímž společnosti žalobkyni způsobil škodu ve výši 12 582 Kč, tedy si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, čímž spáchal přečin krádeže dle § 205 odstavec 1 písm. a) trestního zákoníku. Z faktury var. symbol [var. symbol], vystavené dne 6. 2. 2025 a splatné dne 27. 2. 2025, výpočtu za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 231,49 Kč a za náklady za zjištění neoprávněného odběru vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 17 837,82 Kč. Z upomínky platby za neoprávněný odběr, oznámení – neoprávněný odběr elektřiny, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila neoprávněný odběr elektřiny a vyzvala ho k uhrazení dluhu Z předžalobní upomínky ze dne 10. 4. 2025 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:6. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.9. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.10. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.11. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.12. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Zavinění výše uvedeného neoprávněného odběru bylo prokázáno z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 1. 2025, č. j. [spisová značka], jakož i dalšími důkazy uvedenými výše. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Žalobkyně má proto právo na náhradu za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 17 837,82 Kč a na rozdíl v platbách za příkon ve výši 231,49 Kč (požadováno jen 231,15 Kč), cenu žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když škodu v celkové výši 18 068,97 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 400 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.14. Žalobkyně k datu vydání rozsudku dosud neuhradila soudní poplatek. Proto jí soud tuto povinnost uložil výrokem III. rozsudku.