RozsudekVyhověno

Spisová značka

11 C 59/2026

Téma · generováno AIVrácení poskytnuté částky a úrok z prodlení

Soud: Okresní soud v Kutné HořeDatum rozhodnutí: 2026-06-02Č. j.: 11 C 59/2026-28Samosoudkyně: Mgr. Tereza MartínkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-06-30Předmět řízení: o 8 000 KčECLI:CZ:OSKH:2026:11.C.59.2026.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru

Shrnutí · generováno AI

Žalobkyně požadovala vrácení 8 000 Kč, které byly žalované poskytnuty a nebyly uhrazeny. Soud žalobě zcela vyhověl a přiznal i zákonný úrok z prodlení. Nárok neposuzoval podle zákona o spotřebitelském úvěru, protože byl uplatněn z titulu bezdůvodného obohacení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Poskytne-li věřitel peněžní částku a dlužník ji neuhradí, je dlužník v prodlení podle § 1968 věty první občanského zákoníku a věřiteli vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení, nikoli podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
    Zobrazit v textu
  • Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se domáhala úhrady dluhu po žalované z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv z titulu smlouvy o úvěru. Soud proto žalobu neposuzoval ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdce“), poskytl žalované dne 11.6.2024 na její účet částku 8 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [hodnota]. Pohledávku vyplývající ze smlouvy následně původní věřitel postoupil na společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně zhodnotila, že původním věřitelem nebyla v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, kdy na základě této skutečnosti dopěla žalobkyně k závěru, že smlouva je z daného důvodu neplatná. S ohledem na neplatnost Smlouvy se však žalovaná bezdůvodně obohatila na původním věřiteli, resp. na žalobkyni, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč. Žalovaná na pohledávku nic neuhradila. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.

2. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli usnesením zdejšího soudu ze dne 25.3.2026 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z podepsaného dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru včetně obchodních podmínek, předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, zprávy banky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 11. 6. 2024 na její bankovní účet částku ve výši 8 000 Kč, a že se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku do 11. 7. 2024.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 má soud za prokázané, že dne 20. 9. 2024 byla mezi původním věřitelem a společností [právnická osoba], IČO [hodnota] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2024 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že dne 23. 9. 2024 byla mezi společností [právnická osoba], IČO [hodnota] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 11.6.2024 částku 8 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná na pohledávku žalobkyně nic neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.

16. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se domáhala úhrady dluhu po žalované z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv z titulu smlouvy o úvěru. Soud proto žalobu neposuzoval ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Náhrada nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

18. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací