12 C 72/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení celkové částky ve výši 18 238 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný jednak neplnil své platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], kterou s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (IČO [IČO], dále jen „právní předchůdce“) uzavřel dne 25. 1. 2008 a na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti přenechány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč; žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 256 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2009. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a půjčku zesplatnil. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 1 810 Kč. Pohledávka byla s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí 11 758 Kč bez příslušenství, z toho na jistině 6 932,78 Kč a na souhrnném poplatku 4 825,22 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil. Žalovaný dále neplnil své platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], kterou s právním předchůdcem uzavřel dne 22. 10. 2007 a na jejímž základě byly žalovanému přenechány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč; žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 328 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 28. 7. 2008. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 120 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil celkem částku 6 640 Kč. Pohledávka byla ke dni dne 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí 6 480 Kč bez příslušenství, z toho na jistině 3 951,22 Kč a na souhrnném poplatku 2 528,78 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil.

2. Žalovaný se k věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 2. 2025 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.

4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 25. 1. 2008, sjednané mezi právním předchůdcem a žalovaným, se podává, že se právní předchůdce zavázal přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku řádně a včas splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 256 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Celková dlužná částka činila 13 568 Kč a sestávala se z jistiny 8 000 Kč a souhrnného poplatku 5 568 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal 8 000 Kč.

5. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 22. 10. 2007, sjednané mezi právním předchůdcem a žalovaným, se podává, že se právní předchůdce zavázal přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku řádně a včas splácet v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 328 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Celková dlužná částka činila 13 120 Kč a sestávala se z jistiny 8 000 Kč a souhrnného poplatku 5 120 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal 8 000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy se podává, že pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupeny právním předchůdcem na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, včetně podacího lístku, se podává, že právní předchůdce žalovanému oznámil postoupení předmětných pohledávek.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

9. Z příloh žaloby, jakož i z tvrzení žalobkyně, jimž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce uzavřel s žalovaným dne 25. 1. 2008 smlouvu o půjčce, na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč; poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 568 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 256 Kč. Celková dlužná částka činila 13 568 Kč. Soud vzal za prokázané, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem 1 810 Kč. Dále vzal soud za prokázané, že právní předchůdce uzavřel s žalovaným dne 22. 10. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč; poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 120 Kč, a to ve 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 328 Kč. Celková dlužná částka činila 13 120 Kč. Soud vzal za prokázané, že žalovaný předchůdkyni zaplatil celkem 6 640 Kč. V neposlední řadě má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 a postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění.

10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 an. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

13. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

16. Podle § 56 odst. 1, 2 obč. zák. nesmějí spotřebitelské smlouvy obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

17. Po právní stránce soud posoudil vztahy účastníků za použití § 3028 odst. 3 o. z. jako smlouvy o půjčce podle § 657 an. obč. zák. Současně vzhledem k tomu, že žalovaný vystupuje v těchto vztazích jako spotřebitel, je na místě také aplikovat i příslušná ustanovení obč. zák. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

18. Na základě shora uvedeného soud shledal, že mezi účastníky sice došlo k platnému uzavření smluv o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., sjednaný souhrnný poplatek byl však ve smlouvách sjednán neplatně. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v obou případech přenechal a žalovaný se zavázal věřiteli vrátit předmět půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 568 Kč, respektive 5 120 Kč. Pojem souhrnný poplatek není ve smlouvách nijak blíže specifikován, definován; není zřejmé, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně obsahuje, za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy, jako je tomu v daném případě, poskytuje žalobkyně, resp. její právní předchůdce, obdobné půjčky opakované za účelem dosažení zisku a ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna, nelze ujednání o souhrnném poplatku hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003).

19. Soud tak při posuzování povahy souhrnného poplatku vycházel ze shora citovaného ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. 21 Cdo 1484/2004). Vzhledem k tomu, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem činila v době uzavření smlouvy dne 25. 1. 2008 maximálně 13,64 % ročně a dne 22. 10. 2007 činila maximálně 13,61 % ročně, v daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá cca 100,9 %, respektive 122,15 % v případě smlouvy druhé z poskytnuté jistiny, což podstatně (téměř osminásobně a devítinásobně) přesahovalo horní hranici obvyklé úrokové míry peněžních ústavů, dospěl soud k závěru, že ujednání o úroku je tak absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč. zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto shledat neplatným jen tu část ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje.

20. Je třeba také zdůraznit, že s ohledem na skutečnost, že se v daném případě jedná o vztah spotřebitele a podnikatele, nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „souhrnný poplatek“ se bude, byť i jen zčásti, skrývat smluvní úrok. Ujednání o souhrnném poplatku tak soud hodnotil jako pro spotřebitele klamavé, a proto na něj nedopadá omezení přezkumu požadavku zachování dobré víry při uzavírání spotřebitelských smluv ve smyslu § 56 odst. 2 obč. zák.

21. V dané věci byl tedy úrok u každé ze smluv smluven neplatně a plnění žalovaného je třeba považovat za určené na splacení jistiny. Proto soud žalobkyni přiznal vždy částku představující dosud neuhrazenou jistinu z uzavřené smlouvy, tj. částku 6 190 Kč (8 000 Kč – 1 810 Kč), částku 1 360 Kč (8 000 Kč – 6 640 Kč) a dále úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák., jehož výše vychází z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, a to ode dne následujícího po splatnosti tak, jak s ní strany původně počítaly. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III.).