Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 6 120 Kč z titulu osmi pohledávek, vzniklých ze čtyř jízd bez jízdního dokladu.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř.
5. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě na lince číslo 6 dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
6. Soud z „Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince číslo 6 dopravního prostředku – tramvaje. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému soud zjistil ze Smluvních přepravních podmínek PID a ceníku jízdného, které byly předloženy žalobkyní.
7. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě na lince A dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
8. Soud z „Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince A dopravního prostředku – metra. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému soud zjistil ze Smluvních přepravních podmínek PID a ceníku jízdného, které byly předloženy žalobkyní.
9. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě na lince číslo 17 dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
10. Soud z „Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince číslo 17 dopravního prostředku – tramvaje. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému soud zjistil ze Smluvních přepravních podmínek PID a ceníku jízdného, které byly předloženy žalobkyní.
11. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě na lince B dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
12. Soud z „Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince B dopravního prostředku – metra. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému soud zjistil ze Smluvních přepravních podmínek PID a ceníku jízdného, které byly předloženy žalobkyní.
13. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
14. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
15. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
16. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 120 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.