Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku [částka] s příslušenstvím z titulu využití přepravních služeb právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně požadovala částku [částka] jako jízdné a částku [částka] jako smluvní pokutu.
2. Žalovaný se k věci vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka [adresa] tak, že je omezený na svéprávnosti, že nemá finance na uhrazení žalované částky.
3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne [datum] na lince železniční dopravy č. [hodnota], což vyplynulo z potvrzení o nedodržení SPPO. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka] vyplývá z tarifu Českých drah a.s. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil na Tycová a Partneři, advokátní kancelář s.r.o., která dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl dne [datum] vyzván k plnění před podáním žaloby. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. P 146/2020 soud zjistil, že žalovaný [Jméno zainteresované osoby 0/0] narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] byl rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. [spisová značka] omezen na svéprávnosti mimo jiné tak, že není schopen nakládat s finančními prostředky přesahující [částka], není schopen uzavírat kupní ani jiné smlouvy, ze kterých by vyplývaly další závazky do budoucna. Ze znaleckého ze dne [datum] posudku vyplynulo, že žalovaný je osobou se sociální a [podezřelý výraz] nezralostí, má nižší rozumové schopnosti a často má narušené chování.
4. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
6. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka].
7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
8. Dle § 581 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v [podezřelý výraz] poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
9. Dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém ( odstavec 1 ). K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží ( odstavec 2 ).
10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné je nárok žalobkyně v rozsahu jízdného důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud tak uzavřel i přes to, že žalovaný je osobou omezenou na svéprávnosti, ale z rozsudku soudu i znaleckého posudku vyplývá, že je schopen běžného fungování a uzavírání jednoduchých smluv s plněním do [částka]. Soud uzavřel, že povinnost zaplatit jízdné, pokud cestuje žalovaný prostředkem hromadné dopravy je běžně známou skutečností s přiměřenou výší finančního závazku pro žalovaného.
12. Co do nároku na přirážku [částka], kterou soud vyhodnotil jako smluvní pokutu dle § 2048 o. z., vyplynulo, že žalovaný je omezen na právním jednání do [částka] a zároveň bylo zjištěno, že žalovaný pro sociální a [podezřelý výraz] nezralost je omezen i v uzavírání smluv, ze kterých by mu v budoucnu mohly vyplývat povinnosti. K tomu soud uvádí, že smluvní pokuta je již závazkem akcesorickým k závazku původnímu, ze své podstaty tedy závazkem právně složitějším. Dohledání její výše a podmínek vzniku nároku právní předchůdkyně žalobkyně se již vymyká intelektovým možnostem žalovaného a přesahuje tak i možnosti jeho samostatného jednání bez opatrovníka dle rozsudku o omezení svéprávnosti ze dne [datum]. Jednání žalovaného v části nároku na smluvní pokutu soud vyhodnotil jako neplatné právní jednání v souladu s § 581 o. z. a v tomto rozsahu žalobu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení ve věci nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.