Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 199 964,8 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 330,87 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 301,58 Kč, úrokem ve výši 4,5 % ročně z částky 197 224,8 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 199 964,8 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, 36 615,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Marka Lošana, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 199 964,8 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky až do výše 300 000 Kč. Žalovaná vyčerpala úvěr dne [datum] s tím, že jej měl splácet v pravidelných splátkách po 5 593 Kč měsíčně. Úvěruschopnost žalovaného byla v době uzavření smlouvy zkoumána žalobkyní prostřednictvím údajů uvedených v žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, byl prohlášen za splatný dnem [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
4. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“). Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 62 odst. 1 Nařízení pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Žalovaný se v době sjednání závazku zdržoval na adrese [adresa]. Soud tedy uzavřel, že má pravomoc rozhodnout ve věci. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 odst. 1 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „Nařízení Řím I“), podle kterého v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno tak, že smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. V daném případě měla v době uzavřené smlouvy žalobkyně jako poskytovatel služby bydliště, resp. místo ústřední správy (viz čl. 19 Nařízení Řím I), v České republice. Rozhodné je právo české.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy č. [číslo smlouvy] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 300 000 Kč a žalovaná se zavázala ji splácet ve splátkách po 5 593 Kč měsíčně s úrokem 4,5 % ročně s poplatkem za pojištění ve výši 373 Kč měsíčně ( dle čl. VII s článkem V. odst. 2 písm. d)). Z výpisu z účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že žalovaná úvěr ve výši 300 000 Kč načerpala. Ze smlouvy ( čl. VIII. odst. 3 ) soud zjistil, že v případě porušení podmínek splácení žalovanou, je žalovaná oprávněna zesplatnit celý úvěr a žádat zaplacení celé částky. Ze zesplatnění soud zjistil, že celý úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Ze smlouvy, žádosti o úvěr a výpisu z účtu a potvrzení zaměstnavatele soud zjistil, že žalovaná měla příjem 18 727 Kč, výdaje na bydlení a další životní potřeby měla ve výši 12 707 Kč, jak vyplynulo i z výpisu z účtu žalované předloženým žalobkyní. Smlouvou o úvěru byl konsolidován předchozí závazek žalované, kdy splátka činila 6 384 Kč ( smlouva o úvěru ze dne [datum]). Z výpisu z registrů soud zjistil, že žalovaná nebyla v insolvenci, měla jiné závazky u žalobkyně, které byly tímto závazkem konsolidovány. Žádné jiné závazky neměla. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalovaná jako úvěrovaná porušila svou povinnost splácet poskytnutý úvěr a pojištění úvěru v pravidelných splátkách ve výši 5 593 Kč měsíčně. Z toho vyplynulo oprávnění žalobkyně – úvěrující zesplatnit celý úvěr a žádat zaplacení celé částky. K zesplatnění došlo [datum]. Ze smlouvy vyplynul závazek žalované poskytnutý úvěr zaplatit včetně úroku ve výši 4,5 % ročně. Soud vzal rovněž za prokázané ověření úvěruschopnosti žalované, kdy žalobkyně ověřila její příjem, závazky a náklady na bydlení prostřednictvím potvrzení od zaměstnavatele, výpisů z účtu a výpisy z dostupných registrů. Tím, že zároveň došlo ke konsolidaci dosavadních závazků, došlo tak ke snížení měsíčního výdaje žalované, kdy změnou úvěrové smlouvy platila nižší úrok. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v tomto řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno splnění závazku žalovanou, soud tedy rozhodl, že ke dni rozhodnutí soudu závazek žalované trvá a je její povinností jej uhradit včetně úroků z prodlení.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 615,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 999 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 964,80 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 4 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 650 Kč ve výši 4 966,50 Kč.