4 C 86/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení neexistence zástavního práva a zákazu zatížení k nemovitosti pozemku parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č.p. [čp] a pozemku parc. č. [parcelní číslo] zapsané v katastrálním území a obci [město], Katastrální pracoviště [město]. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce, spolu se smlouvou o zápůjčce uzavřeli i zástavní smlouvu a zákaz zatížení nemovitosti k nemovitosti v jejím vlastnictví. Neexistence tohoto zástavního práva a zákazu zatížení se domáhá. [jméno FO] dále pohledávku postoupil [právnická osoba], která následně postoupila pohledávku na žalovaného. Žalobkyně uvedla, že zástavní právo ani zákaz zatížení nikdy nevznikly, neboť smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. Uzavření smlouvy o zápůjčce s [jméno FO] proběhlo tak, že se dostala do špatné finanční situace, banka jí poskytnutí úvěru zamítla, proto se obrátila přes internetové stránky [web], kde zjistila, že [právnická osoba] poskytuje úvěry se zajištěním nemovitostí. Na stránkách vyplnila žádost dne [datum], kdy z telefonního čísla [tel. číslo] jí kontaktoval jednatel společnosti [jméno FO]. Jelikož telefonní hovor nepřijala, byla jí zaslána SMS, kde se [jméno FO] představil jako jednatel společnosti. Byl jí nabídnut úvěr ve výši 393 000 Kč, který bude zajištěn nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Po obdržení informací od žalobkyně jí [jméno FO] potvrdil, že jí nabízí zápůjčku ve výši 393 000 Kč, kdy 350 000 Kč jí poskytne a 43 000 Kč bude použito na úhradu nákladů. Následně se měla žalobkyně dostavit na adresu [adresa], kde je i sídlo společnosti [právnická osoba] Zde byly žalobkyni předloženy smlouvy, kde ale nebyl jako zapůjčitel uvedena [právnická osoba], ale [jméno FO]. Žalobkyně uvádí, že se domnívá, že šlo o spotřebitelský úvěr, jelikož [jméno FO] i jeho společník uzavírají takové smlouvy nikoli výjimečně, kde jako zapůjčitelé vystupují oni samotní. Domnívá se, že za takových okolností již vystupoval [jméno FO] jako podnikatel a zároveň prostřednictvím [právnická osoba] došlo ke zprostředkování sjednání smlouvy. V takovém případě bylo povinností [jméno FO] ověřit její schopnost splácet. K tomu však nedošlo a z dikce zákona pak vyplývá, že je smlouva neplatná. Dále žalobkyně uvedla, že samotná smlouva je v rozporu s dobrými mravy, neboť úroková sazba ve smlouvě byla čtyřikrát vyšší, než průměrná úroková sazba a zároveň byly sjednány v rozporu s dobrými mravy smluvní pokuty ve výši 0,25% denně a částka 30 000 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalobkyní na základě postoupení pohledávky ze dne [datum] v dobré víře od třetí osoby a nebyl účasten kontrakčního procesu vedoucího k uzavření. Uvedl, že to, zda [jméno FO] vystupoval jako podnikatel je otázkou skutkovou a bude třeba ji posoudit. Jako podstatné považuje, že on sám nemá se společností [právnická osoba] ani osobou [jméno FO] nic společného. Uvedl, že zástavní smlouvy byla podepsána, zástavní právo bylo zaevidováno do katastru nemovitostí. Žalovaný dále doplnil, že nelze rozhodnout o platnosti akcesorické smlouvy, když není rozhodnuto o platnosti a povaze smlouvy hlavní. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že se na předmětnou smlouvu o zápůjčce nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru. Uvedl, že [jméno FO] nevystupoval jako podnikatel a že několik zápůjček ročně neodpovídá definici podnikání a podnikatele. Rovněž uvedl, že zprostředkovatel by musel být zprostředkovatelem dle § 420 občanského zákoníku. K sjednávání smlouvy doplnil, že žalobkyně na [jméno FO] naléhala, uvedla, že jí nikdo jiný peníze nepůjčí, neboť se nachází v zoufalé finanční situaci. K posouzení schopnosti splácet žalobkyně žalovaný uvedl, že byla vlastníkem nemovitosti, kterou rok před tím zakoupila a splátky byly relativně nízké, proto bylo předpokládáno, že je žalobkyně schopná splátky hradit.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

4. Z SMS komunikace soud zjistil, že dne [datum] byla ze jména Ki… odeslána zpráva, že píše osoba [jméno FO] jako jednatel společnosti [právnická osoba] s tím, že kontaktuje danou osobu ohledně její žádosti o úvěr. Dne [datum] ze stejného kontaktu byla zaslána zpráva oznamující žalobkyni, že smlouva je nachystaná a ještě se domluví podpis u notáře. Dne [datum] byla ze stejného telefonního kontaktu zaslána zpráva, kde je uvedena adresa [adresa], zvonek , právnická osoba5. Z SMS komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žádala tohoto dne o navýšení zápůjčky o 100 000 Kč. Následně se žalobkyně dotazovala pana [jméno FO] na úhradu správního poplatku dne [datum]. Z SMS ze dne [datum] soud zjistil, že toho dne žádala žalobkyně [jméno FO] o další zápůjčku ve výši 180 000 kč s tím, že je to malér a nikde jinde nemá možnost si půjčit. V následujících dnech se žalobkyně opakovaně dotazovala, zda bude taková zápůjčka schválena.6. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že z emailové adresy [e-mail] byla zaslána zpráva na emailovou adresu [e-mail], kde bylo uvedeno, že se žalobkyně zaregistrovala na webových stránkách [web] s žádostí o úvěr.7. Z emailu ze dne [datum] z emailové adresy [e-mail] na emailovou adresu [e-mail] soud zjistil, že osoba pod ním podepsaná je „[jméno FO] “ a v záhlaví jsou uvedeny informace o [právnická osoba] Z obsahu emailu soud zjistil, že žalobkyni byla zaslána nabídka na zápůjčku ve výši 393 000 Kč, kdy 350 000 Kč vyplatí žalobkyni na účet a 43 000 Kč jsou přímé náklady za sepsání smluvní dokumentace.8. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] uzavřená žalobkyní jako zástavcem a [jméno FO] jako zástavním věřitelem soud zjistil, že nemovitostí pozemku parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č.p. [čp] a pozemku parc. č. [parcelní číslo], zapsané v katastrálním území a obci [město], Katastrální pracoviště [město] byla zajištěna pohledávka ve výši 393 000 Kč jdoucí až do výše 1 900 000 Kč, která vyplývá ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zástavcem a zástavním dlužníkem společně se zástavní smlouvou. V bodu VII. smlouvy byl zřízen i zákaz zatížení předmětné nemovitosti.9. Ze smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako vydlužitel uzavřela s [jméno FO] jako zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí měla být poskytnuta zápůjčka ve výši 350 000 Kč a částka 43 000 Kč měla být poskytnuta v hotovosti. Úrok byl stanoven fixně na částku 746 220 Kč. Celou částku i s úroky měla žalobkyně zaplatit ve 180 splátkách po 6 329 Kč. V bodu III. smlouvy je uvedeno, že současně s touto smlouvou je uzavřena i zástavní smlouva k nemovitým věcem.10. Z potvrzení o převzetí zápůjčky ze dne [datum] soud zjistil, že ověřeným podpisem žalobkyně potvrdila, že převzala finanční prostředky ve výši 393 000 Kč od [jméno FO].11. Z výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] k nemovitosti, k níž zástavní právo je předmětem tohoto řízení, soud zjistil, že vlastnické právo je evidováno k [žalobce] – žalobkyni. Dále je k nemovitosti evidováno zástavní právo smluvní k pohledávce ve výši 393 000 Kč a zákaz zatížení ve prospěch žalovaného.12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] oznámil žalobkyni, že jeho pohledávka za ní byla postoupena [právnická osoba].13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ( č.l. 92 ) soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalobkyní včetně zástavního práva.14. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že z emailu [e-mail], který sdělil žalobkyni, že pohledávka byla prodána a k emailu přiložil i dokument o postoupení pohledávky. Tento email byl odpovědí na email, kde se žalobkyně omlouvá za prodlení s úhradou splátek.15. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalobkyní ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] žalovanému.16. Z výzvy k okamžitému splacení ze dne [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [Jméno žalovaného] - žalovaný vyzval žalobkyni k okamžitému zaplacení částky 1 400 000 Kč.17. V emailové konverzaci z ledna 2025 žalobkyně a žalovaného soud zjistil, že žalobkyně žádala, aby mohla i nadále splácet zápůjčku.18. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že jako statutární orgán je uveden [jméno FO] nar. [datum] a [jméno FO] narozený [datum] a předsedou dozorčí rady je [tituly před jménem] [jméno FO] narozený [datum], společníkem je [jméno FO] a [jméno FO]. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že jeho jednatelem je [jméno FO] a , jméno FO19. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 9-11 ), zástavní smlouva ze dne [datum] ( č. l. 12-14 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 16-18 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 24-25), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 28-29 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 35-36 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 39-40 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 54-56), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 50-51), zástavní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 59-61), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 66-67), zástavní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 46-47), zástavní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 70-71 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 77-78 ) a zástavní smlouva ze dne [datum] ( č. l. 81-82 ) soud zjistil, že všechny byly uzavřeny [jméno FO], narozeným [datum] jako zástavním věřitelem. Tyto smlouvy mají totožný formát jako zástavní smlouva uzavřená mezi [jméno FO] a žalobkyní dne [datum].20. Ze zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum], zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum], zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum], zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum], zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum] soud zjistil, že je uzavíral [jméno FO] a [právnická osoba]. jako zástavní věřitel s tím, že smlouvy mají totožný formát jako zástavní smlouva uzavřená mezi [jméno FO] a žalobkyní dne [datum].21. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 43-44 ), zástavní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 32-33), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 63-65), zástavní smlouvy ze dne [datum] ( č. l. 74-75), zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum] ( č. l. 168-170), zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum] a zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] jako zástavní věřitel uzavřel zástavní smlouvy, kde byla předmětem zástavy nemovitost s různými osobami s tím, že je tím zajištěna pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Tyto smlouvy mají totožný formát jako zástavní smlouva uzavřená mezi [jméno FO] a žalobkyní dne [datum].22. Soud z listin vyrozumění Obvodního státního zastupitelství ze dne [datum] a oznámení o podezření ze spáchání trestného činu ze dne [datum] zjistil, že bylo podáno trestní oznámení na [jméno FO] narozeného [datum] a [jméno FO] narozeného [datum] a [právnická osoba]. pro trestný čin neoprávněného podnikání. Dále soud z listiny České národní banky ze dne [datum] zjistil, že byl podán podnět pro neoprávněné poskytování spotřebitelských úvěrů na [jméno FO] a [jméno FO].23. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako kupující uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitost, která je předmětem řízení se sjednanou kupní cenou 2 495 000 Kč.24. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že je jednatelem společnosti [právnická osoba]., kdy on je osobou, která prvořadě zpracovává žádosti o spotřebitelské úvěry. Telefonicky nebo prostřednictvím emailu zjišťuje informace k posouzení schopnosti splácet a další informace nutné pro posouzení, zda bude žadateli spotřebitelský úvěr poskytnut. V několika případech, včetně případu žalobkyně, když vyhodnotil, že by pro [právnická osoba]. nebylo možné takový úvěr poskytnout z důvodu nevyhovujícího výsledku úvěruschopnosti žadatele. Neuvedl přesně, proč žalobkyně konkrétně byla shledána neúvěruschopnou. Uvedl, že žalobkyně kontaktovala [právnická osoba]. s žádostí o spotřebitelský úvěr. Jelikož nebyla vyhodnocena jako úvěruschopná, tak jí poskytl zápůjčku on sám. Učinil tak v několika případech v roce 2024. O tom, jak získává kontakty na osoby, kterým poskytne zápůjčku druhý jednatel [jméno FO] neví, ale přes něho to není a on spravuje všechny příchozí žádosti o spotřebitelské úvěry, tudíž, pokud by se tak stalo, věděl by o tom. On věděl o poskytnutých zápůjčkách jím, jeho bratrem a otcem.25. Soud ostatní navržené důkazy neprovedl pro jejich nadbytečnost, jelikož z provedených důkazů zjistil úplný skutkový stav, a to následující.26. Žalobkyně z důvodu finanční potřeby vyplnila dne [datum] formulář s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru [právnická osoba]. V návaznosti na vyplnění formuláře byla kontaktována [jméno FO], který se v komunikaci s ní představoval pod hlavičkou [právnická osoba]. Jelikož nebyla v rámci žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyně vyhodnocena jako úvěruschopná, [jméno FO] jí po zvážení všech okolností nabídl poskytnutí zápůjčky. Uvedl, že na něho žalobkyně naléhala a její potřeba poskytnutí úvěru byla neodkladná a neměla jinou možnost, kde si půjčit. Zápůjčka byla ve výši 393 000 Kč, přičemž 43 000 Kč mělo být zaplaceno za náklady spojené s uzavřením smlouvy. Úroky byly sjednány fixně ve výši 746 220 Kč. Žalobkyně tvrdí, že navzdory podpisu jí částka 43 000 Kč nebyla nikdy předána, ale přímo si ji nechal [jméno FO] dle dohody o úhradě nákladů. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno FO] označeným jako fyzickou osobou. K zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] byla uzavřena zástavní smlouva k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a dále zákaz zatížení předmětné nemovitosti. Z provedeného dokazování bylo dále zjištěno, že [jméno FO] uzavřel několik téměř totožných smluv jako s žalobkyní jako fyzická osoba. U smluv se liší pouze jména, označení nemovitostí a výše poskytnutých částek a částek k zaplacení. Formulářově obdobné smlouvy uzavíral u druhý společník [jméno FO] a v několika málo případech i bratr a otec [jméno FO]. Veškeré tyto smlouvy mají stejný formát. Svou pohledávku i se zástavním právem postoupil [jméno FO] na [právnická osoba], jehož jednatelem je [jméno FO], který je společníkem v [právnická osoba]. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalovaného. Činnost [jméno FO] i [jméno FO] je prověřována Českou národní bankou a orgány činnými v trestním řízení pro podezření z neoprávněného podnikání.27. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen o. z. ) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.28. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.31. Dle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.32. Dle § 1312 odst. 1 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.33. Dle § 1319 odst. 2 o. z zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav.34. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.35. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.36. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.37. Podle § 3 odst. 1) písm. a) bod. 1 zákona č. 257/2016 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí poskytováním spotřebitelského úvěru nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 3 odst. 1) písm. e) zákona č. 257/2016 Sb. zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr.38. Jelikož se jedná o žalobu na určení neexistence zástavního práva, soud uvádí, že určovací žaloba je preventivního charakteru, a tudíž má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě není možné dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a lze skrze ni dosáhnout úpravy, tvořící jistý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Soud naléhavý právní zájem žalobkyně dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., shledal, jelikož v katastru nemovitostí je zapsáno zástavní právo a zákaz zatížení k nemovitosti žalobkyně, přičemž tato situace vyjadřuje nejistotu v právních vztazích žalobkyně, kterou nelze napravit jinak.39. Soud uzavřel, že žalobkyně formálně uzavřela smlouvu s fyzickou osobou [jméno FO], nicméně z důvodu, kdy jejich kontakt a její žádost o spotřebitelský úvěr fakticky byla zprostředkována přes [právnická osoba], tedy právnickou osobu, která má oprávnění spotřebitelské úvěry poskytovat, tak soud, i přes to, že formální zprostředkování nebylo sjednáno, tedy i dle tvrzení [jméno FO] ani odměna za zprostředkování, dospěl k závěru, že se jednalo o závazek, který byl zprostředkován právě osobou, která má oprávnění takový úvěr poskytnout.40. Dále soud uzavřel, že [jméno FO] uzavíral obdobné smlouvy jako s žalobkyní opakovaně s cílem vlastního výdělku. Tyto závazky byly sjednávány i jeho společníkem, ojediněle otcem a bratrem. Smlouvy byla sepsány na obdobných vyhotoveních, odpovídající formátově. [jméno FO] uvedl, že je uzavřel s neúspěšnými žadateli [právnická osoba] z důvodu, že by z důvodu, že nebyli vyhodnoceni jako úvěruschopní, jim nemohl být od [právnická osoba] spotřebitelský úvěr poskytnut. Soud uvádí, že cílem ochrany spotřebitelů zákonem o spotřebitelském úvěru je ochrana smluvní strany před neodpovědným zadlužováním. Z tohoto důvodu je třeba trvat na splnění povinnosti posouzení schopnosti splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru ale nebere v úvahu pouze formální označení, kdo vystupuje jako fyzická osoba, ale zhodnocuje faktický stav, kdo je poskytovatelem úvěru, tedy dle § 3 písm. d) kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Zároveň podnikatel je definován v § 420 o. z. nejen jako osoba, která má oprávnění, ale i jako osoba, která vykonává na vlastní účet a odpovědnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Z vyhodnocování úvěruschopnosti mají být vyjmuty zápůjčky zejména osobní povahy, tedy osob blízkých mezi sebou. Postup, kde je osoba vyhodnocena jako neúvěruschopná a proto je s ní uzavřena smlouva, kde poskytovatelem je osoba fyzická, soud hodnotí jako postup, který je v rozporu se zákonem dle § 588 o. z. a obchází jej. Argumentem nemůže být ani skutečnost, že žalobkyně měla ve vlastnictví nemovitost. Zhodnocení schopnosti splácet má vycházet z příjmů, výdajů a osobní situace žadatelů, které mají vést k závěru, že jsou schopni splátky řádně hradit a nikoliv počítat s možností, že žadatel má možnost splatit závazek prodejem vlastní nemovitosti.41. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že na závazek - smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] se vztahuje úprava zákona č. 257/2016 Sb. jelikož právnická osoba oprávněná k poskytnutí spotřebitelského úvěru sjednání závazku zprostředkovala a konečný poskytovatel zápůjčky obdobné závazky sjednával opakovaně za účelem vlastního výdělku ( příslušenství ), byť obojí bez patřičných oprávnění. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k řádného ověření úvěruschopnosti žalobkyně, naopak výpovědí [jméno FO] bylo prokázáno, že právě z důvodu vyhodnocení žalobkyně jako neúvěruschopné, jí zápůjčku poskytl sám. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je stanovena povinnost zhodnocení schopnosti splácet, jejíž porušení je sankcionováno dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatností takové smlouvy.42. Soud tak smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a [jméno FO] dne [datum] vyhodnotil jako neplatnou.43. Jelikož zástavní právo a zákaz zatížení nemovitosti jsou akcesorickými nároky ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum], kde bylo zřízeno přímo k zajištění pohledávky vyplývajícímu z této smlouvy, která je neplatně sjednaná, není platně sjednán ani tento závazek žalobkyně.44. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 018,7 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč za následující účelně vynaložené úkony sestávající z částky 5 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 810 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši 5 265,54 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 032,77 Kč za 140 ujetých km v částce 1 132,77 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 032,77 Kč za 140 ujetých km v částce 1 132,77 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a náhrada 1 200 Kč za cestovné v částce 0 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 805,54 Kč ve výši 6 889,16 Kč. Dále soud přiznal dle částku 324 Kč vynaloženou zástupcem žalobkyně na dopravu prostřednictvím Českých drah dne [datum] v částce dvakrát 162 Kč, celkem 324 Kč.46. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 o.s.ř., kdy k určení jiné lhůty, než třídenní neshledal důvody.