Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 242/2024

Soud: Okresní soud v Kutné HořeDatum rozhodnutí: 27. 8. 2024Č. j.: 5 C 242/2024-34Samosoudce: Mgr. Michal PomichálekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKH:2024:5.C.242.2024.1
smlouva o úvěrurozsudek pro zmeškánípojištění úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (71) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o revolvingových úvěrech č. [hodnota] a č. [hodnota] s poskytnutím úvěrových rámců do výše [částka] a [částka], jejichž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě těchto smluv žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Žalovaná se úvěry zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci. Splátky však neplnila řádně a včas, dosud na úroku, poplatcích a jistině uhradila v případě smlouvy č. [hodnota] částku [částka] a v případě smlouvy č. [hodnota] částku [částka], pročež žalobkyně v obou případech v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalované, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka se sestává z neuhrazených jistin ve výši [částka] a [částka], poplatků ve výši [částka] a [částka], nákladů na vymáhání v obou případech ve výši [částka], a smluvních pokut v obou případech ve výši [částka], dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaných a běžících úroků a úroků z prodlení. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalované, která svou neúčast na jednání ani neomluvila. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl o věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud ovšem z níže uvedených důvodů rozsudek pro zmeškání nevydal a provedl dokazování.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Účastníci uzavřeli ve dnech [datum] a [datum] smlouvy, podle kterých žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrových rámců [částka] a [částka]. Úroky byly sjednány ve výši 26,28 % ročně a 27,88 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peníze žalobkyni formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, resp. 3,16 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v měsíci spolu s úroky, a poplatky za pojištění úvěru ve výši [částka] a [částka] měsíčně (prokázáno smlouvami č. [hodnota] ze dne [datum] a č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná načerpala v případě smlouvy č. [hodnota] celkovou částku [částka], přičemž zatím uhradila [částka], a v případě smlouvy č. [hodnota] celkovou částku [částka], přičemž na tuto uhradila [částka] (prokázáno výpisy čerpání, splátek a úhrad). Pro případ prodlení s úhradou splátek se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každou z dlužných splátek a náklady upomínání, které žalobkyni vznikly u každé ze smluv ve výši [částka] (prokázáno smlouvami a výpisy čerpání, splátek a úhrad).

6. Žalobkyně před uzavřením smluv zjistila, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka], přičemž tento byl od [datum] zvýšen na [částka] (prokázáno oznámením o změně dávek ze dne [datum]). Dále žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, příjem ostatních členů domácnosti žalované činí [částka] měsíčně a výdaje domácnosti se pohybují od [částka] do [částka] měsíčně (prokázáno potvrzeními o prověření bonity zákazníka). Žalobkyně prověřovala žalovanou v registrech SOLUS a NRKI; žalovaná nebyla v prodlení se splácením jiných úvěrových produktů, kterých měla celkem pět až osm a na které vynakládala měsíčně od [částka] do [částka] (prokázáno úvěrovými zprávami, posouzením úvěruschopnosti klienta). Z bilance z účtu žalované za měsíc září 2021 se podává, že žalované na účet v průběhu celého měsíce přicházely od různých osob částky ve stovkách Kč, nicméně výdaje žalované i tak převyšovaly její příjmy. Z plateb učiněných žalovanou se přitom nepodává, že tyto by byly činěny na nájemné, zálohy na energie, apod. (prokázáno výpisem z účtu žalované za září 2021).

7. Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smlouvami a podmínkami, žalobkyně dluhy zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě (prokázáno výzvou ke splacení úvěrů ze dne [datum]). Žalobkyně dosud nezaplacené dluhy neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího archu ze dne [datum]).

8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

15. Z provedených důkazů soud nemá za prokázané, že žalobkyně s náležitou a odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v plné míře zjistila a ověřila oficiální příjem žalované z rodičovského příspěvku, avšak v případě jejích výdajů postupovala zcela nedůsledně. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaná sice nebyla v prodlení se splácením, ale čerpala současně vícero úvěrových produktů, což je jasným signálem, že její finanční situace pravděpodobně není uspokojivá. Platební morálka žalované tak sice mohla být dlouhodobě dobrá, ale hrazení závazků bylo zřejmě na hraně jejích finančních možností. Z výpisu bankovního účtu, který si žalobkyně nechala předložit pouze za jeden měsíc a pouze v případě smlouvy uzavřené dne [datum] nelze zjistit prakticky žádné relevantní informace o hospodaření žalované; účet podle všeho sloužil převážně pro příjem plateb za prodej bazarového zboží, splácení půjček a občasné nákupy. Podle výpisu nebyl na tento účet zasílán příjem žalované z rodičovského příspěvku, ani z něho nebyly žalovanou hrazeny důležité náklady její domácnosti (např. nájemné či hypotéka, energie, telefonní poplatky), resp. žalovaná nevysvětlila, kdo takové náklady v její domácnosti platí a z jakého důvodu. Deklarované výdaje na domácnost se navíc jeví jako nepřiměřeně nízké vzhledem k počtu osob v domácnosti (2 dospělí a 1 dítě). Výdaje na další životní potřeby žalované včetně nákladů na péči o nezletilé dítě potom nebyly žalobkyní vůbec zjišťovány. Pokud žalovaná měla měsíčně navíc k dispozici ještě částku [částka] (což plyne z výpisu z účtu a jedná se zřejmě o příjmy z prodeje použitých věcí žalované, soudě podle většího množství přijatých plateb od různých fyzických osob), tak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by se žalobkyně těmito příjmy žalované v průběhu procesu schvalování úvěru zabývala, tedy zjevně je považovala za příjmy pouze nepravidelné, které nemají na celkovou finanční situaci žalované podstatný vliv a nemělo význam k nim přihlížet. V opačném případě si měla žalobkyně povahu, původ a pravidelnost těchto příjmů nechat žalovanou objasnit, aby mohla učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda se žalovaná může na tyto příjmy spolehnout při hrazení svých potřeb a závazků. Účet navíc vykazoval zápornou bilanci mezi příjmy a výdaji, což nasvědčuje tomu, že žalovaná měla spíše potíže vyjít se svými příjmy. Nutno dodat, že pokud měla žalobkyně některé další podklady, ve kterých žalovaná uváděla své reálné majetkové poměry včetně pravidelných příjmů a výdajů, popř. tyto následně dalšími listinami doložila, bylo její povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat.

16. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované i stran její výdajové stránky, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o.z.).

17. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a dalších případných poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, které soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z. považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ([částka] a [částka]), jejichž výše je ponížena o část, kterou již žalovaná uhradila ([částka] a [částka]). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou, resp. až ode dne [datum], jak žalobkyně požadovala, včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaná byla k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzvána až právě touto výzvou. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Po zohlednění těchto částek se podává, že úspěšnější ve věci byla žalovaná, které žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací