Rozsudek ze dne 27. 9. 2024
Výrok byl opraven usnesením ze dne 11. 10. 2024 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 693 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do 25. 9. 2024 a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 532 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce uvedené v písemném vyhotovení rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Marcela Labounka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 21. 2. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8143169, na základě které byly žalobkyní žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částka 27 500 Kč byla převedena na účet určený žalovaným a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku a sjednané úroky v celkové výši 46 000 Kč zaplatit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě, kdy totožnost žalovaného byla ověřena verifikační platbou ve výši 1 Kč. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil, když sjednané splátky řádně a včas neplatil, pročež žalobkyně dluh za žalovaným dne 26. 6. 2024 zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný se dále pro případ prodlení se splácením závazku zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení, a to až do zesplatnění dluhu, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný tak dluží 29 532 Kč na jistině, 2 480 Kč na dlužných úrocích, 1 497 Kč na první smluvní pokutě a 1 184 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 32 012 Kč od 27. 6. 2024 do 2. 8. 2024. Žalobkyně dále požadovala 300 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu (100 Kč za každou z upomínek). Žalovaný dluh ani přes výzvy žalobkyně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalovaného, který svou nepřítomnost u jednání ani neomluvil, a žalobkyně, která se soudu omluvila a požádala o projednání a rozhodnutí věci bez její přítomnosti.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
5. Účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, z čehož částka 2 500 Kč představuje provizi zprostředkovatele hrazená přímo žalobkyní na pokyn žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni 30 000 Kč a společně se sjednaným úrokem 27,28 % ročně; celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 46 000 Kč ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 3. 2024. Žalobkyně se zavázala částku 27 500 Kč převést na účet žalovaného č. [č. účtu]. Podle čl. IV.2 písm. b) se žalovaný zavázal v důsledku prodlení se splácením úvěru zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě, kdy se úvěr stane splatným. Podle čl. IV.2 písm. c) se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky až do splatnosti úvěru. Podle čl. IV.4 písm. b) se žalovaný zavázal zaplatit 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro neplacení splátek či poštovní poukázku. Uzavření smlouvy bylo stvrzeno verifikační platbou, kdy z účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě byla na účet žalobkyně provedena platba ve výši 1 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou č. 8143169 ze dne 21. 2. 2024 a potvrzením o transakci ze dne 23. 2. 2024). Dne 23. 2. 2024 byla provedena z účtu žalobkyně platba ve výši 27 500 Kč na účet žalovaného a platba ve výši 2 500 Kč na účet č. [č. účtu] (prokázáno výpisy z účtů). Žalovaný při uzavírání smlouvy prohlásil, že je ženatý a nemá více věřitelů a závazky po splatnosti delší 30 dnů, uvedl, že jeho mzda činí 57 500 Kč měsíčně, přičemž jeho výdaje činí 8 900 Kč měsíčně na bydlení a 12 800 Kč na splátky jiných úvěrů (prokázáno čestným prohlášením žalovaného ze dne 21. 2. 2024). Byl proveden výpis z katastru nemovitostí k budově čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], dle kterého náleží vlastnické právo [jméno FO], manželce žalovaného (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a posouzením žádosti). Mzda žalovaného v měsících říjnu a prosinci 2023 činila průměrně přibližně 57 500 Kč čistého měsíčně (prokázáno výplatními páskami žalovaného). Ve dnech 22. 2. 2024 byli žalovaný a jeho manželka lustrováni v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí s nezjištěnými záznamy (prokázáno lustracemi ve veřejných rejstřících). Upomínkami ze dne 24. 4. 2024 a 26. 5. 2024 měl být žalovaný vyzván k zaplacení jednotlivých splátek, přičemž odeslání upomínek se podává pouze z čestného prohlášení [jméno FO] a seznamu odeslaných zásilek (prokázáno upomínkami a čestným prohlášením). Předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2024 byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru včetně výzvy k zaplacení a možnosti žalobkyně domáhat se dlužné částky soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).
6. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.
11. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. V projednávané věci přitom bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, neboť si nechala doložit příjmy i výdaje žalovaného. Žalobkyně zjistila pravidelný měsíční příjem žalovaného i jeho pravidelné výdaje na domácnost, přičemž jím uvedené údaje stran jeho nákladů na bydlení odpovídají skutečnosti, že bydlel v nemovitosti ve výlučném vlastnictví jeho manželky. Zároveň byly žalovaným uvedeny i splátky dalších úvěrů, po jejichž započtení ovšem stále žalovanému zůstal dostatek prostředků pro úhradu případných dalších výdajů. Má-li žalovaný nad rámec této částky další pravidelné výdaje, tyto již nebylo v silách žalobkyně zjistit a ověřit, a proto byla žalobkyně odkázána na údaje sdělené žalovaným, který nad rámec těchto již další pravidelné náklady neuvedl. Zároveň žalobkyně žalovaného a jeho manželku lustrovala ve veřejně přístupných rejstřících k ověření finančního zdraví manželů, přičemž nebyly zjištěny negativní skutečnosti.
12. Žalobkyně tak dosud v řízení pouze neprokázala, že žalovanému zaslala upomínky ze dne 24. 4. 2024 a 26. 5. 2024, kterými žalovaného vyzývala k plnění, neboť soud čestné prohlášení o odeslání neshledal relevantním dokladem o odeslání, když i odeslání těchto upomínek bylo možno doložit jinými věrohodnějšími způsoby. Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyla prokázána tvrzení o odeslání těchto upomínek žalovanému, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení o.s.ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Je-li jednáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 29 Odo 832/2006). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle § 118a o.s.ř.
13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je z podstatné části důvodná. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas dle smluvních ujednání uzavřené smlouvy nehradil, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dluh žalovaného z úvěru se stal v souladu se smlouvou splatným, čímž žalovanému vznikla povinnost na navrácení dosud nesplacené částky. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. V ostatním, tj. 200 Kč za dvě upomínky, jejichž odeslání nebylo doloženo, a 100 Kč za odeslanou předžalobní výzvu, kterou dle soudu nelze zpoplatnit s ohledem na její povahu, pak soud žalobu zamítl.
14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci jen nepatrný úspěch, a proto ji náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 1 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),- 378 Kč (21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 578 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Usnesení ze dne 11. 10. 2024
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 27. 9. 2024, č.j. 5 C 263/2024-21, se ve výroku III. opravuje tak, že částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, činí 3 578 Kč.
Odůvodnění
Ve věci v záhlaví uvedené soud ve věci účastníků rozhodl shora citovaným rozsudkem, přičemž v písemném vyhotovení rozsudku ve výroku III. administrativním pochybením ponechal formulaci, že částka, na níž má žalobkyně na náhradě nákladů řízení právo, bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku.Podle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům.Vzhledem ke shora uvedenému administrativnímu pochybení soud v souladu s ustanovením § 164 o.s.ř. vydal toto usnesení, kterým shora uvedené pochybení opravil a specifikoval částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení. Pro výpočet výše přiznané náhrady nákladů řízení lze odkázat na odůvodnění výše uvedeného rozsudku, ve kterém je postup soudu při výpočtu vysvětlen.