Rozsudek ze dne 27. 11. 2024
Výrok byl opraven usnesením ze dne 3. 1. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 572,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 085,55 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 48 352,88 Kč od 22. 11. 2023 do 12. 12. 2023, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 47 852,88 Kč od 13. 12. 2023 do 21. 12. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 47 852,88 Kč od 22. 12. 2023 do 12. 1. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 47 672,88 Kč od 13. 1. 2024 do 30. 8. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 47 572,88 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 352,88 Kč od 2. 12. 2023 do 12. 12. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 852,88 Kč od 13. 12. 2023 do 12. 1. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 672,88 Kč od 13. 1. 2024 do 30. 8. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 572,88 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 904 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající z rámcové smlouvy č. [hodnota], kterou uzavřela dne 20. 9. 2021 s žalobkyní a na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Žalobkyně dále uvedla, že na základě citované smlouvy a následného dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě uzavřeného dne 20. 9. 2021 byl žalované dále poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím svého běžného účtu. Žalovaná porušovala smluvní podmínky, a proto byl úvěr dne 22. 11. 2023 zesplatněn. Žalobkyně před uzavřením dodatku k rámcové smlouvě provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty. Žalobkyně získané informace ověřuje v interních i externích databázích. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 2 085,55 Kč, běžící úroky a úroky z prodlení. Žalovaná na svůj dluh zaplatila dne 13. 12. 2023 částku 500 Kč, dne 13. 1. 2024 částku 180 Kč a dne 31. 8. 2024 částku 100 Kč. Zbývající část dluhu ve výši zažalované částky nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.
4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Žalobkyně sjednala s žalovanou dne 20. 9. 2021 rámcovou smlouvu č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, na základě které byl žalované zřízen běžný účet (prokázáno smlouvou ze dne 20. 9. 2021). Dne 20. 9. 2021 žalobkyně s žalovanou dále sjednala k rámcové smlouvě Dodatek č. 1, na základě kterého se žalobkyně zavázala, že umožní žalované přečerpání běžného účtu do výše limitu 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit vyčerpané peněžní prostředky nejpozději do jednoho roku a zaplatit z nich úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně (prokázáno dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě číslo [hodnota]). Žalovaná překročila smluvený limit ve výši 50 000 Kč a vyčerpané peněžní prostředky řádně a včas nesplatila (prokázáno přehledem plateb a výpisem z účtu žalované). Žalovaná tak porušila své smluvní povinnosti, a proto dne 23. 11. 2023 žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru; žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 1. 12. 2023 a upozorněna, že v opačném případě se bude žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou (prokázáno dopisem ze dne 23. 11. 2023).
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni také smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně, za dobu od 1. 9. 2023 do 21. 11. 2023 kapitalizovaný na částku 2 085,55 Kč a počínaje od 22. 12. 2023 snížený na 15 % ročně podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
8. Podle § 142 odst. 1, o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 1 904 Kč za zaplacený soudní poplatek, neboť žalobkyně více ani náhradě nákladů řízení nepožadovala.
Usnesení ze dne 3. 1. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 27. 11. 2024, č.j. 5 C 317/2024-29, se ve výroku II. opravuje tak, že částka, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení, činí 2 379 Kč.
Odůvodnění
Ve věci v záhlaví uvedené soud ve věci účastníků shora citovaným rozsudkem mj. uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 1 904 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek v této výši, přičemž byla soudem dále vyzvána k zaplacení doplatku ve výši 475 Kč, který dne 16. 10. 2024 zaplatila. Celkem tak na soudní poplatku uhradila 2 379 Kč.Podle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům.Soud tak na základě shora uvedeného opravil svou chybu v počtech a tímto usnesením opravil nesprávnou výši náhrady nákladů řízení. V ostatním zůstává shora citovaný rozsudek nedotčen.