Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 384 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 384 Kč od 10. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že dne 16. 6. 2018 byla žalovaná dopravena příslušníky Policie České republiky do nemocnice v [obec] k odbornému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Výsledkem laboratorního vyšetření bylo pozitivní zjištění o přítomnosti amphetaminu a cannabinoidů v organismu žalované. Žalovaná částka pak představuje náhradu za použití služebního vozidla, které na trase do nemocnice [obec] najelo celkem 2 km a dále náklady, které žalobkyně uhradila za odběr vzorku a jeho rozbor při odborném vyšetření na přítomnost návykových látek v organismu žalované.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
Dne 16. 6. 2018 byla vyslána hlídka PČR do ulice [ulice] v [obec], kde se řidička osobního automobilu Volkswagen Golf, [registrační značka], ztotožněná jako žalovaná podrobila testu na přítomnost OPL testem Drugwipe 5S, který vykázal pozitivní hodnotu na látku amfetamin/metamfetamin. Následně se žalovaná podrobila lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a moči v nemocnici v [obec] (prokázáno úředním záznamem PČR ze dne 16. 6. 2018). V nemocnici byla vyplněna žádost o toxikologické vyšetření žalované, na jehož základě byl žalované proveden odběr krve a moči, kdy výsledek testu moči byl pozitivní na látku amphetamin a kanabinoidy (prokázáno žádostí o toxikologické vyšetření a výsledkem toxikologického vyšetření). Dle vyčíslení nákladů spojených s převozem žalovaného byly služebním osobním motorovým vozidlem najety 2 km při základní náhradě 4 Kč/km a při náhradě za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 9,90 l /100 km a ceně za jeden litr pohonných hmot 30,50 Kč, náhrada tak činí 14 Kč. Žalobkyni byly dále vyfakturovány společností [nemocnice] [územní celek], a.s. náklady za klinické vyšetření ve výši 650 Kč a za toxikologické vyšetření ve výši 3 720 Kč, které žalobkyně uhradila dne 16. 8. 2018 (prokázáno fakturami a potvrzením ČNB o provedení transakcí). Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky, ničeho neuhradila (prokázáno výzvou k uhrazení pohledávky ze dne 3. 4. 2019 včetně dodejky).
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 24 odst. 1, 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, podle něhož dopravu do zdravotnického zařízení a náklady za odborné lékařské vyšetření uhradí vyšetřovaná osoba v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření.
6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku, když náklady spojené s převozem žalované byly spočítány v souladu s tehdy účinnými právními předpisy (zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhl. č. 463/2017 Sb., účinná do 31. 12. 2018). Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:
o) Žalobkyně učinila v řízení celkem dva úkony: výzva k plnění a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).
o) Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka činí 2 x 100 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).
Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
8. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon“), za situace, když žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona osvobozena od soudních poplatků a jejímu návrhu bylo zcela vyhověno. Výše soudního poplatku byla žalované vyměřena dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků.