Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 143,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 683,52 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 666,41 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 960,63 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 833,37 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta [Jméno advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Právní předchůdce žalobkyně se smlouvami zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] [adresa], elektřinu a plyn, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a plyn hradit cenu sjednanou v ceníku. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, když za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] za dodanou elektřinu, a za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] za dodaný plyn, nezaplatil cenu, jak byla vyúčtována. Přes upomínky žalovaný zažalovanou částku neuhradil dosud. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Soud má za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvy o dodávce elektřiny a plynu, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně dodával do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a žalovaný se zavázal za odběr zaplatit sjednanou cenu (prokázáno smlouvami ze dne [datum] a [datum]). Právní předchůdce odebranou elektřinu a plyn žalovanému vyúčtoval fakturami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (prokázáno uvedenými fakturami). V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný vystavené faktury uhradil v celé jejich vyfakturované výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne [datum]).
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvy dle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.
6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný řádně nehradil dodanou elektřinu a plyn, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti každé z faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),o Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),- 252 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.