Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 210 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaná byla dle centrálního registru v období od [datum] do [datum] provozovatelem vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti. Z tohoto titulu je tak povinna žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši 65 Kč za jeden den provozu dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. 34 x 65 Kč, tedy celkem 2 210 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve výši 300 Kč. Žalovaná byla k zaplacení žalobkyní vyzvána, nijak však nereagovala a na pohledávku neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má bydliště na území České republiky.
4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav:Žalovaná byla v období od [datum] do [datum] provozovatelem vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, ke kterému nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno zprávou [právnická osoba] [adresa]). Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a rovněž zaslala upomínku na adresu žalované, ta však nijak nereagovala a neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku (prokázáno výzvami k zaplacení a předžalobní upomínkou ze dne [datum]).
6. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), dle něhož provozovatel tuzemského vozidla zaplatí [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 (tj. povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti) a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 45 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 45 odst. 4 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla, činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 65 Kč. Dle § 6 vyhlášky výše paušálních nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Dle ustanovení § 47 zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady [Anonymizováno] spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže [Anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [Anonymizováno] dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.
7. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinna uhradit zákonný příspěvek nepojištěných žalobci a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokátka žalobkyně je plátkyní této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokátka žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, ve znění účinném do [datum]),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, ve znění účinném do [datum]),- 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupkyně žalobkyně a jejích hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.