Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 70 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že byla podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [LV] pro obec [město] a k. ú. [město], přičemž vlastnila 2/3 uvedených nemovitých věcí. Vlastníkem 1/3 nemovitých věcí byl žalovaný. Vlastnické právo žalobkyně k nemovitým věcem bylo zapsáno s právními účinky ke dni [datum]. Rozsudkem Okresního soudu [město] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] bylo podílové spoluvlastnictví mezi žalobkyní a žalovaným zrušeno a bylo rozhodnuto o prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Během trvání spoluvlastnictví byly nemovité věci užívány výlučně žalovaným bez dohody s žalobkyní v rozsahu přesahujícím jeho spoluvlastnický podíl, přičemž mělo toto nadužívání trvat do [datum], kdy došlo k prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Dále žalobkyně uvedla, že se opakovaně, avšak bezúspěšně domáhala přístupu do spoluvlastněných nemovitostí, který jí žalovaný neumožnil, a byla tak fakticky vyloučena z jejich užívání. V důsledku omezení výkonu svého spoluvlastnického práva jí podle jejího názoru vznikl nárok na peněžitou náhradu odpovídající obvyklému nájemnému. To bylo podle zjištění realitních kanceláří v dané lokalitě stanoveno v rozmezí 15 000 až 23 000 Kč měsíčně, přičemž žalobkyně vychází z nejnižší částky 15 000 Kč měsíčně. S ohledem na svůj spoluvlastnický podíl ve výši 2/3 proto uplatňuje nárok ve výši 10 000 Kč měsíčně za dobu, kdy žalovaný užíval nemovitosti výlučně. Za období od [datum] do [datum] požaduje celkem 70 000 Kč. K úhradě této částky žalovaného vyzvala prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak bez výsledku.
2. Elektronický platební rozkaz se nepodařilo žalovanému doručit, a tak byl usnesením Okresního soudu [město] ze dne [datum] zrušen.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani se k jednání nedostavil.
4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, a to rozsudkem Okresního soudu [město] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví č. [LV], oceněním nájmu, předžalobní výzvou ze dne [datum], záznamem o provedení dražby, prohlášením [jméno FO] ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum] a výslechem svědka [jméno FO].
5. Z rozsudku Okresního soudu [město] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [LV] pro katastrální území [město], přičemž žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jejich prodejem ve veřejné dražbě. Při jednání dne [datum] žalovaný uplatněný nárok v plném rozsahu uznal, soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků ke specifikovaným nemovitostem zrušil a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.
6. Z listu vlastnictví č. [LV] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [město] bylo zjištěno, že podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [parcelní číslo], pozemku parc. č. [parcelní číslo] a pozemku parc. St. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č.p. [čp], v obci [město] a k. ú. [město] byli žalobkyně s podílem 2/3 a žalovaný s podílem 1/3. Nabývacím titulem žalobkyně je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].
7. Z předloženého ocenění nájmu bylo zjištěno, že obvyklé měsíční nájemné rodinného domu na adrese [adresa], o započitatelné ploše 100 m² a pozemku o výměře 830 m², ve stavu hodnoceném jako průměrný a se smíšenou konstrukcí, činí 18 800 Kč měsíčně (188 Kč/m²). Rozpětí odhadovaného nájemného bylo stanoveno od 18 200 Kč do 19 400 Kč měsíčně. Odhad zpracovala [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba].
8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 70 000 Kč s tím, že žalovaný užíval nemovitosti až do jejich prodeje ve veřejné dražbě dne [datum] výlučně a nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by žalobkyni umožnil výkon jejích spoluvlastnických práv, přestože se opakovaně snažila dohodnout na způsobu správy a užívání nemovitostí. Žalobkyni tak podle výzvy vznikl nárok na náhradu za omezení výkonu spoluvlastnického práva odpovídající obvyklému nájemnému. Obvyklé nájemné bylo stanoveno na 15 000 Kč měsíčně, přičemž na podíl žalobkyně připadá 10 000 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum].
9. Ze záznamu o provedení dražby bylo zjištěno, že dne [datum] proběhla v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] elektronická dražba rodinného domu o dispozici 2+1 a výměře 84 m² s pozemkem o rozloze 1 345 m² v obci [město]. Odhadní cena nemovitosti činila 4 350 000 Kč, nejnižší podání bylo stanoveno na 2 900 000 Kč. Nemovitost byla vydražena za nejnižší podání.
10. Z prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období přibližně od listopadu 2024 do února 2026 opakovaně navštěvoval nemovitost v [adresa] na žádost žalobkyně [Jméno žalobkyně], která podle jeho tvrzení neměla k nemovitosti přístup a nedokázala se dohodnout se spoluvlastníkem na jejím užívání. Jeho úkolem bylo ověřit, zda je dům užíván, a případně zjistit, kdo jej obývá. Do domu se nikdy nedostal a na zvonění nikdo nereagoval, avšak z pozorovaných okolností dovodil, že nemovitost byla obývána. Tomu podle něj nasvědčovala udržovaná zahrada, přítomnost psa, rozsvícená okna, poštovní schránka označená jménem Kršňák, pohyb osob po zahradě, často zaparkované malé žluté vozidlo a stopy po jeho pravidelném parkování.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s nadměrným užíváním společné věci žalovaným žalobkyni podle jejího tvrzení vznikl nárok na peněžitou náhradu odpovídající obvyklému nájemnému, které bylo stanoveno nejméně na 15 000 Kč měsíčně, přičemž vzhledem k jejímu spoluvlastnickému podílu požaduje náhradu ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 100 000 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě této částky.
12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k řešení spoluvlastnických vztahů, když tvrdila, že žalovaný užívá nemovitosti výlučně pro svou potřebu, čímž podle jejího názoru nadužívá svůj spoluvlastnický podíl a bezdůvodně se obohacuje na její úkor, neboť jí neumožňuje výkon spoluvlastnických práv. Současně projevila zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, protože další setrvání ve spoluvlastnickém vztahu nepovažovala za možné a mimosoudní dohoda o vypořádání nebyla dosažena. Předžalobní výzvou požadovala, aby se žalovaný vyjádřil k vypořádání spoluvlastnictví, a zároveň po něm požadovala zaplacení částky 56 000 Kč jako náhrady za užívání nemovitosti nad rámec jeho spoluvlastnického podílu za období srpen až listopad 2024.
13. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že je spolupracovníkem žalobkyně a jezdí po různých nemovitostech a snaží se kontaktovat lidi a předat si s nimi nějaké informace, v okolí nemovitosti se v žalovaném období pohyboval dvakrát až třikrát, jednalo se o samostatně stojící budovu na konci vesnice, dům pozoroval jen z hlavní silnice, stálo tam auto, v domě se svítilo, dům navštěvoval spíše v odpoledních hodinách. Svědek si nevzpomenul, v jakých intervalech dům navštívil ani zda se svítilo v celém domě, žalovaného v domě nezastihnul ani nikoho jiného tam nikdy neviděl, nebyl nikdy uvnitř, na zahradě byl.
14. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.
15. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla od [datum] podílovou spoluvlastnicí ideálního podílu o velikosti 2/3 a žalovaný podílovým spoluvlastníkem ideálního podílu o velikosti 1/3 k nemovitým věcem zapsaným na listu vlastnictví č. [LV] pro obec [město] a katastrální území [město]. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno a byl nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, k němuž následně došlo dne [datum]. Žalobkyně v průběhu spoluvlastnického vztahu opakovaně žalovaného písemně kontaktovala s tím, že žalovaný užívá nemovitosti výlučně a neumožňuje jí výkon spoluvlastnických práv, což bylo prokázáno výzvami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž současně po žalovaném požadovala peněžitou náhradu odpovídající obvyklému nájemnému. Obvyklé nájemné rodinného domu bylo podle předloženého ocenění stanoveno částkou 18 800 Kč měsíčně, žalovaná ale vycházela z nižší částky 15 000 Kč a požadovala nájemné odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu ve výši 10 000 Kč za období od [datum] do [datum], což bylo upřesněno oproti žalobnímu návrhu při soudním jednání dne [datum]. Žalobkyně byla soudem poučena, že soud nemá za prokázané nadužívání nemovitosti žalovaným a byla vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a poučena, že jinak nebude ve věci úspěšná. K prokázání tvrzení o výlučném užívání nemovitostí žalovaným byl proveden důkaz prohlášením a výslechem svědka [jméno FO], z nichž bylo prokázáno toliko to, že svědek nemovitost několikrát pozoroval zvenčí, zaznamenal známky jejího užívání, avšak žalovaného ani jiné osoby v domě nikdy neviděl, do domu se nedostal a neměl přímou znalost o tom, kdo a v jakém rozsahu nemovitost užíval. Soud nepovažoval za dostačující ani předložená prohlášení a předžalobní výzvy žalobkyně, neboť tyto listiny pouze zachycují tvrzení žalobkyně samotné a samy o sobě neprokazují, že žalovaný nemovitosti skutečně užíval v rozsahu přesahujícím jeho spoluvlastnický podíl nebo že žalobkyni v jejich užívání bránil. Jiný důkaz prokazující, že žalovaný v rozhodném období nemovitosti skutečně užíval výlučně nad rozsah svého spoluvlastnického podílu a že žalobkyni bránil v jejich užívání, navrhovány žalobkyní nebyly, kromě vyžádáním si údajů od společnosti ČEZ k odběrnému místu, výpisem z registru obyvatel a vyžádáním si informací od úřadu městyse [město]. Tyto návrhy důkazů provedeny nebyly, neboť je soud za podstatné pro své rozhodnutí nepovažoval, když ani případné zjištění odběratele energií, adresy evidovaného pobytu žalovaného nebo údajů evidovaných úřadem městyse [město] by samo o sobě neprokazovalo, že žalovaný nemovitosti v rozhodném období fakticky užíval v rozsahu vylučujícím žalobkyni z výkonu jejích spoluvlastnických práv. Z těchto důvodů soud uvedené důkazní návrhy podle § 120 odst. 1 o. s. ř. neprovedl.
16. Dle § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
17. Dle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.
18. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalovaný v období, které je předmětem sporu, tj. od [datum] do [datum], užíval nemovité věci v celém rozsahu, tedy nad rámec svého spoluvlastnického podílu, tedy v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyni v užívání nemovitých věcí bránila ta skutečnost, že nemovité věci nadužíval v rozsahu převyšujícím jeho spoluvlastnický podíl žalovaný, když k tomuto závěru nesvědčil žádný z důkazů, který byl ve věci proveden.
19. Protože nebylo prokázáno, že žalovanému vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, není dána jeho povinnost k zaplacení žalované částky, proto byla žaloba včetně požadovaného úroku z prodlení zamítnuta. Soud žalobu nezamítnul proto, že by nárok žalobkyně tohoto typu nemohl vzniknout, ale proto, že nebylo prokázáno, že žalovaný nemovitost v rozhodném období užíval způsobem, který by nárok žalobkyně odůvodňoval.
20. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti zakládající vznik nároku tížila žalobkyni. Byla-li soudem poučena o neunesení důkazního břemene a přes toto poučení další způsobilé důkazy nenavrhla, musel soud rozhodnout v její neprospěch.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Přestože měl žalovaný ve věci plný úspěch, podle obsahu spisu mu žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.