106 C 403/2024

Odůvodnění

Žalobou, jež byla soudu doručena dne [datum], se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce číslo [hodnota]. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel půjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet půjčku. Informace získané od žalovaného zaznamenal do zákaznické karty a ověřil oproti dokumentům předložených žalovaným. V důsledku takového posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, byla s ním uzavřená smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčku se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka] s úrokovou sazbou 20,11 % ročně a dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 45týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum] postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje uhrazení částky [částka] sestávající z dlužné jistiny [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], dále kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroku v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K jednání, jež se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil. Žalobkyně u jednání setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Soud na základě provedeného dokazování a z obsahu spisu rozhodl ve věci samé (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit za půjčku poplatek v celkové výši [částka] sestávající z částky [částka] – úrok, částky [částka] za administrativní činnost a částky [částka] jako za hotovostní inkaso splátek. Celková dlužná částka činí [částka] a žalovaný se ji zavázal uhradit ve 45týdenních splátkách po [částka], poslední splátka činí [částka]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že obdržel v hotovosti celou výši půjčky. Smlouva byla datována a žalovaným podepsána.Ze zákaznické karty ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že žalovaný zde uvedl své osobní údaje, tj. datum narození, rodné číslo, adresu místa výběru. Dále uvedl, že je zaměstnaný na částečný pracovní úvazek, jeho mzda činí [částka], státní podpora činí [částka] a další příjmy domácnosti jsou [částka]. Běžné výdaje činí nájem [částka], telefon [částka], splátky půjček [částka], výdaje na domácnost [částka]. Tyto údaje byly ověřeny dle OP, výplatní pásky, nájemní smlouvy a SIPA. Údaje v zákaznické kartě žalovaný dne [datum] tvrdil svým podpisem.Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní vzal soud za prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy byly postoupené pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce, o zápůjčce, o spotřebitelském úvěru, jež byly uváděny v příloze číslo [hodnota] smlouvy.Z přílohy číslo [hodnota] smlouvy vzal soud za prokázáno, že byla postoupena smlouva za žalovaným číslo [hodnota] na žalobkyni.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamoval žalovanému, že pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] byla postoupena žalobkyni.Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že dne [datum] žalobkyně odesílala žalovanému korespondenci.Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené se společností [právnická osoba] číslo [hodnota], a to nejpozději ve lhůtě do [datum].Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému dne [datum] korespondenci.Na základě provedeného dokazování činí soud v závěru o tomto skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce na základě, které mu poskytla částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávající z částky [částka] – úrok, [částka] administrativní poplatek a [částka] poplatek z hotovostní inkaso splátek. Celkem tedy měl žalovaný uhradit [částka] ve 45týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný dne [datum] v zákaznické kartě sdělil své osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu. Dále uvedl, že je zaměstnaný na částeční úvazek s příjmem [částka], další příjem činí [částka] – státní podpora a další příjmy domácnosti jsou [částka]. Měsíční výdaje na nájem jsou [částka], za telefon [částka], splátky půjček [částka] a výdaje domácnosti jsou [částka]. Údaje uváděné v zákaznické kartě byly ověřeny dle OP, výplatních pásek, nájemní smlouvy, SIPA a žalovaný údaje zde uvedené stvrdil svým podpisem. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum] byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy číslo [hodnota]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], odesílanou dne [datum], byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně číslo smlouvy [Anonymizováno], a to ve lhůtě do 14. 8. 24.Soud považuje tuto žalobu za důvodnou pouze z části. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu u stanovení § 657 a následujícího zákona číslo 40/1964 Sb. účinného do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Poplatek sjednaný v této výši představuje 73 % z celé jistiny půjčky. Takto sjednaný poplatek považuje soud za nepřiměřeně vysoký, ujednaný v rozporu s dobrými mravy a v neprospěch spotřebitele. Smlouva byla uzavřená dne [datum], ještě před účinností zákona číslo 43/2013 Sb. ([datum]), kterým byl změněn zákon číslo 145/2010 Sb. a kterým bylo doplněno ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., tak že „věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná“. Soud má ovšem za to, že i v režimu tohoto právního předpisu bylo na místě, aby poskytovatel úvěru splnil svou povinnost a s odbornou péčí prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr před poskytnutím úvěru a pokud takto neučinil, pak smlouva svým účelem odporovala zákonu a je absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. účinného do [datum] (dále obč. zák.). S ohledem na skutečnost, že soud neměl za prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně postupoval řádně a před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalovaného, bylo žalobkyni u jednání dne [datum] poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že z dosavadního dokazování nemá za prokázáno, že by došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti, nechť jsou tedy k tomuto tvrzení označeny a doloženy důkazy spolu s poučením o následcích při nesplnění této povinnosti. Žalobkyně i přes poučení ze strany soudu další důkazy ve věci neoznačila.Soud tedy uzavírá, že poplatek sjednaný ve výši, jež představuje 73 % poskytnuté jistiny půjčky je ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. v rozporu s dobrými mravy a toto ujednání posuzuje soud jako absolutně neplatné. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně byl podnikatel založen za účelem dosahování zisku a jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce, bylo mimo jiné i zprostředkování spotřebitelského úvěru, dospěl soud k závěru, že sjednaný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky a bez tohoto ujednání by právní předchůdce žalobkyně neměl zájem na uzavření smlouvy. S ohledem na to, že ujednání od úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy, je tedy absolutně neplatná celá smlouva o půjčce.V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], žalovaný pak poskytl právnímu předchůdci žalobkyně plnění v celkové výši [částka], k úhradě tak zbývá částka ve výši [částka], jež představuje rozdíl v poskytnutých plněních. Soud přiznal tuto částku a zavázal žalovaného k její úhradě (výrok I. rozsudku), a to v souladu s ustanovením § 451 obč. zák. z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Splatnost pohledávky nastává na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnutá lhůta k plnění [datum]. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, jehož výše se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zcela zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu stanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného v tomto řízení odpovídá 50 %, když k procesnímu neúspěchu je nutno započíst i kapitalizované příslušenství.