Výrok
I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně za období od 2. 4. 2024 do 30. 9. 2024 částku 2 000 Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci k rukám žalobkyně. Dlužné výživné za období od 2. 4. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 11 933 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Počínaje dnem 1. 10. 2024 do 2. 4. 2026 je žalovaný povinen přispívat na výživu žalobkyně částku 4 000 Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci k rukám žalobkyně. Výživné splatné do doručení rozhodnutí je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od doručení rozhodnutí.
III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen přispívat na výživu žalobkyně za období od 2. 4. 2024 do 30. 9. 2024 nad částku 2 000 Kč měsíčně a za období od 1. 10. 2024 do 2. 4. 2026 nad částku 4 000 Kč měsíčně, se zamítá.
IV. Řízení se co do částky 10 000 Kč zastavuje.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku na účet Okresního soudu v [adresa] částku 841 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou, jež byla soudu doručena dne 26. 2. 2024 spolu s doplněným podáním ze dne 22. 4. 2024, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému stanovení výživného na neprodanou matku ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to od 2. 4. 2024 na dobu dvou let. Dále se domáhala úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně měla s žalovaným vztah, ze kterého otěhotněla, kdy pravděpodobným otcem společného dítěte je žalovaný. Žalobu podala v době před porodem nezletilého syna, který se narodil dne [datum]. Před nástupem na mateřskou byla žalovaná zaměstnána jako učitelka MŠ [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Nyní je na mateřské dovolené, pobírá příjem ve výši 26 000 Kč měsíčně, jiný příjem nemá, na sociální dávky nemá nárok. Bydlí v bytě o velikosti 1+1, kde hradí náklady na bydlení cca kolem 10 000 Kč měsíčně, z toho je 5 033 Kč je platba hypotéky, dále na základě evidenčního listu platí na teplo 4 285 Kč, zálohy na plyn 340 Kč, elektřinu 620 Kč a internet 390 Kč měsíčně. Dále má žalobkyně náklady spojené s hygienou, ošacením, stravou, tyto jsou nyní vyšší, a to i souvislosti s těhotenstvím a kojením. Výdaje mohou být kolem 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá žádné půjčky ani exekuce. Pokud jde o žalovaného, pak s tímto nežije ve společné domácnosti. Otcovství dítěti bylo určeno souhlasným prohlášením rodičům. Kromě nezletilého [jméno FO] nemá žalovaný další vyživovací povinnost, jeho příjem je kolem 30 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále požadovala částku 10 000 Kč na náklady spojené s těhotenstvím a porodem, kdy si pořizovala těhotenské ošacení celkem asi za 4 500 Kč, dále měla náklady na léky, které souvisely s těhotenstvím jako jsou vitaminové preparáty celkem za 3 400 Kč, absolvovala předporodní kurz 500 Kč, těhotenské plavání za 740 Kč. Žalovaný přispěl žalobkyni na vyšetření u gynekologa, které nebylo hrazeno z veřejného pojištění. Žalobkyně se snažila s žalovaným dohodnout, ovšem bezvýsledně.Žalovaný se ve věci vyjádřil písemným podáním, doručeným soudu dne 13. 5. 2024, ve kterém uvádí, že se s žalobkyní rozešel ve vztahu v prvním trimestru těhotenství, žalobkyni přispíval finančně 50 % z nákladů na těhotenství. Žalobkyně si vždy sepisovala seznam nákladů, ze kterého jí pak žalovaný proplatil 50 %. Dne 2. 4. 2024 se narodil nezletilý [jméno FO]. Žalovaný pomáhal s náklady na dítě. Pokud jde o výživné na žalobkyni, pak na tom se účastníci nejsou schopni dohodnout.U jednání, jež ve věci konalo dne 2. 7. 2024, žalobkyně setrvala na podané setrvala na podané žalobě, vzala zpět žalobu co do částky 10 000 Kč jakožto nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, když tyto považovala ze strany žalovaného za zcela uhrazené.Pokud se jedná o výživné, pak trvala na stanovení výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále doplnila, že dne [datum] se narodil nezletilý [jméno FO], k němuž bylo určeno souhlasným prohlášením otcovství žalovaného. S žalovaným nejsou partneři, nežijí spolu. Toho času je žalobkyně na mateřské dovolené, kdy její aktuální příjem je 26 000 Kč, tento příjem bude pobírat pouze do 13. 8. 2024 a následně jí bude přiznána sociální dávka, jejíž konkrétní výši žalobkyně dosud nezná. Předpokládá, že peněžitá pomoc mateřství bude kolem 11 500 Kč. Jiný příjem nemá, sociální dávky žalobkyně nepobírá. Vyživovací povinnost má pouze k nezletilému synovi. Na syna bylo soudně stanoveno výživné ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně má náklady na bydlení, kdy hradí zálohy na služby 4 285 Kč, dále náklady na internet 390 Kč, elektřinu 620 Kč, plyn 340 Kč, hradí hypotéku 5 033 Kč. Dále má náklady na hygienu, ošacení, stravu. Žije sama se synem v bytě o velikosti 1+1.Žalovaný u jednání dne 2. 7. 2024 uvedl, že je ochoten přispívat na výživu žalobkyně částku 2 000 Kč měsíčně, když částka 5 000 Kč je pro něj neúměrně vysoká. Dále doplnil, že je zaměstnán jako přijímací technik v autoservise s příjmem 29 800 Kč. Vyživovací povinnost má pouze k nezletilému [jméno FO], na kterého ohradí výživné 4 000 Kč. Bydlí v bytě o velikosti 2+1 sám, kde náklady na bydlení jsou 7 851 Kč (nájem, elektřina, internet, poplatek, ČT), dále si hradí stavu cca 220 Kč na den, tj. 6 800 Kč měsíčně. Do zaměstnání dojíždí do [adresa], kdy náklady na benzín jsou asi 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Dále si hradí pojistku ve výši 1 000 Kč, jsou zde i další výdaje na opravu vozidla. Dále platí úrazovou pojistku pro syna a sebe ve výši 350 Kč. Nemá žádné náklady na výdaje na léky. Má běžné náklady na ošacení, hygienu a stravu.U jednání 10. 9. 2024 žalobkyně setrvala na žalobě, kdy požadovala výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně do doby dvou let narození dítěte.Žalovaný byl ochoten přispívat na výživu žalobkyni 3 000 Kč měsíčně. Dosud žalobkyni žádné výživné nepřispěl.Žalobkyně nastoupila od 1. 9. 2024 na rodičovskou dovolenou, byl jí při rodičovský příspěvek ve výši 10 937 Kč, který jí bude vyplácen od října 2024. V měsíci září 2024 jí byla vyplácena dávka ve výši 12 344 Kč.Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze Souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti ze dne 19. 2. 2024, že [Jméno zainteresované osoby 1/0] prohlásil, že je otcem dosud nenarozeného dítěte a účastníci se dohodli, že dítě bude užívat příjmení [jméno FO] – [jméno FO].Z Těhotenského průkazu vydaného na jméno žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalobkyni byl vydán těhotenský průkaz s předpokládaným termínem porodu. 23. 3. 2024.Z Informací o druhu a výši vyplacených dávek [podezřelý výraz] pojištění vzal soud za prokázáno, že žalobkyni byla vyplacena peněžitá pomoc v mateřství za období od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024 ve výši 27 311 Kč, za období od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 ve výši 25 549 Kč.Z Rodného listu vzal soud za prokázáno, že v knize narození matričního úřadu Magistrátu města [adresa], svazek [Anonymizováno], ročník 2024, na straně 211, pod pořadovým číslem [hodnota], je zapsáno narození [jméno FO], narozený [datum]. [jméno FO] [Jméno zainteresované osoby 1/0], matka [jméno FO].Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru číslo 2020_CZ00251814 uzavřené mezi UniCredit Bank Czech republic and Slovakia, a. s., a žalobkyní vzal soud za prokázáno, že banka se zavázala poskytnout žalobkyni hypoteční úvěr v celkové výši 700 000 Kč na financování koupě nemovitosti, a to jednotky číslo 1124/11, v budově 1124 v části obce Podlesím vystavené na pozemku p. č. [hodnota], katastrální území [adresa], zapsána LV [LV]. Výše měsíční splátky byla stanovena na 5 033 Kč.Ze Stanovení záloh na úhradu spotřeby elektřiny vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba], stanovila žalobkyni zálohu ve výši 620 Kč měsíčně počínaje 15. 4. 2024.Ze Stanovení zálohy na zemní plyn vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba], stanovila žalobkyni zálohu na plyn od 15. 2. 2024 ve výši 340 Kč měsíčně.Z Evidenčního listu vystaveného společenstvím vlastníků 17. listopadu 1124, [adresa] vzal soud za prokázáno, že k družstevnímu bytu č. [hodnota] na adrese [adresa] byl žalobkyni stanoven předpis měsíčních záloh na služby ve výši 4 285 KčZ Faktury číslo [hodnota] vystavené dodavatelem [právnická osoba]., vzal soud za prokázáno, že žalobkyni byla vyúčtována platba za internet za duben 2024 ve výši 390 Kč.Z Platebního dokladu SIPO za květen 2024 vzal soud za prokázáno, že náklady žalovaného za elektřinu, poplatek [právnická osoba] a televize, nájem a telekomunikační poplatek činí 7 848 Kč.Ze Zprávy mateřské školy Horymírova, [adresa], vzal soud za prokázáno, že žalobkyně dne 1. 2. 2024 nastoupila na mateřskou dovolenou. Mateřská dovolená přísluší po dobu 28 týdnů od 1. 2. 2024 do 14. 8. 2024. Po dobu mateřské dovolené žalobkyni přísluší peněžitá pomoc mateřství, která bude vyplácena prostřednictvím OSSZ [adresa].Z Informace o druhu a výši vyplacených dávek [podezřelý výraz] pojištění vzal soud za prokázáno, že za období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2004 byla žalobkyni vyplacena peněžitá pomoc mateřství ve výši 26 430 Kč a za období od 1. 5. 2024 do 31. 5. 2024 jí byla vyplacena peněžitá pomoc v mateřství ve výši 27 311 Kč.Z Výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]., za období leden až červen 2024 vzal soud za prokázáno, že na účet je žalovanému poukazována částka od [právnická osoba] ve výši 29 800 Kč.Z Protokolu o jednání konaném u zdejšího soudu ve věci č. j. [spisová značka] dne 26. 6. 2024 vzal soud za prokázáno, že ve věci nezletilého [jméno FO] bylo rozhodnuto tak, že dítě bylo svěřeno péče matky a otci byla stanovena počínaje dnem 2. 4. 2024 povinnost přispívat na výživu nezletilého [jméno FO] částku 4 000 Kč měsíčně. Dlužné výživné za období od 2. 4. 2024 do 30. 6. 2024 v částce 3 207 Kč byl otec povinen zaplatit matce do tří dnů od doručení rozsudku.Z Informace o druhu a výši vyplacených dávek [podezřelý výraz] pojištění vzal soud za prokázáno, že za období od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla žalobkyni vyplacena peněžitá pomoc v mateřství. V období od 1. 7. 2024 do 31. 8. 2024 byla žalobkyni vyplacena peněžitá pomoc mateřství ve výši 27 311 Kč a v období od 1. 8. 2024 do 14. 8. 2024 byla žalobkyni vyplacena peněžitá pomoc mateřství ve výši 12 334 Kč.Ze Mzdového listu, jenž vystavila firma [právnická osoba] žalovanému, vzal soud za prokázáno, že průměrný výdělek žalovaného za období od ledna do července 2027 činil 29 800 Kč.Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 18. 7. 2024 vzal za prokázáno, že na základě rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočka v [adresa], Kontaktní pracoviště [adresa], byl žalobkyni přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 937 Kč od 1. 9. 2024.Ze Zprávy Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště [adresa], vzal soud za prokázáno, že žalobkyně nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. Rodičovský příspěvek bude pobírat od 1. 9. 2024 s první výplatou v říjnu roku 2024 ve výši 10 937 Kč měsíčně. Na kontaktním pracovišti [adresa] dávky pomoci hmotné nouzi nepobírá.Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: ze vztahu žalobkyně a žalovaného se dne 2. 4. 2024 narodil nezletilý [jméno FO], k němuž bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně a žalovaný spolu nežijí jako partneři, svůj vztah ukončili v průběhu prvního trimestru těhotenství žalobkyně. Žalobkyně byla zaměstnána v [právnická osoba] Horymírova, od 1. 2. 2024 nastoupila na mateřskou dovolenou a byla jí vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která jí byla vyplacena od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 ve výši 25 549 Kč, od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024 ve výši 27 311 Kč, od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024 ve výši 26 400 Kč, od 1. 5. 2024 do 31. 5. 2024 ve výši 27 311 Kč, od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 26 430 Kč, od 1. 7. 2024 do 31. 8. 2024 ve výši 27 311 Kč a od 1. 8. 2024 do 14. 8. 2024 ve výši 12 334 Kč. S účinností od 1. 9. 2024 byl žalobkyni přizná rodičovský příspěvek ve výši 10 937 Kč měsíčně s tím, že první výplata proběhne v říjnu 2024 ve výši 10 937 Kč měsíčně. Žádné dávky státní sociální podpory žalobkyně nepobírá. Žalobkyně má vyživovací povinnost pouze k nezletilému [jméno FO], bydlí s ním v bytě o velikosti 1+1, kde hradí náklady na bydlení, a to zálohy za služby v celkové výši 4 285 Kč, dále náklady na internet 390 Kč, zálohy na plyn 340 Kč, na elektřinu 620 Kč měsíčně. Dále si hradí hypotéku ve výši 5 033 Kč. Žalobkyně nemá žádné zvýšené výdaje na léky, má výdaje na hygienu, ošacení, stravu. Žalovaný je zaměstnám u firmy [právnická osoba] jako přijímací technik s průměrným měsíčním výdělkem za období od ledna do července 2024 ve výši 29 800 Kč. Vyživovací povinnost má pouze k nezletilému [jméno FO], na nezletilého [jméno FO] bylo stanoveno výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, dítě bylo svěřeno do péče matky. Žalovaný má náklady na bydlení ve výši 7 848 Kč, do zaměstnání dojíždí, kdy tyto náklady činí 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně. Hradí si pojistku na auto ve výši 1 000 Kč a úrazovou pojistku pro žalovaného a syna ve výši 350 Kč měsíčně. Dále má náklady na stravu cca 220 Kč na den, to je 6 800 Kč měsíčně.Podle ustanovení § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné i v případě, že se dítě narodí živé.Podle ustanovení § 920 odst. 2 o. z. soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů po spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.Podle ustanovení § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však 2 roky ode dne porodu.Podle ustanovení § 913 odst. 1 a 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.Žalobkyně v daném případě vzala žalobu zpět v částce 10 000 Kč, kterou uplatňovala vůči žalovanému jako náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím, když tyto považovala ze strany žalované za zcela uhrazené.Soud proto ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. řízení v této části pro částečné převzetí žaloby zastavil.Žalobkyně podává žalobu v době, kdy očekává narození nezletilého dítěte, které se v průběhu řízení dne 2. 4. 2024 narodilo. Ve smyslu ustanovení § 920 odst. 1 a 2 o. z. může soud uložit na návrh těhotné ženy muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. V průběhu řízení však došlo k narození nezletilého dítěte. Soud proto nárok žalobkyně posuzoval ve smyslu ustanovení § 920 odst. 1 o. z. Doba, po kterou je žalobkyně oprávněna požadovat příspěvek na výživu, je 2 roky, počíná běžet ode dne narození dítěte tedy 2. 4. 2024 a končí uplynutím doby dvou let. Soud posuzoval nárok na výši výživného s odkazem na ustanovení § 913 o. z. Zhodnotil jak majetkové poměry žalobkyně, tak a její potřeby, tak majetkové poměry žalovaného a jeho potřeby. Soud vycházel z poměrného příjmu žalobkyně, který v období od dubna 2024 do srpna 2024 činil v průměru 23 963 Kč. Současně bylo vycházeno z výdajů žalobkyně na bydlení, které v celkové výši včetně úhrady hypotéky činí 10 668 Kč. Současně soud vycházel z průměrného příjmu žalovaného 29 800 Kč, jeho nákladů na bydlení 7 851 Kč, zohlednil i výši nákladů na dojíždění do zaměstnání u žalovaného a rovněž tak zohlednil i výši výživného, které hradí na nezletilého [jméno FO] ode dne jeho narození, tj. 2. 4. 2024. Pokud jde o další náklady žalobkyně i žalovaného, jako jsou náklady na stravu, ošacení, hygienu, zde soud konstatuje, že tyto náklady jsou u obou účastníků téměř shodné, nejedná se o žádné mimořádné a nadstandardní výdaje. Soud stanovil výživné žalovanému za období od 2. 4. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 2 000 Kč měsíčně. Tato částka v odpovídá rozdílu mezi poměry žalobkyně a žalovaného, přičemž v daném případě se jedná se o přiměřený příspěvek na výživu, bez nutnosti dosažení stejné životní úrovně účastníků. Navíc žalovaný byl ochoten žalobkyni tuto částku hradit.Za období od 1. 10. 2024 do 2. 6. 2026 pak byla stanovena žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně. V tomto období již dojde k podstatnému snížení příjmu žalobkyně, kdy žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek od 1. 9. 2024, ale s 1. výplatou v říjnu roku 2024 ve výši 10 937 Kč, tímto okamžikem u ní dojde k podstatnému snížení jejich příjmů. S ohledem na to, že žalobkyně celodenně osobně pečuje o nezletilé dítě velmi nízkého věku, není žalobkyně schopna si, jakkoliv přivydělávat na svou výživu. U žalovaného nedošlo k žádné výrazné změně poměrů. Soud má za to, že i když hradí výživné na dítě ve výši 4 000 Kč měsíčně, pak je schopen ze svých příjmů na výživu žalobkyně částku 4 000 Kč poskytovat.Tak, jak je to uvedeno ve výroku III. rozsudku byla žaloba jednak nad částku 2 000 Kč měsíčně za období od 2. 4. 2024 do 30. 9. 2024 a dále nad částku 4 000 Kč měsíčně za období od 1. 10. 2024 do 2. 4. 2026 zamítnuta. Soud má za to, že výživné, které určil ve výši 2 000 Kč a 4 000 Kč je zcela přiměřené, odpovídá možnostem, schopnostem, majetkovým poměrům obou účastníků a výživné stanovené ve vyšší míře by již znamenalo značný zásah do majetkové sféry žalovaného. Navíc u nákladů neprovdané matky se jedná o přiměřený příspěvek, kdy není nárok na stejnou životní úroveň.Současně při určení výživného soud rozhodl o dlužném výživném, které za období od 1. 4. 2024 do 30. 9. 2024 bylo vyčísleno na částku 11 930 Kč a tuto částku je pak žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud zde neposkytl žalovanému žádnou možnost splácení, vycházel z toho, že žalovanému je objektivně známo o jeho vyživovací povinnosti vůči žalobkyni. Měl tedy si vytvořit dostatečnou finanční rezervu k tomu, aby byl schopen dlužné výživné žalobkyni uhradit v co nejkratší době.O nákladech soudního řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci se výslovně tohoto práva vzdali.Tak, jak je to uvedeno výroku VI. rozsudku, byl žalovaný zavázán zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na soudním poplatku částku 841 Kč. Žalobkyně je v tomto řízení ze zákona osvobozená od povinnosti hradit soudní poplatek, poplatková povinnost pak přechází na žalovaného ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. Výše soudního poplatku byla stanovena dle ustanovení § 6 odst. 3 ve spojení s položkou 7 bod b) ve výši jako 1 % z ceny předmětu řízení, tj. jenž představuje celková částka 84 066 Kč, tudíž soudní poplatek odpovídá částce 841 Kč. Soudní poplatek je žalovaný povinen uhradit na účet soudu tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.