Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 45 608 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 305,21 Kč za období od 5. 12. 2024 do 24. 2. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 608 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části zaplacení 4 877,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 800,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 132,92 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 48 385,82 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 877,82 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 592,71 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 24. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 485,82 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne 7. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v měsíčních splátkách ve výši 2,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného z poskytnutých informací žalovaného z výpisu z registru NRKI. Od uzavření smlouvy o úvěru žalovaný načerpal celkem částku ve výši 50 000 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil pouze 4 392 Kč. Z důvodu prodlení s placením měsíčních splátek (neuhrazení více než 2 splátek nebo prodlením se splátkou delším než 3 měsíce) došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého dluhu ke dni 20. 11. 2024, takže žalovaný je od 21. 11. 2024 v prodlení se zaplacením částky 48 835,82 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném v tomto řízení částku 50 485,82 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 800,55 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 438,13 Kč od 5. 12. 2024 do 24. 2. 2025, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 48 385,82 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 485,82 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednáním konaných ve dnech 2. 9. 2024 a 25. 9. 2024 se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále také jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla sjednána dne 7. 2. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný uvedl, že žije s družkou, má 1 vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním domě/bytě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč, výdaje na bydlení 7 000 Kč, splátky všech úvěrů 5 500 Kč, ostatní výdaje 7 000 Kč. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč (prostřednictvím služby [Anonymizováno]) s tím, že žalovaný je oprávněn čerpat peněžní prostředky do tohoto limitu opakovaně. Částka ve výši 50 000 Kč byla poskytnuta na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a platit žalobkyni splátky ve výši 2,928 % z aktuální dlužné částky, měsíčně vždy ke 20. dni v měsíci, při roční úrokové sazbě 25,9 %, RPSN 29,2 %. V souvislosti s upomínáním byl sjednán poplatek za účelně vynaložené náklady v souvislosti s upomínáním ve výši 300 Kč. V případě prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, případně ve výši dlužné splátky, pokud je splátka nižší než 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně.
4. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, má 1 dítě, žije s družkou, jeho čistý měsíční příjem z podnikání činí 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč, měsíční výdaje činí 19 500 Kč. Dále vyplývá, že žalobkyně zkontrolovala údaje uvedené žalovaným v Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, NRKI a JAP-PUJCKA.
5. Z úvěrových podmínek ([Anonymizováno]) platných od 1. 6. 2023 soud zjistil, že smlouva o revolvingovém úvěru je uzavřena na dobu neurčitou. Ke zesplatnění úvěru může dojít, pokud se klient opozdí se zaplacením jedné splátky déle než 3 měsíce, opozdí se zaplacením minimálně dvou splátek, uvede nepravdivé údaje, poruší některou z povinností vyplývající ze smlouvy o úvěru, bylo zahájeno exekuční, insolvenční nebo jiné řízení na majetek klienta (včetně dědického řízení).
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný vyčerpal dne 25. 4. 2024 částku 50 000 Kč bankovním převodem a na předmětný úvěr žalovaný uhradil dne 30. 7. 2024 částku 4 392 Kč.
7. Z Ověření bonity MLS soud zjistil, podle jaké metodiky a judikatury postupuje žalobkyně při poskytování úvěrů.
8. Z úvěrové zprávy z registru NRKI (3 strany) poskytnutých žalobkyní soud zjistil, že žalovaný měl uvedeno u sumarizace kontraktů: 2 odmítnuté žádosti o úvěr, 1 odvolanou žádost o úvěr, 2 existující splátkové kontrakty a 1 ukončený splátkový kontrakt. U splátkových úvěrů měl celkem měsíční splátky ve výši 14 191 Kč (zbývající částka 274 757 Kč).
9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 11. 2024 včetně podacího archu z 21. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 56 094,90 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků.
10. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 1. 2025 včetně podacího archu zaslané žalovanému doporučeně dne 6. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nesplaceného revolvingového úvěru č. [hodnota], a to v částce 58 131,52 Kč do 7 dnů.
11. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že dne 25. 4. 2024 byla uhrazena částka 50 000 Kč (pod VS [var. symbol]) na účet č. [č. účtu].
12. Ze záznamu z telefonního hovoru soud zjistil, že žalovaný k doplnění zaměstnankyni žalobkyně sdělil k dotazům ohledně ověření totožnosti a následně ohledně žádosti o úvěr, že je ročník narození [Anonymizováno], žádá o částku 50 000 Kč, email: [e-mail] a odhadované výdaje činí 15 000 – 20 000 Kč, má 1 dítě, bydlí ve vlastním (domě/bytě).
13. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 2. 9. 2025 soud zjistil, že z účtu číslo [č. účtu] (popis [Jméno žalobkyně].) byla provedena platba ve výši 50 000 Kč na účet č. [č. účtu] s VS [var. symbol] a majitelem účtu č. [č. účtu] byl v období od 15. 8. 2019 do 2. 9. 2025 [Jméno žalovaného] (žalovaný).
14. Ze všech shora uvedených důkazů má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, který žalovaný začal čerpat 25. 4. 2024, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,928 % z aktuální dlužné částky, při roční úrokové sazbě 25,9 %, RPSN 29,2 %. Na předmětnou smlouvu žalovaný uhradil 4 392 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v registrech NRKI, SOLUS, Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, přezkoumala rodinný stav, příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, avšak tato tvrzení prokázala pouze částečně. Žalobkyně prokázala, že se dotazovala žalovaného a že ho lustrovala v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, registru SOLUS a registru NRKI. Ohledně výdajové stránky se však spokojila s tvrzením žalovaného, byť údaje uvedené v žádosti (a záznamu z telefonního hovoru) a výsledky z registru NRKI spolu jsou v rozporu, když splátkové zatížení dle NRKI činí 14 191 Kč a žalovaný uvedl veškeré výdaje 15 000 - 20 000 Kč, přičemž má 1 vyživovací povinnost k dítěti, výdaje ani příjmy nebyly ověřovány výpisy z běžného účtu či jiným způsobem (např. daňovým přiznáním). Žalobkyně svá tvrzení a důkazní návrhy ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného co se týče příjmové a výdajové stránky nedoplnila. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 50 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 991 o. z. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění ve výši 4 392 Kč, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni, tedy částky 45 608 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 45 608 Kč včetně úroků z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle § 1 970 o. z. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou s výzvou k zaplacení celého dluhu ze dne 20. 11. 2024, takže úroky z prodlení jí byly přiznány ode dne následujícího, tj. od 5. 12. 2024 do 24. 2. 2025 v kapitalizované výši 1 305,21 Kč a dále od 25. 2. 2025 do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 877,82 Kč, kapitalizovaného úroku, úroku a zákonného úroku předcházejícího prodlení soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Lhůta k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.
15. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 48 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 26 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 74 %. Vycházel přitom z jistiny a kapitalizovaného veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 24 151,48 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 020 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 15 700 Kč za 5 úkonů právní služby po 3 140 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání dne 2. 9. 2025 a účast u jednání dne 25. 9. 2025, včetně 5x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za odměnu zástupce a náhradu za sepis vyjádření z 1. 7. 2025, neboť dle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad, když veškerá tvrzení ohledně úvěruschopnosti mohla žalobkyně uvést a důkazy navrhnout již v žalobě (nejednalo se o tvrzení/důkazy, které by vyplynuly až jako reakce na tvrzení a důkazy žalovaného). Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas (2x 150 Kč) dle § 14 odst. 3 a. t. a cestovné za cestu zástupce žalobkyně z [adresa] a zpět za 38 km k soudnímu jednání dne 2. 9. 2025 osobním automobilem reg. zn. [SPZ], při spotřebě 4,8 l nafty/100 km, paušální náhradě 5,80 Kč/1 km vyčíslené dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., a při ceně nafty 34,70 Kč/1 l, tedy 583,69 Kč ve výši 1/4 (s ohledem na účast u 4 jednání zdejšího soudu), tj. 145,92 Kč a náhrada za promeškaný čas (2x 150 Kč) dle § 14 odst. 3 a. t. a cestovné za cestu zástupce žalobkyně z [adresa] a zpět za 38 km k soudnímu jednání dne 25. 9. 2025 osobním automobilem reg. zn. [SPZ], při spotřebě 4,8 l nafty/100 km, paušální náhradě 5,80 Kč/1 km vyčíslené dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., a při ceně nafty 34,70 Kč/1 l, tedy 583,69 Kč ve výši 1/3 (s ohledem na účast u 3 jednání zdejšího soudu), tj. 194,56 Kč. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobkyně plátcem DPH, byla mu přiznána i 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, což z částky 18 290,48 Kč představuje 3 841 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 11 592,71 Kč k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).