Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný nezaplatil svůj závazek řádně a včas. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši [částka], nezaplaceného smluvního úroku ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu.
2. Dne [datum] je datováno vyhotovení smlouvy o úvěru mezi věřitelem [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] a žalovaným jako klientem. Dle obsahu listin měl být věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka]. Smlouva není žádným z účastníků podepsána. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru. Dne [datum] společnost [právnická osoba] poukázala na účet žalovaného [částka], jak má soud za prokázáno ze sdělení [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů. Dne [datum] vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou jej vyzval k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy do 3 dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z výzvy a podacího lístku.
3. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z listinných důkazů předložených žalobkyní však tato skutečnost neplyne. Listina označené jako uvěrová smlouva sice obsahuje identifikační údaje žalovaného, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalovaného, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by bylo možno zjistit jakékoliv právní jednání žalovaného. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o jí tvrzených skutečnostech a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala smluvní právní důvod svého nároku, se soud zabýval také otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému na jeho účet částku [částka] a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat. Prodlení nastalo na základě předžalobní výzvy ke dni [datum]. Co do částky [částka] příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené smlouvou, jejíž existence nebyla prokázána, byla žaloba zamítnuta.
4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 76 %, zaplatil 52 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto žalobkyně vynaložila částkou [částka], sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tří úkonů právní služby po [částka], tří režijních paušálů po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka]. Z celkové částky má žalobkyně právo na 52 %, tj. [částka].