Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s:- úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- úrokem ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále také jen „[jméno FO] “) byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [hodnota] pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [Anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. V Dispozicích ke smlouvě o bankovních službách se žalovaný zavázal, že bude mít na běžném účtu kreditní zůstatek, a to alespoň jednou za každých [Anonymizováno] dnů čerpání [Anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající [Anonymizováno] % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil své závazky plynoucí ze smlouvy o [Anonymizováno], překročil povolený úvěrový limit a [jméno FO] žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru [Anonymizováno]. Nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši [částka] [jméno FO] ke dni [datum] převedla na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Byl dále povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku [jméno FO]. Dlužnou částku žalovaný řádně nesplácel, a proto [jméno FO] využila svého práva a ke dni [datum] zesplatnila zbývající dlužnou částku ve výši [částka] a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení. Za celou dobu trvání kontokorentu žalovaný zaplatil částku [částka] a vyčerpal částku [částka]. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru se žalovaný opět dostal na běžném účtu do nepovoleného záporného zůstatku ve výši [částka]. Dne [datum] pak byla mezi [jméno FO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno], na jejímž základě [jméno FO] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal [jméno FO] splácet formou sjednaných měsíčních splátek. Ani tento svůj smluvní závazek však žalovaný nedodržel, splátky řádně neplnil a [jméno FO] z tohoto důvodu využila také v tomto případě svého práva a zesplatnila ke dni [datum] zůstatek úvěru. Před uzavřením smluv [jméno FO] vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Vycházela přitom z příjmu, který žalovaný deklaroval a jeho výdaje odhadla na základě historických dat z ČSÚ. V souladu se smluvními ujednáními vzniklo [jméno FO] také právo žádat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši [Anonymizováno] % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužná částka včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty činí v tomto případě [částka]. Výše uvedené pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny žalobkyni. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá také úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Dne [datum] uzavřeli [jméno FO] a žalovaný smlouvu o bankovních službách a produktech, v rámci které, se [jméno FO] zavázal pro žalovaného zřídit a vést běžný účet a poskytla mu kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku do výše povoleného limitu. Konkrétní sjednané parametry obsahují Dispozice, které jsou součástí smlouvy. Dispozicemi je určen běžný účet žalovaného číslem [č. účtu]. Výše povoleného limitu debetního zůstatku není v dispozicích upravena. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o bankovních produktech a službách a dispozic k této smlouvě. Dne [datum] žalovaný požádal [jméno FO] o úvěr ve výši [částka], v žádosti uvedl, že dosahuje příjmu ve výši [částka], který je jediným zdrojem příjmu, avšak celkový čistý měsíční příjem domácnosti je vyčíslen částkou [částka]. Nezbytné měsíční náklady uvedl v nulové výši. Dne [datum] byla mezi [jméno FO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě [jméno FO] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal jej splácet ve smlouvě stanoveným způsobem, jak má soud ze smlouvy o úvěru za prokázáno. Téhož dne žalovaný požádal o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno] ve výši [částka]. V žádosti uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu [částka] s tím, že se jedná o jediný příjem, avšak zároveň uvedl celkové čisté příjmy domácnosti [částka]. Nezbytné měsíční náklady jsou uvedeny v nulové výši. Dne [datum] je datováno také zvláštní ujednání [jméno FO] a žalovaného ke kontokorentnímu úvěru [Anonymizováno] s tím, že smluvní ujednání o konkrétních parametrech kontokorentního úvěru jsou obsaženy v Dispozicích. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru, žádosti o povolení debetního zůstatku a žádosti o úvěr a zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru. Z platební historie úvěru v poskytnuté výši [částka] má soud za prokázáno, že dne [datum] byl [jméno FO] žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] a za dobu od poskytnutí úvěru do [datum] zaplatil žalovaný na úhradu svých závazků plynoucích z této smlouvy celkem částku [částka]. Z tabulek vyhotovených [jméno FO] má soud za prokázáno, že pro účely povolení debetního limitu ve výši [částka] a pro účely poskytnutí úvěru v žádané výši [částka] a poskytnuté výši [částka] [jméno FO] kalkulovala příjem žalovaného [částka] měsíčně, údaj o tom, že je [Anonymizováno] a žije v [Anonymizováno], čistý příjem domácnosti, v níž žalovaný žil částkou [částka]. Dne [datum] vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu, kterou žalovaného vyzval k zaplacení částky v celkové výši [částka] plynoucí ze smlouvy o kontokorentním úvěru, smlouvy o úvěru ve výši [částka] a dále představující nepovolený debetní zůstatek. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z předžalobní výzvy a podacího lístku.
3. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že mezi [jméno FO] a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 a následujících občanského zákoníku a dále smlouva o úvěru ve výši [částka] podle § 2395 občanského zákoníku. Soud naopak nemá za prokázáno, že mezi [jméno FO] a žalovaným došlo ke sjednání konkrétních smluvních podmínek o kontokorentním úvěru, neboť žalobkyně neprokázala existenci konkrétních ujednání o právech a povinnostech plynoucích z takové smlouvy, zejména konkrétní ujednání o výši povoleného debetního zůstatku. Dále soud nemá za dostatečně tvrzenu ani prokázánu existenci nepovoleného debetního zůstatku, který měl snad vzniknout poté, kdy [jméno FO] zrušila žalovanému možnost čerpání debetního úvěru. Smlouva o úvěru ve výši [částka] je smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 občanského zákoníku a bylo proto povinností [jméno FO] před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Stejnou povinnost měla [jméno FO] před tvrzeným uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni tvrzeného uzavření smluv o úvěru měl poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením tvrzených smluv o úvěru. [jméno FO] pouze vycházel a z deklarovaných příjmů a výdaje žalovaného odhadla na základě statistických dat, nejde o vynaložení odborné péče. Tímto způsobem nemohla [jméno FO] získat žádnou reálnou představu o příjmových a výdajových poměrech žalovaného, o výši jeho nutných životních nákladů. O těchto nedostatcích v oblasti skutkových tvrzení a důkazů k jejich prokázání byl žalobkyně soudem u jednání poučena a byla jí poskytnuta lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Avšak ani v takto poskytnuté lhůtě žalobkyně potřebná skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání nedoplnila. Soud proto nemá za prokázáno, že mezi [jméno FO] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru s vymezením konkrétních smluvních práv a povinností, nemá za prokázáno, že žalovanému vznikl na běžném účtu nepovolený debetní zůstatek v tvrzené výši a nemá za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ve výši [částka] vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V důsledku nesplnění zákonné povinnosti poskytovatele úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je nutno považovat smlouvu o úvěru ve výši [částka] uzavřenou mezi [jméno FO] a žalovaným za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to neplatnou absolutně.
4. Z absence smluvního ujednání se soud zabýval otázkou, zda lze nároku žalobkyně alespoň částečně vyhovět z jiného právního důvodu. Dospěl přitom l závěru, že přijetí částky [částka] žalovaným je za této situace nutno považovat za jeho bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit. Žalovaný však žalobkyni, resp. [jméno FO] již před podáním žaloby zaplatil částku [částka]. Toto plnění je třeba započítat oproti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl pouze co do částky [částka] představujíc přetrvávající bezdůvodné obohacení žalovaného po zaplacení částky [částka]. Se zaplacením této částky je žalovaný v prodlení a je povinen podle §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši plynoucí od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění obsažené v předžalobní výzvě žalobkyně.
5. Aktivní legitimace žalobkyně je dána v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, neboť na ni byly pohledávky, které jsou předmětem této žaloby, postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek.
6. Ve vztahu k nárokům plynoucím z tvrzené smlouvy o kontokorentním úvěru a nepovoleném debetním zůstatku na běžném účtu soud dodává, že existence konkrétních ujednání mezi [jméno FO] a žalovaným ve vztahu ke kontokorentnímu úvěru nebyla prokázána. Nebyla tudíž prokázána existence takové smlouvy. Bylo na žalobkyni, aby v řízení tvrdila a prokázala případnou výši bezdůvodného obohacení plynoucího z tvrzené smlouvy o kontokorentním úvěru, avšak tuto povinnost žalobkyně nesplnila. Její skutková tvrzení obsažená v žalobě a v jejím doplnění jsou v přímém rozporu a důkazní návrhy neučinila žádné. Stejně tak ve vztahu k tvrzenému debetnímu zůstatku na běžném účtu žalobkyně přes poučení ze strany soudu nic dalšího netvrdila ani neprokázala. Z těchto důvodů nemohlo být těmto jejím nárokům vyhověno.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.