Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [Anonymizováno], IČ [IČO], smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do 30 dnů od poskytnutí. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a v důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka], povinnost zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatky za upomínání ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena z původního věřitele na společnost [právnická osoba]., dále pak na společnost [právnická osoba] a nakonec na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu.
2. Dne [datum] je datováno vyhotovení smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím [právnická osoba]., IČ [IČO] a žalovaným jako dlužníkem. Dle obsahu listiny měl být úvěrujícím poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka]. Smlouva nejsou žádným z účastníků podepsána. Tyto skutečnosti má soud za listiny za prokázány. Společnost [právnická osoba]. zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku [částka], jak má soud za prokázáno z výpisu z účtu této společnosti. Společnost [právnická osoba]. a společnost [právnická osoba], IČ [Anonymizováno] uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným. Společnost [právnická osoba], IČ [Anonymizováno] a společnost [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v Přehledu pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným. Společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v Přehledu pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným. Tyto skutečnosti má sodu ze smluv o postoupení pohledávek a části přehledu pohledávek za prokázány. Dne [datum] vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, v níž jej vyzval k zaplacení žalované pohledávky. Výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne [datum]. Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení předžalobní výzvy a části poštovního podacího archu.
3. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru. Z listinných důkazů předložených žalobkyní však tato skutečnost neplyne. Listina označená jako uvěrová smlouva sice obsahuje identifikační údaje žalovaného, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalovaného, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by bylo možno zjistit jakékoliv právní jednání žalovaného. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o jí tvrzených skutečnostech a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala smluvní právní důvod svého nároku, se soud zabýval také otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně odeslal žalovanému na jeho účet částku [částka] a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat, neboť na ni byl žalovaný nárok postoupen smlouvami o postoupení pohledávek podle § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat. Prodlení nastalo na základě předžalobní výzvy ke dni [datum]. Co do částky [částka] příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené smlouvou, jejíž existence nebyla prokázána, byla žaloba zamítnuta.
4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Procesní neúspěch žalobkyně soud hodnotil při vyčíslení žalovaného příslušenství pohledávky a celkového nároku, který byl ke dni vyhlášení rozsudku vyčíslen na částku [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] s úrokem z prodlení a její procesní úspěch činil ke dni vyhlášení rozsudku [částka]. Úspěch žalobkyně je tak nižší než 50 %.