Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s:- kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve sjednané výši [částka] formou 45 týdenních splátek. Na úhradu svých závazků z této smlouvy však zaplatila pouze [částka]. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve sjednané výši [částka] formou 60 týdenních splátek. Na úhradu svých závazků z této smlouvy však zaplatila pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni.
2. Dne [datum] uzavřely společnost [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) a žalovaná smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě půjčil původní věřitel žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] formou 45 týdenních splátek. Dne [datum] uzavřely stejné smluvní strany smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě půjčil původní věřitel žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] formou 60 týdenních splátek. Tyto skutečnosti má soud za zjištěny z vyhotovení smluv o půjčce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], části seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž se nachází také výše uvedené pohledávky za žalovanou. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaná vyzvána, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 10 dnů od doručení výzvy, která í byla odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne [Anonymizováno], jak má sodu za prokázáno z obsahu výzvy a podacího lístku.
3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění do [datum] (dále jen „občanský zákoník“) uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě původní věřitel půjčil žalované částky [částka] a [částka] a žalovaná se zavázala tyto částky původnímu věřiteli vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Pohledávky z těchto smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve smyslu § 1879 občanského zákoníku ve znění od [datum]. Výše uvedené smlouvy o půjčce jsou ve smyslu § 52 občanského zákoníku smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Kromě výše uvedených částek, které byly žalované fakticky půjčeny, se zavázala zaplatit také souhrnné poplatky ve výši [částka] a [částka] představující 72,52 % a 83,6 % z půjčené částky. Tento poplatek je cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v daném místě a čase. Takový úrok je proto nutno posoudit jako úrok nepřiměřeně vysoký a odporující dobrým mravům, jak má na mysli ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 téhož předpisu jedná o neplatnost absolutní. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdce žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalované, kdy ani ona neočekávala, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování půjček a úvěrů, půjčky, bez toho, aniž by musela platit nějakou odměnu za poskytnutí půjček. Jedná se právě o tyto okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatná jsou proto celá smlouva o půjčce, ze které vzájemná práva a povinnosti stranám ani nevznikla (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2017 č. j. 15 Co 234/2017-80). Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalované částky [částka] a [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 téhož předpisu. Pokud žalovaná po uzavření smluv platila na jejich základě nějaké částky, je třeba tyto částky započíst proti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to v případě absolutně a zcela neplatného právního úkonu bez dalších formálních požadavků. V případě dle výše uvedeného pořadí první smlouvy tak žalovaná nedluží žalobkyni žádnou částku, neboť na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] zaplatila [částka], ve druhém případě žalovaná dále dluží žalobkyni částku [částka] (rozdíl částek [částka] a [částka]) a ve zbývajícím rozsahu je třeba žalobu zamítnout. Žalobkyně má také v souladu s §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku ve znění od [datum] právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] v důsledku uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne [datum]. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nárok uplatněný z absolutně neplatného právního úkonu.
4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.