Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 15,40 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], spolu s úrokem ve výši 15,40 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále také jen „Banka“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] č. [hodnota], na základě které, byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] za účelem konsolidace závazků žalované a žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 48 měsíčních splátek po [částka] spolu se sjednaným úrokem. Žalovaná úvěr nesplácela sjednaným způsobem a Banka z tohoto důvodu prohlásila dne [datum] za splatný. Před uzavřením smlouvy Banka splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr, s přihlédnutím k statistickým podkladům, údajům z rejstříků a úvěrových registrů (SOLUS, BRKI), kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Příjem žalovaného byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů klientů. Podle vyhodnocení právního předchůdce žalobkyně zbývali žalované dostatečné prostředky na splátku nové půjčky a byla tedy schopna půjčku splácet. Zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Na úhradu svých závazků plynoucích ze smlouvy žalovaná zaplatila pouze [částka]. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], poplatků za výzvy k úhradě ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi Bankou a společností [Anonymizováno] a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [Anonymizováno] a žalobkyní ze dne [datum]. Žalobkyně se tak stala věřitelem pohledávky.
2. Dne [datum] učinila žalovaná společnosti [právnická osoba]. návrh na uzavření smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota], v němž navrhovala uzavření smlouvy o konsolidačním úvěru v celkové výši [částka]. Z této částky mělo být [částka] účelově určeno k úhradě tří úvěrových závazků žalované u Banky a částka [částka] měla být poskytnuta bezúčelově. Banka návrh žalované téhož dne akceptovala. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a akceptace tohoto návrhu Bankou. Z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] má soud za prokázáno, že z něj nejsou patrny výše výdajů žalované na zajištění jejích základních životních potřeb. Převážná většina plateb je realizována platbami kartou, pouze u jedné platby je uveden účel v podobě [Anonymizováno], avšak s označením „[Anonymizováno] [jméno FO] “. Z výpisu je patrno, že žalovaná platila řadu [Anonymizováno], odkud také [Anonymizováno]. Z výpisu úvěrového účtu žalované a potvrzení předčasném splacení půjčky má soud za prokázáno, že žalované byl žádaný úvěr poskytnut. Z tabulky na č. l. 29 spisu má soud za prokázáno, že Banka k datu [datum] evidovala u žalované příjem ve výši [částka], výdaje na bydlení [částka], výdaje na živobytí [částka] a rodinné náklady a ostatní ve výši [částka]. K blíže neurčenému datu evidovala, že z registru BRKI nebyly zjištěny negativní poznatky k žalované, jak je patrno z listiny označené jako data klienta. Dne [datum] uzavřely Banka jako postupitel a společnost [Anonymizováno] jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek. Mezi nimiž je také pohledávka za žalovanou. Dne [datum] uzavřely společnost [Anonymizováno]. jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovanou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z obou smluv o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované.
3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázal jej splácet sjednaným způsobem. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Banka před poskytnutím úvěru nezískala žádnou reálnou představu zejména o nutných životních výdajích žalované. Sice pro ni vedla běžný účet, avšak z něj nejsou tyto údaje zjistitelné, neboť žalovaná [Anonymizováno]. Naopak z výpisu z účtu je patrno, že žalovaná [Anonymizováno], což mohlo a mělo být pro Banku aspektem naznačujícím rizikovost žalované jako potenciálního klienta. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložit odbornou péči při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku [částka]. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka], neboť žalovaná částku [částka] představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatné smlouvy žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu od [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání.
4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 88 %, 76 % nákladů řízení, které žalobkyně účelně vynaložila v řízení. Žalobkyně vynaložila náklady řízení v celkové výši [částka], sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tří úkonů právní služby po [částka], tří režijních paušálů po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka]. Z celkové částky má žalobkyně právo na 76 %, tj. [částka].