108 C 58/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že [Anonymizováno] [právnická osoba], [Anonymizováno], se sídlem [adresa],registrační číslo [tel. číslo], odštěpný závod: [právnická osoba], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], IČ: [Anonymizováno], dáje jen „[Anonymizováno] “) dne [datum] uzavřela jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek [Anonymizováno], která na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na žalobkyně došlo s účinností ke dni [datum]. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. [Anonymizováno] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které, poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Ve smlouvě o úvěru bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši [Anonymizováno] % p.a. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy, a to v měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje měsícem lednem roku 2023. [Anonymizováno] v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované na základě doložených výpisů z účtu žalované a doloženého příjmu ve výši [částka]. Výdaje žalované stanovila životní výdaje žalované po zohlednění situace žalované podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty, aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou [částka]. Zjistila, že žalovaná splácí dva úvěry částkami [částka] měsíčně a [částka] měsíčně. Žalovaná sama uvedla, že má výdaje ve výši [částka] a splátky ve výši [částka] měsíčně. [Anonymizováno] vyhodnotila žalovanou jako úvěruschopnou. Žalovaná platila dohodnuté splátky od měsíce ledna roku 2023 do měsíce července roku 2023. Úvěrující bezvýsledně upomínal žalovanou o zaplacení dlužných splátek a poté odstoupil ke dni [datum] od úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná na upomínky nereagovala a dlužné splátky nezaplatila, byla dne [datum] vyzvána k zaplacení dluhu v termínu do [datum] s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne [datum]. Žalovaná svou povinnost nesplnila, pohledávku žalobci nezaplatila a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši [částka], nezaplacených smluvních úroků ve výši [částka] a nezaplacených poplatků ve výši [částka]. Na úhradu svých závazků ze smlouvy žalovaná zaplatila celkem částku [částka].

2. Dne [datum] uzavřeli společnost [Anonymizováno] jako banka a žalovaná jako klient smlouvu o úvěru, na jejímž základě [Anonymizováno] poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který byl co do částky [částka] určen ke konsolidaci závazků žalované a zbývající částka nebyla účelově určena. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 84 měsíčních splátek po [částka]. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o úvěru. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako postupník s [Anonymizováno] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovanou, jak má soud za prokázáno z notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] a oznámení o postoupení pohledávek. Dne [datum] vyhotovila žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalované, kterou žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu plynoucího ze předmětné smlouvy o úvěru uzavřené s [Anonymizováno] nejpozději do [datum]. Výzva byla žalované odeslána doporučenou poštovní zásilkou a dne [datum] jí byla uložena na poště. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z předžalobní výzvy a poštovní dodejky.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 84 měsíců formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní tvrzený a v řízení prokázaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Žalobkyně tvrdila, že věřitel měl k dispozici údaje z běžného účtu žalované, avšak tuto skutečnost nijak neprokázala. Dále uvedla, že v otázce výdajové vycházel věřitel z výše výdajů žalované, které sám stanovil, aniž by bylo prokázáno, že měl podložené informace o reálných základních životních výdajích žalované. Navíc sama žalovaná uvedla dle tvrzení žalobkyně podstatně nižší splátkové zatížení, což mělo být pro věřitele alarmujícím faktem vyvolávajícím podezření, že žalovaná nejedná poctivě. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby. Poskytovatel úvěru tak poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 téhož zákona, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku [částka]. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka], neboť žalovaná částku [částka] představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od [datum] v důsledku uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nároky založené smlouvou, jež je hodnocena jako absolutně neplatná.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila 44 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka], spolu s úrokem a úrokem z prodlení. Výše příslušenství byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována částkou [částka], tj. celkem [částka]. Žalobě bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši od [datum], který byl ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizován částkou [částka], tedy žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], tj. 67 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 44 % nákladů řízení. Ty žalobkyně vynaložila částkou [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a hotových výdajů nezastoupené žalobkyně ve výši [částka]. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 44 %, tj. [částka].

Odůvodnění

Výše uvedeným rozsudkem bylo žalobě převážně vyhověno a žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Při výpočtu jejich výše došlo k početní chybě, když tyto náklady byly chybně vyčísleny částkou [částka], namísto správné částky [částka].Tuto zřejmou nesprávnost soud opravil tímto usnesením podle § 164 o. s. ř.