Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno]) jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [Anonymizováno] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal [částka] a splatností [datum]. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází [Anonymizováno]. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [č. účtu]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán, avšak bezvýsledně.
2. Blíže neurčeného data byla vyhotovena listina označená jako úvěrová smlouva, v níž společnost [Anonymizováno] je označen jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem v maximální výši [částka]. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby. Listina neobsahuje podpis žalovaného, a ni žádný jiný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud z listiny za prokázány. Blíže neurčeného data byla vyhotovena faktura č. [hodnota], v níž je společnost [Anonymizováno] označena jako příjemce a žalovanému je účtována částka [částka] za dva výběry[částka] částka, za úroky a částka [částka] za účelně vynaložené náklady. Do [datum] je uvedena minimální částka k zaplacení ve výši [částka]. Tyto skutečnosti má soud z faktury za prokázány. Společnost [Anonymizováno] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v [Anonymizováno], mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů.
3. Soud dále provedl důkaz listinami označenými jako „[Anonymizováno] “ a „[Anonymizováno] “, z nichž neučinil žádná relevantní skutková zjištění. Jedná se o listiny, které nejsou nijak autorizovány, soudu není znám jejich původ, není zřejmé, kým a z jakého důvodu byly pořízeny, svým obsahem např. neodkazují na interní systém poskytovatele úvěru.
4. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť na základě provedených důkazů nemá za prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně o existenci jakéhokoliv smluvního závazku mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně či žalobkyní. Samotné vyhotovení smlouvy, které neobsahuje žádný projev vůle žalovaného, není důkazem o uzavření dvoustranného právního jednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným s vymezením konkrétních práv a povinností smluvních stran. Důkazem o tom nemůže být ani samotné vyhotovení faktury. Soud se zabýval možností posoudit za absence smluvního ujednání nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení žalovaného. V řízení však nebylo také prokázáno, že by na účet, o němž je tvrzeno, že je bankovním účtem žalovaného, byla žalobkyní či jejím právním předchůdcem odeslána jakákoliv částka. Z tohoto důvodu neprovedl soud ani navrhovaný důkaz dotazem na banku, čí je označený účet, neboť plnění na tento účet nebylo v řízení prokázáno, ani blíže specifikováno. V řízení tak nebyla prokázána existence jakéhokoliv smluvního závazku žalovaného, či jiný právní důvod pro který by měla žalobkyni plnit. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání soudu, byla by v tomto směru soudem o nedostatcích v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena a byl by jí dán prostor k jejich doplnění. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. Žalobkyně se však k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být ze strany soudu poučena, a soud proto žalobu bez dalšího zamítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby.
5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.