Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „poskytovatel úvěru“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši [částka], to vše ve sjednaných 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na žalovanou, nahlédnutím do příslušných dokladů a veřejných registrů. Výši příjmů žalované poskytovatel úvěru ověřil z oznámení o přiznání dávky sociální podpory a poštovních poukázek. Výši výdajů žalované poskytovatel úvěru ověřil z dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu a výpisů z bankovního účtu žalované. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila. Na úhradu svých závazků ze smlouvy zaplatila pouze [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně proto požaduje také zaplacení sjednaného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu se úrokem a dalšími úhradami v celkové výši [částka] formou 14 měsíčních splátek po [částka]. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázáno, že v ní žalovaná uvedla, že je [Anonymizováno], [Anonymizováno] pobírá ve výši [částka], pobírá dávku státní sociální podpory ve výši [částka], na bydlení v nájemním bytě vynaloží [částka], na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], má srážky ze mzdy ve výši [částka], neuvedla, zda má bankovní účet. Z poštovních poukázek a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory má soud za prokázáno, že [Anonymizováno] byl žalované vyplácen [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně a byla jí přiznána dávka státní sociální podpory v podobě příspěvku na bydlení ve výši [částka] s tím, že je společně posuzována s dalšími [Anonymizováno] osobami, z nichž [Anonymizováno] byly v době podání žádosti [Anonymizováno]. Pouze jedna z těchto dalších osob měla příjem, a to ve výši [částka] a průměrný měsíční příjem [Anonymizováno] [Anonymizováno] rodiny ve [Anonymizováno] činil [částka]. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o nájmu bytu mezi pronajímatelkou [jméno FO] a žalovanou jako nájemcem má soud za prokázáno, že nájemní smlouvy byla prodloužena na dobu od [datum] do [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] poskytovatel úvěru postoupil pohledávku žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů a oznámení o postoupení pohledávky. Výzvou k plnění ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z nesplaceného úvěru č. [hodnota] ve výši [částka] s příslušenstvím do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a podacího lístku.
3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 14 měsíců formou sjednaných splátek spolu s další částkou ve výši [částka]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V řízení prokázaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. I tímto omezeným způsobem však musel poskytovatel úvěru dospět k jednoznačnému závěru, že žalovaná není schopna úvěr splácet, neboť jejím jediným zdrojem příjmu byl [Anonymizováno], která však byla určena k pokrytí bytových potřeb [Anonymizováno], s nimiž byla žalovaná společně posuzována. Výdaje žalované poskytovatel úvěru neověřil žádným způsobem, soudu nebyl předložen žádný výpis z bankovního účtu žalované, z něhož by bylo možné získat reálnou představu a výdajích žalované a v dodatku k nájemní smlouvě je možné pouze zjistit, že nájem [Anonymizováno]. O důkazním nedostatku ve vztahu k zkoumání úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně soudem poučena podle § 1118a odst. 3 o. s. ř., avšak žádné další důkazy nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazu o této rozhodné skutečnosti, úvěr byl žalované poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku [částka]. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka], neboť žalovaná částku [částka] představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu od [datum], neboť k zaplacení byla žalobkyní vyzvána do [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nároky plynoucí z neplatné smlouvy.
5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.