111 C 156/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], součástí kterého je stavba občanské vybavenosti č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], oba v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], nejsou součástí společného jmění manželů účastníků. Žalobu odůvodnil tvrzením, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] byl koupen dne [datum] za [částka], peníze pocházeli z výlučného majetku žalobce, kdy mu byly [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno]. Žalobce nesl náklady spojené s vlastnictvím vždy sám, žalovaná se nijak na nákladech ani údržbě nepodílela. Ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] žaloba žádné tvrzení neobsahovala a u prvního jednání vzal žalobce ohledně tohoto pozemku žalobu zpět, s čímž žalovaná souhlasila, soud proto dle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] zastavil (viz odst. II. výroku tohoto rozsudku) a předmětem řízení zůstal jen pozemek parc. č. [Anonymizováno].

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále také jen „předmětný pozemek“) nabyli s žalobcem za trvání manželství a v kupní smlouvě dali jednoznačně najevo, že má tvořit jejich společné jmění manželů. Za tohoto stavu by i použití výlučných peněz žalobce předmětný pozemek z režimu společného jmění nevyloučilo. Popřela, že kupní cena za předmětný pozemek byla uhrazena z výlučných peněz žalobce, peníze získali z v [Anonymizováno] prodaných jiných společně vlastněných nemovitostí.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že oba v žalobě označené pozemky jsou vedeny jako společné jmění manželů účastníků na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] je zastavěná plocha a jeho součástí je stavba občanské vybavenosti č. p. [adresa]. Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne [datum], zápis do katastru byl proveden dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

4. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi prodávající [právnická osoba] [IČO] IČO, a kupujícími žalobcem a žalovanou označenými jako manželé soud zjistil, že předmětem koupě byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] s budovou č. p. [adresa], zapsano na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] předmětem předložené smlouvy nebyl. Kupní cena byla dohodnuta ve výši [částka], původ peněz nebyl ve smlouvě uveden. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že vlastnické právo k předmětu koupě přejde „na stranu kupující“ vkladem do katastru nemovitostí. Smlouva byla vlastnoručně podepsána prodávajícím i oběma kupujícími, podpisy byly legalizovány. V textu celé smlouvy nebylo uvedeno, že věc má být ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů.

5. Výpisem z účtu banky soud zjistil, že na účet u [právnická osoba]. č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka [částka], dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, . Celkem byla v uvedených dnech připsána částka [částka]. U každého převodu bylo v popisu transakce uvedeno, že se jedná o příchozí platbu z jiné banky z účtu č. [č. účtu] [jméno FO]. Mezi účastníky nebylo sporné, že majitelem účtu je žalobce.

6. Výpisem elektronické komunikace soud zjistil, že v [Anonymizováno] zaslal žalobce žalované sms s žádostí o podpis smlouvy o pronájmu podnikatelských prostor na „[Anonymizováno] “, na což žalovaná reagovala ve stejný den mms se sdělením, že s tím nemá problém a že rovnou mohou přepsat polovinu firmy na něj a polovinu domu na ni a tím budou vyrovnáni.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] bylo zahájeno řízení o rozvod manželství účastníků k návrhu manželky (žalovaná) v němž uvedla, že manželství uzavřeli dne [datum] po [Anonymizováno] známosti z náklonnosti, souladné bylo do začátku roku [Anonymizováno], kdy manžel (žalobce) [Anonymizováno], což vedlo k odcizení. Od roku [Anonymizováno] se intimně nestýkají, a i před tím se již jednalo s ohledem na chování manžela o ojedinělé kontakty pod nátlakem. Odstěhovala se s dětmi v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce ve svém procesním stanovisku vyslovil nezájem o obnovení soužití s tím, že příčiny rozvratu jsou na obou stranách, žalovanou podezřívá z nevěry, činí nesporné, že intimně nežijí od roku [Anonymizováno] a společně nehospodaří od [datum], kdy se žalovaná odstěhovala. Řízení nebylo skončeno, neboť dosud nenabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu č. j. [spisová značka], [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne [datum], jímž bylo rozhodnuto o poměrech nezletilých dětí účastníků [Anonymizováno], narozené [datum], a [Anonymizováno], narozeného [datum], i na dobu po rozvodu manželství rodičů, kdy děti byly svěřeny žalované a otci stanovena povinnost platit výživné. Proti rozsudku podal žalobce odvolání a věc je před odvolacím soudem.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou vedeny jako společné jmění manželů účastníků na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Pozemek č. [Anonymizováno] je zastavěná plocha, jeho součástí je stavba občanské vybavenosti č. p. [Anonymizováno]. Nabývací titulem byla kupní smlouva ze dne [datum], zápis do katastru byl proveden dne [datum] s právními účinky ke dni [datum]. Kupní smlouva ze dne [datum] (mezi účastníky nebylo sporné, že se jedná o tutéž smlouvu, která je uvedena v katastru s datem [datum]) uzavřena mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícími žalobcem a žalovanou jako manžely, kterými jsou od [datum]. Předmětem koupě byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] se stavbou č. p. [Anonymizováno] za kupní cenu [částka]. Původ peněz nebyl ve smlouvě uveden. Smlouva neobsahuje žádné ustanovení o výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Smlouva byla podepsána oběma manžely, podpisy byly legalizovány. Na účet žalobce u [právnická osoba]. č. [č. účtu] byla v [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno] připsána částka v celkové výši [částka] ve čtyřech platbách, všechny platby byly označeny jako příchozí platby z účtu [jméno FO] ([Anonymizováno]). Dne [datum] bylo zahájeno rozvodové řízení k návrhu žalované. Manželství bylo souladné do roku [Anonymizováno], poté nastal rozvrat kvůli chování žalobce ([Anonymizováno]). Od roku [Anonymizováno] se intimně nestýkají, od [datum] spolu nežijí a nehospodaří, žalovaná se odstěhovala. Řízení o rozvod není skončeno, protože dosud nenabyl právní moci rozsudek o poměrech nezletilých dětí [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

9. Žalobce se v řízení domáhal určení, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] (se stavbou č. p. [Anonymizováno]) není součástí společného jmění manželů. Žalobu původně podal i na pozemek parc. č. [Anonymizováno], ale tu později vzal zpět. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Domáhal-li se žalobce prostřednictvím žaloby určení, že v žalobě specifikované nemovitosti nejsou součástí společného jmění manželů (dále také jen „sjm“), kdy v katastru nemovitostí jsou jako společní vlastníci zapsáni oba účastníci, učinil soud závěr, že žalobci svědčil na takovémto určení naléhavý právní zájem, neboť se domáhal vydání deklaratorního (nikoliv konstitutivního) rozhodnutí s cílem dosažení souladu mezi jím tvrzeným právním stavem (tzv. právní realitou) a stavem zápisu v katastru nemovitostí. V případě procesního úspěchu by tímto dosáhl příznivějšího právního postavení, spočívajícího v tom, že soudním rozhodnutím bude deklarován žalobcem tvrzený existující věcně právní vztah k předmětnému nemovitému majetku, přičemž vydaný rozsudek bude současně podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, a to ve formě zápisu (srov. § 7 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí). V případě neshody mezi manžely o tom, zda určitá věc patří či nepatří do společného jmění manželů, je současně nutno zjistit, zda taková sporná otázka nemůže být již řešena jako předběžná v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. V řízení o vypořádání společného jmění manželů soud nejprve řeší jako předběžnou otázku, zda majetkové hodnoty, které účastníci učinili předmětem řízení, skutečně do jejich společného jmění manželů patří, a jestliže na ni kladně odpoví, přikáže je některému z účastníků (popř. oběma do podílového spoluvlastnictví) a rozhodne o finančním plnění (náhradě) za takové přikázání. Jestliže je odpověď záporná, žalobu v tomto rozsahu zamítne. Z uvedeného je zřejmé, že otázka společného vlastnictví k určité věci je v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů otázkou předběžnou pro vlastní vypořádání (srov. např. rozsudek NS ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008). V dané věci sjm účastníků ke dni vydání rozsudku nezaniklo, neboť dosud nebyli rozvedeni a rozsah jejich sjm nebyl dosud modifikován smlouvou dle § 716 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) či rozhodnutím soudu dle § 724 a násl. o. z. Žalobce proto nadále neměl jinou možnost, jak docílit změny zápisu vlastnictví k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí. Uvedené změny, tj. aby byl výlučně určen vlastníkem předmětných nemovitostí stále nemohl dosáhnout v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud proto otázku existence naléhavého právního zájmu v době, kdy rozhodoval, posoudil kladně.

10. Žalobce se v rámci uplatněného nároku domáhal posouzení otázky existence důvodu zákonné výluky z nabývání majetku do sjm dle § 709 odst. 1 písm. d) o. z. Tvrdil, že předmětný pozemek byl nabyt právním jednáním jako nová věc z jeho výlučných prostředků, a proto do sjm nepatří. Výlučnost prostředků dovozoval ze skutečnosti, že peníze použité na úhradu celé kupní ceny byly za trvání manželství [Anonymizováno] výlučně jemu. Důkazní břemeno k tvrzení, že v době pořízení předmětného pozemku disponoval s výlučnými finančními prostředky, a právě tyto na koupi byly použity, nesl žalobce. Původ a výši finančních prostředků prokázal výpisem z bankovního účtu. Otázkou, zda právě a jen tyto byly použity na koupi předmětného pozemku, se soud již nezabýval. Nadbytečnost dokazování plynula ze zjištění, že v kupní smlouvě ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] manželé jako kupující projevili shodnou vůli nabýt věc do společného jmění manželů. Absence výslovného ujednání ve smlouvě o výlučnosti jednoznačně vedla k závěru, že nešlo o výlučné nabytí. Věc se tak stala součástí jejich sjm. A to i v případě, že by použité prostředky byly výlučně žalobce. Ustálená judikatura (srov. např. rozsudek NS ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 487/2019, rozsudek ze dne 29. 8. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2185/2022 nebo rozsudek ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1186/2025) činí závěr, že samotné vlastnictví žalobce k finančním prostředkům, které byly použity k zaplacení kupní ceny za nemovitost, nemůže založit jeho výlučné vlastnictví k nemovitosti. Výlučné prostředky jen jednoho manžela, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění, představují jeho vnos do společného jmění. Otázka vnosů se však řeší v rámci vypořádání sjm po jeho zániku. Tudíž nikoliv v tomto řízení. Skutečnost, že účastníci při uzavření kupní smlouvy k předmětnému pozemku neměli jinou vůli než nabýt pozemek do jejich sjm, byl současně podpořen zjištěním, že tak učinili v době, kdy jejich manželství bylo ještě souladné a hospodařili společně, tudíž nebylo možno ani touto optikou dovodit úmysl nenabýt věc společně. Zápis v katastru nemovitostí pak odpovídá režimu společného jmění.

11. V řízení bylo prokázáno, že věc (předmětný pozemek) nabyli oba manželé (účastníci) v tzv. zákonném režimu, tj. společně za trvání manželství, má se tedy za to, že věc je součástí společného jmění. Žaloba byla proto zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který úspěch neměl. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů, které na svou obranu účelně vynaložila v celkové výši [částka]. Částku tvoří odměna advokáta určená podle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění od [datum] (dále jen „a. t.“) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u ústního jednání) po [částka], celkem [částka], náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši [částka] dle § 13 a. t., celkem [částka], a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce [částka].