Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 1 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky], [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaná užívala byt č. [hodnota] v domě č. p. [adresa] v jeho vlastnictví jako nájemce na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], nájem skončil dne [datum], kdy byla žalované doručena výpověď z nájmu bytu pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce, žalovaná do [datum] byt užívala bez právního důvodu, za dobu od [datum] do [datum] dluží žalobci úhradu za spotřebované služby ve výši [částka], splatnost nedoplatku nastala dne [datum]. Žalobce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou odeslanou dne [datum], k úhradě nedošlo.
2. Ve věci se konalo první jednání dne [datum]. Žalovaná u prvního jednání prostřednictvím hmotněprávního opatrovníka nárok žalobce v rozsahu žalované jistiny uznala. Žalobce navrhl, aby o uznané části nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. S ohledem na uznávací prohlášení a s ohledem na skutečnost, že se jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud v souladu s § 153a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o jistině nároku částečným rozsudkem pro uznání. Právně byla věc posouzena dle § 2991 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Ohledně nároku na příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení soud provedl dokazování. Na jeho základě zjistil, že žalovaná je od [datum] omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá právně jednat [Anonymizováno]. Žalovaná trpí [podezřelý výraz], [Anonymizováno], kdy se jedná o poruchu trvalého rázu. Dle vyšetřujícího znalce se v tomto stavu nachází od [Anonymizováno]. Nájemní smlouvu k předmětnému bytu podepsala dne [datum]. Výpověď z nájmu bytu byla žalované doručena uložením na poště dne [datum]. Dne [datum] byla žalovaná z bytu exekučně vyklizena. V době od [datum] do [datum] byly v bytě spotřebovány služby v hodnotě [částka]. V této výši byl uveden nedoplatek ve vyúčtování služeb vyhotoveném žalobcem ke dni [datum]. Vyúčtování bylo žalobcem doručováno žalované na adresu předmětného bytu, dne [datum] však byla poštovní zásilka vrácena žalobci zpět pro neznámého adresáta. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], zásilka byla dne [datum] uložena k vyzvednutí na poště.
4. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná trpěla v době uzavření nájemní smlouvy [podezřelý výraz], která ji činila neschopnou právně jednat. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla následně omezena ve svéprávnosti a soud jí ustanovil opatrovníka, je třeba uzavřenou nájemní smlouvu považovat za neplatnou pro nedostatek způsobilosti k právním jednáním (§ 581 odst. 1 o. z.). Žalovaná proto byt od počátku užívala bez právního důvodu. Tímto užíváním vznikl žalované závazek k náhradě za spotřebované služby, a to podle zásad bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Jelikož žalovaná nebyla schopna právně jednat, mohla splatnost vyúčtování služeb nastat až okamžikem doručení žaloby jejímu opatrovníkovi, jakékoliv dřívější doručování přímo žalované bylo pro její [podezřelý výraz] neúčinné. Žalovaná byla proto kvalifikovaným způsobem poprvé vyzvána k úhradě žalované částky až v okamžiku, kdy opatrovníkovi byla doručena žaloba, tedy dne [datum]. Podle § 1958 o. z. byla žalovaná po výzvě povinna plnit, tj. zaplatit žalobci žalovanou částku, ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“. Jelikož v dané věci se jednalo o zaplacení finanční částky v obvyklé výši, lze mít za to, že lhůtou „bez zbytečného odkladu“ se myslí doba mezi sedmi až deseti dny od doručení výzvy. V tomto rozsahu se jedná o velmi krátkou lhůtu, v níž je nutné provést bezodkladné, neprodlené a okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012). Žalovaná byla proto povinna dluh žalobci zaplatit ke dni [datum], tj. 11. den po doručení výzvy, což je přiměřená doba ve vztahu k okolnostem případu. Jelikož tak neučinila, dostala se dne [datum] dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobci vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 11,75 % dlužné částky ročně, soud určil, že žalovaná je povinna úrok z prodlení zaplatit právě v této výši. V rozsahu požadavku na úhradu úroku z prodlení za jinou dobu a v jiné výši byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná, která byla procesně neúspěšná, je povinna zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši [částka]. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a paušální náhradou hotových výdajů žalobce v částce [částka] přiznanou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem dva úkony, a to sepis žaloby a účast u jednání soudu, každý úkon po [částka].