Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 %, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], sídlem [adresa], [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 %. Uplatněný nárok s příslušenstvím plyne z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum], na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr v celkové výši [částka] splatný v měsíčních splátkách ve výši [Anonymizováno] % z aktuální dlužné částky, žalovaná zaplatila celkem jen [částka], úvěr byl v nesplacené výši zesplatněn ke dni [datum], žalovaná dosud dluží částku [částka] tvořenou jistinou ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], poplatky za pojištění ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou k plnění žalovaného nároku vyzvala.
2. K prvnímu jednání byla žalovaná řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba byly doručeny ke dni [datum] náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud ve věci provedl dokazování přečtením úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, výpisů pohybů na úvěrovém účtu, listin o ověření bonity, upomínek, zesplatnění pohledávky a předžalobní výzvy včetně podacího archu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Písemnou úvěrovou smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tohoto dne společnost [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] jako věřitel a žalovaná jako klient (fyzická nepodnikající osoba) uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do limitu [částka] (který bylo možné navýšit), výše splátky byla [Anonymizováno] [Anonymizováno] % z dlužné částky, roční úroková sazba činila 38,72 %. Podpis žalované pod smlouvou byl vlastnoruční. Smlouva obsahovala i ujednání o důsledcích nesplácení úvěru v podobě účelně vynaložených nákladů upomínání ve výši [částka] měsíčně, smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši [částka] a úroku z prodlení. Ve smlouvě bylo sjednáno pojistné ve výši [částka] měsíčně pro případ [Anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. platné ke dni uzavření smlouvy. Soudu byly předloženy podmínky účinné ke dni [datum]. Dle těchto bylo dohodnuto zesplatnění úvěru z důvodu některého z taxativně vyjmenovaných případů, zejména při nezaplacení dvou a více splátek či jedné déle než tři měsíce. Smlouva o úvěru ve svém úvodu obsahovala informace od žalované o osobních a výdělkových poměrech, dle nichž byla žalovaná [Anonymizováno], bydlela [Anonymizováno], vzdělání [Anonymizováno], [Anonymizováno], její příjem činil [částka] měsíčně čistého, [Anonymizováno]. Z potvrzení o ověření bonity soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o žalované zjistila její osobní poměry (viz v rozsahu shora) a ověřila si žalovanou v registrech SOLUS a NRKI se závěrem, že dosavadní finanční závazky jsou splacené. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že v době od [datum] do [datum] žalovaná načerpala částku [částka] a splatila částku [částka]. K zesplatnění úvěru došlo ke dni [datum]. Stejného data byla vyhotovena výzva ke splacení celého úvěru, z níž soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost dluh ve výši [částka] zaplatit žalobkyni nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované odeslána dne [datum] na adresu trvalého pobytu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně sdělil žalované dluh v kapitalizované výši [částka] a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Z doloženého podacího archu soud zjistil, že dopis s předžalobní výzvou byl odeslán žalované na adresu trvalého pobytu dne [datum].
4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou písemnou smlouvu o revolvingovém úvěru, žalované byl poskytnut úvěr formou jednotlivých výplat v celkové výši [částka] a ona splatila částku [částka], dluh měla splácet měsíčními splátkami ve výši [Anonymizováno] % z aktuální dlužné částky. K zesplatnění úvěru došlo ke dni [datum]. Při uzavření smlouvy žalobkyně zjistila poměry žalované z vlastního podání žalované a ověřením v registrech dlužníků. Žalovaná v době uzavření smlouvy byla zaměstnána s příjmem [částka] čistého měsíčně, žila [Anonymizováno], , Anonymizováno5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy byla existence tvrzené smlouvy zjištěna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin vyplynulo, že věřitel (žalobkyně) se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a tak, jak tyto byly zjištěny, umožňovaly žalované úvěr za dohodnutých podmínek splácet. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky je v souladu s § 2395 o. z. Požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je v souladu s § 2048 věty první o. z., podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Pokud pak žalovaná nezaplatila žalobkyni sjednané splátky úvěru řádně a včas, ocitla se dle § 1968 věty první o. z. v prodlení a je podle § 1970 věty první o. z. povinna platit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka]. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), celkem [částka], náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 2 a. t., celkem [částka], a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce [částka].