Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení úroku [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky], sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr [částka], žalovaný nesplácel dle dohody, banka proto vyzvala žalovaného k úhradě celé částky s úroky s účinností ke dni [datum], právní předchůdce postoupil pohledávku dne [datum] na prvního postupníka, který ji dne [datum] postoupil na žalobkyni, ke dni podání žaloby činila dlužná jistina [částka], smluvní poplatky [částka], kapitalizovaný úrok [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení [částka]. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě ani částečně nedošlo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy aktuálního pobytu, předvolání mu bylo doručeno dne [datum] do vlastních rukou, žaloba mu stejným způsobem byla doručena již dne [datum]. Z účasti u jednání se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy č. [Anonymizováno] soud zjistil, že byla uzavřena v písemné formě, kdy smluvní strany ji vlastnoručně podepsaly, uzavřela jí [právnická osoba].[IČO] IČO, jako banka a žalovaný jako klient dne [datum], obsahem smlouvy byla deklarace stavu, kdy banka s klientem zamýšleli vstoupit do vzájemného smluvního vztahu, v jehož rámci bude mít banka možnost klientovi poskytovat bankovní služby. Ve smlouvě nebyly uvedeny osobní a majetkové poměry žalovaného. Z návrhu smlouvy o půjčce č. [hodnota] a z akceptace návrhu soud zjistil, že smlouvu o půjčce uzavřela [právnická osoba].[IČO] IČO, jako banka a žalovaný jako klient, smlouva byla písemná, podpis žalovaného byl elektronický založený na kvalifikovaném certifikátu, což žalobkyně doložila výpisem certifikátu. Smlouva byla uzavřena za účinnosti všeobecných obchodních podmínek a produktových obchodních podmínek banky účinných ke dni podpisu smlouvy. Ve smlouvě se banka zavázala žalovanému poskytnout bezúčelovou půjčku ve výši [částka] výplatou na jeho bankovní účet č. [č. účtu] a to bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dle smlouvy měl žalovaný počínaje dnem [datum] zápůjčku splácet v celkem 36měsíčních splátkách po [částka], úroková sazba činila [Anonymizováno] % ročně, celkově měl žalovaný zaplatit částku [částka]. Bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet za [částka] měsíčně (započteno do pravidelné splátky). Pro případ prodlení se splácením byl žalovaný zavázán hradit náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] a úrok z prodlení, banka současně byla oprávněna prohlásit dluh za okamžitě splatný. Z informací o klientovy a posouzení úvěruschopnosti ke dni [datum] soud zjistil, že banka o žalovaném věděla, že je [Anonymizováno], [Anonymizováno], užívá [Anonymizováno] a má příjem ze mzdy [částka], výdaje na bydlení činí [částka] a na živobytí [částka] měsíčně. Splácel předchozí závazky jak u banky, tak u jiných subjektů v celkové započtené výši [částka]. Nebyl v insolvenci ani v exekuci. Banka vypočetla platební kapacitu žalovaného v době žádosti o půjčku na částku [částka] měsíčně. Z transakční historie smlouvy bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalovaného převedena od banky částka [částka], ke dni [datum] činil dosud nesplacený zůstatek jistiny částku [částka], splátka splatná ke dni [datum] nebyla již zaplacena řádně, od [datum] banka již účtovala úroky z prodlení. Z dopisu banky ze dne [datum] soud zjistil, že to byla výzva k okamžité úhradě celé dlužné částky ve výši [částka], adresována byla na kontaktní adresu [adresa]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy soud zjistil, že dne [datum] tuto uzavřela [právnická osoba].[IČO] IČO, (dříve [Anonymizováno] [IČO] IČO, , která k [datum] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba].) jako postupitel a společnost [Anonymizováno] [IČO] IČO, jako postupník, předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soudu zjistil, že společnost [Anonymizováno] [IČO] IČO, jako postupitel postoupila žalobkyni jako postupníkovi pohledávku za žalovaným, pohledávka byla označena v příloze smlouvy. Z oznámení o postoupení soud zjistil, že banka jako původní věřitel oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] adresovaným na místo trvalého pobytu [adresa], žalobkyně postoupení pohledávky oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum] adresovaným na stejnou adresu a současně i na adresu [adresa]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy ve výši [částka] do sedmi dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne [datum], jak bylo zjištěno z poštovního podacího lístku, a to na obě shora uvedené adresy.
4. Skutkový stav byl soudem právně posouzen tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, která byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr, protože zápůjčku lze považovat za úvěrovou službu vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně byla dle § 1879 a násl. o. z. ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Zápůjčka patří mezi reálné kontrakty, které pro vznik účinnosti vyžadují výplatu peněz. Žalobkyně prokázala, že peníze byly žalovanému předány, smlouva se proto stala účinnou. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Dle provedeného dokazování právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil schopnost a možnost žalovaného úvěr řádně splácet dostatečně, kdy ze zjištěného rozdílu jeho příjmů a výdajů byl žalovaný objektivně schopen dluh v dohodnutých splátkách hradit. Pokud se jedná o požadovaný smluvní úrok, který žalobkyně uplatnila ve sjednané výši [Anonymizováno] % ročně, musel soud žalobu částečně zamítnout do výše, v níž úrok převyšoval zákonný úrok z prodlení, neboť požadovaná výše byla v rozporu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru účinného od 24. 4. 2020. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v prodlení s řádnou úhradou splátek déle než 90 dnů (počínaje dnem [datum]), žalobkyni tak vzniklo právo pouze na úrok odpovídající zákonné sazbě úroku z prodlení, tj. ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů nebyl-li sjednán úrok nižší, tedy právo na úrok ve výši 12,75 % ročně (zákonná výše úroku z prodlení od [datum]), v rozsahu zbývajících [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] byla proto žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve zbývajícím rozsahu bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, kdy žalovanou částku tvoří jistina dluhu, úrok a úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení vznikl dle § 1970 o. z., jeho výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka]. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění od [datum] (dále jen „a. t.“), celkem [částka], náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 2 a. t., celkem [částka], a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce [částka].