Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 17. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Řízení o zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 17 000 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně od 23. 10. 2018 do 16. 2. 2024 se zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně, přičemž výše těchto nákladů bude specifikována v písemném vyhotovení rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 17 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23. 10. 2018 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 17 000 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení. Žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 22. 9. 2017 se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru číslo [hodnota] –3191 a původní věřitel poskytl žalované straně úvěr ve výši 17 000 Kč bezúčelový, hotovostní, a to dne 22. 9. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, když první splátka byla splatná od podpisu smlouvy a poslední splátka 22. 10. 2018. Pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba]., a to na základě smlouvy o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba]., a původním věřitelem [právnická osoba]., uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dne 9. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení bylo žalovaném oznámeno. Před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované strany, přičemž vycházel z čistého měsíčního příjmu žalované strany, životního minima a jeho měsíčních závazků. Žalovaný byl lustrován ve svém interním systému žalobkyně, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v Centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
2. Podáním ze dne 10. 2. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 17 000 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení částky 17 000 Kč od 23. 10. 2018 do 16. 2. 2024. Zákonný úrok z prodlení je tedy požadován od 8. dne ode dne odeslání předžalobní výzvy do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila.
4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaným byla dne 22. 9. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] -3191, na základě které došlo k poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč s tím, že celková dlužná částka spolu s náklady spotřebitelského úvěru činí 29 410 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 13 měsíčních splátkách po 2 210 Kč, totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Součástí smlouvy byl předpis splátek ke smlouvě (viz smlouva o úvěru, předpis splátek). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s parametry úvěrového produktu, a to ve stejném rozsahu, v jakém následně byla uzavřena předmětná smlouva, přičemž roční procentní sazba činila 189,38 % (viz formulář pro standardní informace). Žalovaný o poskytnutí úvěru požádal dne 22. 9. 2017 s tím, že uvedl, že pobírá rentu ve výši 30 020 Kč, je ženatý, má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, vlastní automobil, náklady na bydlení činí 2 917 Kč, stravné, výživné 3 000 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele činí 2 958 Kč, měsíční výdaje domácnosti 5 917 Kč, předložil k dokladu smlouvu, doklady SIPA a dopis [podezřelý výraz] z [Anonymizováno] (viz žádost o poskytnutí úvěru). Žalovaný bydlel v bytě společnosti [Anonymizováno], s.r.o., kdy nájemní smlouva byla uzavřena dne 1. 5. 2017, výše nájmu není uvedena. Výše SIPA činila 1 000 Kč za elektřinu a 2 250 Kč za nájem (viz smlouva o nájmu bytu a platební doklad SIPA). Žalovanému byla dopisem ze dne 10. 7. 2017 sdělena výše renty za poškození zdraví ve výši celkem 30 020 Kč (viz vyrozumívací dopis). Právní předchůdkyně žalobkyně provedla finanční analýzu žalovaného a kredit skóring, kdy vycházela z příjmu 30 020 Kč, měsíčních výdajů žadatele 2 917 Kč, minimálních výdajů 5 400 Kč, kalkulovala s očekávanou rezervou 1 000 Kč, přičemž měsíční volné zdroje činí 23 620 Kč, minimální výdaje na domácnost činily 10 800 Kč a minimální měsíční výdaje žalovaného 5 400 Kč (viz finanční analýza a kredit skóring). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020, která byla odeslána na jeho korespondenční adresu doporučeně (viz předžalobní výzva ze dne 26. 2. 2020 včetně podacího lístku. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, ze dne 9. 6. 2021 včetně smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018).
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je zcela důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní legitimaci, když na ni pohledávka za žalovaným byla postoupena dne 11. 12. 2019). Žalobkyně v řízení prokázala, že dne 22. 9. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena řádná smlouva o úvěru, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovaný v řízení nerozporoval. Rovněž z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by tento byl žalovaný, byť částečně uhrazen. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 410 Kč. Předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení paragrafu 1 810 o.z. Proto povinností žalobkyně bylo před uzavření smlouvy zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně v řízení prokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, když si ověřila jeho příjmy a jeho výdaje. Žalovaný pobíral rentu ve výši 30 020 Kč, byl ženatý, měl jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, vlastnil automobil, náklady na bydlení činily 2 917 Kč, stravné, výživné 3 000 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele činili 2 958 Kč, měsíční výdaje domácnosti 5 917 Kč, žalovaný předložil k dokladu smlouvu o nájmu, doklady SIPA a dopis [podezřelý výraz] z povolání. Soud tedy žalobě v souladu s ustanovením § 2395 a následujícího o.z. vyhověl, když žalobkyně prokázala poskytnutí úvěru a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne 17. 2. 2024 do zaplacení.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, která byl v řízení plně úspěšná, právo na zaplacení vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč.