Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 685 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 26. 10. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 494,20 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 11 296,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 26. 10. 2022 do zaplacení, zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 382,33 Kč, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 191,77 Kč, zaplacení úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 13 931,72 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 15 981,72 Kč a příslušenství. Žalobu odůvodňuje žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne 29. 6. 2019 uzavřena smlouva o poskytování revolvingového úvěru číslo [hodnota], jejíž součástí byly úvěrové podmínky, s nimiž se žalovaná seznámila. Před uzavření smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků žalobkyně, kteří posuzují úvěrovou a příjmovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných, jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí způsob bydlení taktéž nahlíží do interních úvěrových registrů, výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěru schválená, aniž by došlo k předlužení. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala finanční prostředky v rámci úvěrového limitu vrátit. K uzavření smlouvy došlo elektronicky, a to na webových stránkách www.SpravceFinanci.cz. Jedná se o internetovou aplikaci společnosti [právnická osoba]., se kterou má klient přehled o svých půjčkách, kartách a dalších produktech sjednaný u společnosti. S registrací do správce financí je spojeno ověření totožnosti klienta, přičemž žalobkyní je požadováno číslo mobilního telefonu, e-mailu a v poslední řadě klient udělí souhlas se zpracováním osobních údajů. Klientovi je automaticky odeslána SMS zpráva s kódem na uvedený mobilní telefon, přičemž následně probíhá kontrola občanského průkazu, jeho platnost. Registrace do správce financí byla ze strany žalované uskutečněna dne 4. 4. 2019 za pomoci SMS kódu 015926 na telefonní číslo [telefon], a to dne 7. 1. 2019 v čase 17:25:42 hodin, jak vyplývá z dokumentu dohledání informací o činnosti klienta ze dne 15. 8. 2022. Jedná se o telefonní číslo žalované uvedeného přímo žalovanou ve smlouvě. Žalovaná výše uvedeným kódem stvrdila svoji registraci do správce financí. Registrace byla provedena z IP adresy 193.165.96.84. Žalovaná byla k ověření totožnosti vyzvána k doplnění kontrolních otázek a příslušných údajů z dokumentu, z dokladu totožnosti. V dalším kroku si zvolila své přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky pro případ budoucího ověření či přihlášení. Následně byla žalované zaslána na potvrzovací SMS zpráva s kódem 768390, a to opět na telefonní číslo shora uvedené, a to dne 7. 1. 2019 v čase 17:31:12 hodin. Tímto krokem žalovaná projevila souhlas s užíváním webového rozhraní správce financí a dále s možností uzavírat smlouvy elektronicky. Následně žalovaná vyplnila žádost o úvěr, veškeré údaje návrhu uvedla v návrhu smlouvy, který byl po posouzení žalobkyní schválen. Následně se žalované zobrazil konečný návrh smlouvy, který žalovaná odsouhlasila potvrzovacím SMS kódem 959422, a to na uvedené telefonní číslo dne 26. 6. 2019 v čase 23:20:40 hodin. Tímto kódem byla předmětná smlouva podepsána v kolonce podpis klienta na samotné smlouvě. Tento krok byl žalovanou proveden z IP adresy 193.165.96.160. V průběhu trvání smluvního vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, úvěrový rámec činil 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet řádně a včas, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,97 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se dále zavázala hradit i poplatky jako poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty, případně smluvní sankce, splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den kalendářního měsíce s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 16 720 Kč a uhradila částku 12 035 Kč. To, jaká částka úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Žalovaná čerpala prvním čerpáním částku ve výši 10 000 Kč, a to prostřednictvím bezhotovostního převodu na účet číslo [č. účtu] dne 27. 6. 2019, a to přímo na uvedený účet ve smlouvě, další úhrady žalovaná čerpala prostřednictvím bezhotovostního převodu na účet číslo [č. účtu]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a požadovala okamžitou úhradu dluhu, a to k 15. 7. 2021. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána. Jelikož žalovaná nereagovala a po zesplatnění úvěr neuhradila, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 15 981,72 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 931,72 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč, smluvních pokut ve výši 1 650 Kč. [adresa] 400 Kč představuje souhrn nákladů na vymáhání žalobkyně žalovanou dosud neuhrazených nákladů na vymáhání náhrad, jedná se o náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované v daném měsíci zaslána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dále představuje náklady za vymáhání ve výši 300 Kč měsíčně. Smluvní pokuta ve výši 1 650 Kč pak představuje v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovanou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, kdy výše dlužné částky byla nižší než 500 Kč, je smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné částky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 650 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla o úhradu dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.
2. Podáním ze dne 13. února 2025 žalobkyně doplnila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně získala informace o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a karty klienta. V rámci metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je podrobně popsáno, jakým způsobem žalobkyně získala informace o schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry a v rámci karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, se kterými žalobkyně pracovala. Žalobkyně vycházela z příjmu klienta. Z žádosti ve výši 26 000 Kč odečetla životní minimum ve výši 3 410 Kč, dále pak splátky jiných společností ve výši 15 038 Kč, splátky HC ve výši 2 400 Kč, výši splátky schváleného úvěru ve výši 297 Kč a zbývající výše finančních prostředků činila 4 855 Kč. Žalovaná byla lustrována v registrech NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz na registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CEE a ISIR byl proveden s výsledkem registru nenalezen. Skutečnost, že žalovaná byla schopna úvěr splácet, vyplývá i ze samé skutečnosti, že v období od července 2019 do února 2021, tedy po dobu delší než 1,5 roku, byla schopna úvěr splácet. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemůže uvedené jít k tíži žalobkyně.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
4. Mezi účastníky řízení byla dne 26. 6. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronicky za použití zadaného potvrzovacího SMS kódu číslo [hodnota]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované flexibilní půjčku – revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu 10 000 Kč, výší minimální měsíční splátky 2,97 % z úvěrového rámce, tj. 297 Kč, s roční úrokovou sazbou 24,88 %, RPSN ve výši 27,92 % a celkovou částkou ke splatnosti 11 348 Kč. V předmětné smlouvě jsou uvedeny identifikační údaje žalované, která současně uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, má střední vzdělání. Totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Pracuje u společnosti [právnická osoba] jako zaměstnanec a dosahuje příjmu ve výši 26 000 Kč čistého měsíčně. Součástí smlouvy je sazebník poplatků a odměn platný k 1. 2. 2019, dále pak úvěrové podmínky (viz smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 26. 6. 2019, úvěrové podmínky). Za dobu trvání smluvního vztahu od 27. 6. 2019 do 25. 10. 2022 žalovaná čerpala na jistině částku 16 720 Kč, na úroku za hotovostní transakce 3 474,72 Kč, na nákladech na vymáhání 900 Kč, na smluvní pokutě 4 015 Kč, na úroku 4 247,50 Kč, na obchodním úroku 2 041,83 Kč, na úroku z prodlení 1 685,97 Kč, celkem tedy 33 085,02 Kč a uhradila celkovou částku 12 035 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 2 788,28 Kč, zbývající částky byly započteny na úroky, náklady na vymáhání, smluvní pokutu a úroky z prodlení (viz výpis čerpání splátek a úhrad k předmětné smlouvě). Žalovaná čerpala částku 16 720 Kč (viz opis výpisu proplacení smlouvy číslo [hodnota]). Dne 27. 6. 2019 byla na bankovní účet příjemce číslo [č. účtu] vyplacena částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [VS] (viz potvrzení o provedené platbě). Žalobkyně při poskytování úvěru ze dne 26. 6. 2019 vycházela z ověření bonity klienta s tím, že výše úvěru činí 16 000 Kč, klient je svobodný, bydlí u rodičů, bezdětný, pracuje jako zaměstnanec s příjmem 26 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činí 13 000 Kč. Žalovaná byla lustrována v registrech ISIR, NRKI, a to bez negativního záznamu. Dále pak byla ověřena v registru MV ČR, CEE, a to rovněž bez záznamu (viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta – interní záznam). Úvěrovou zprávou vzal soud za prokázáno, že žalovaná má dva existující splátkové kontrakty, jeden nesplátkový a tři kreditní karty. Měsíční splátky činí 12 654 Kč. Zbývající částka k úhradě 664 759 Kč (viz úvěrová zpráva). Žalovaná byla o úhradu dluhu vyzvána výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 15. 7. 2021, a to do 14 dnů od sepisu této výzvy. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 16. 7. 2021 (viz výzva ze dne 15. 7. 2021, podací arch ze dne 16. 7. 2021). Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2021, a to k úhradě dlužné částky 17 547,70 Kč, nejpozději do sedmi dnů na účet specifikovaný ve výzvě. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 5. 8. 2021 (viz předžalobní výzva včetně podacího archu ze dne 5. 8. 2021).
5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 6. 2019 ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto částky vrátit dle podmínek shora uvedených. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Zákonem je věřiteli uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně při ověřování příjmů žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou, aniž by soudu doložila jejich ověření, přičemž pokud se týče výdajů žalované, zejména spojených s bydlením, a to i případným bydlením u rodičů, tyto si žádným způsobem neověřila. K jednání dne 17. 2. 2025 se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1,3 o. s. ř. o potřebě doplnění dalších rozhodných skutečností a navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně, když si žádným způsobem neověřila jak tvrzené příjmy žalované, tak její výdaje, zejména pak výdaje spojené s bydlením, které tvoří nejvyšší položku rozpočtu každého jednotlivce a jsou ryze individuální. S ohledem na výše uvedené je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 16 720 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni zaplatila již před podáním žaloby 12 035 Kč a výše bezdůvodného obohacení tedy činí částku 4 685 Kč. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 30. 7. 2021, tj. po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 15. 7. 2021, přičemž za dobu od 30. 7. 2021 do 25. 10. 2022 soud provedl kapitalizaci zákonného úroku z prodlení z částky 4 685 Kč na částku 494,20 Kč. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.