Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 999,97 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 6 754,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 379,97 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 380 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši [právnická osoba] % ročně z částky 4 999,97 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a co do částky 67,43 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 11 764,52 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 67,43 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem 35 600 Kč a možností postupného čerpání. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází (NRKI, BRKI), insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru neplatných dokladů MV ČR a vycházela z příjmů a výdajů z žalovaného předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek a informací získaných od žalovaného (počet členů domácnosti, příjmy, výdaje). Dle smlouvy byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet částka 5 000 Kč dne [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena jeho bankovní identitou. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu úrokem ve výši 1,07 % denně z nesplacené jistiny, s poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za informační SMS servis ve výši 24 Kč, poplatkem ve výši 91,50 Kč za službu „Klidné spaní“. První splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně dne [datum] smlouvu vypověděla, o čemž byl žalovaný informován e-mailem ze dne [datum]. Následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu, který na jistině úvěru činí 4 999,97 Kč, na poplatku za vyplacení tranší úvěru činí 99,50 Kč (1,99 % z vyplacené tranše), na poplatku za „Klidné spaní“ činí 91,500 Kč, na poplatku za službu „Presto“ činí 165 Kč a na poplatku za informační SMS servis činí 24 Kč, dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu smluvního úroku ve výši 6 374,55 Kč. Žalovaný tak dluží celkem částku 11 754,52 Kč a z důvodu prodlení žalovaného s úhradou této částky žalobkyně požaduje rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, tj. z částky 5 379,97 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá po žalovanému úhrady smluvní pokuty ve výši 67,43 Kč sjednané pro případ prodlení žalovaného, která byla vypočtena jako 0,1 % denně ze zůstatku úvěru od [datum] do [datum]. Na předžalobní výzvu k plnění odeslanou mu dne [datum] žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr do výše úvěrového rámce 35 600 Kč, který může být čerpán postupně i opakovaně na základě žádosti žalovaného bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Jednalo o bezúčelový úvěr se sjednanou úrokovou sazbou 1,066 % denně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úvěr měl být splacen dne [datum]. V článku VIII.1 je sjednáno právo věřitele při prodlení klienta na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž, je spotřebitel v prodlení, až do zaplacení. Smlouva byla podepsána žalovaným poté, co proběhlo ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba]. (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], listinou o ověření totožnosti a bankovní identity). Žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] částku 5 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělením banky ze dne [datum] a částečným výpisem z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z ověřeného čistého průměrného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 25 013 Kč (žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 22 000 Kč), skutečnosti, že žalovaný s nikým společně nehospodaří, měsíční výdaje žalovaného činí 3 000 Kč na půjčky, 6 000 Kč na bydlení, další nezbytné výdaje 1 0 Kč, ostatní zbytné výdaje činí 3 000 Kč. Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši 10 110 Kč a rezervě pro výdaje ve výši 500 Kč tak dle výpočtů žalobkyně činil disponibilní příjem žalovaného 11 500 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak bylo úspěšné. Příjem žalovaného měl být ověřen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]. ze dne [datum] a identifikovanými příjmy). Dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 12 556,96 Kč do tří dnů od doručení výzvy, výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěru do výše úvěrového rámce 35 600 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky vrátit nejpozději do [datum]. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum], který však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu žalovaného ve výši 25 013 Kč, který měl být ověřen z výpisu z jeho bankovního účtu, skutečnosti, že žalovaný hospodaří sám, měsíční výdaje žalovaného činí 3 000 Kč na půjčky, 6 000 Kč na bydlení, další nezbytné výdaje činí 1 000 Kč, ostatní zbytné výdaje činí 3 000 Kč. Doklad o ověření příjmu žalovaného nebyl soudu předložen, ověření jednotlivých výdajů žalovaného nebylo ani žalobkyní tvrzeno. Je tedy zřejmé, že solventnost žalovaného nebyla řádně a s odbornou péčí před uzavřením smlouvy prověřena. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že je nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. soud k této neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 5 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni něčeho uhradil, byl proto zavázán k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 4 999,97 Kč (tj. ve výši požadované žalobkyní) tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 4 999,97 Kč, a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje výzvu za doručenou dne [datum] a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 3 dnů ode dne doručení, tj. do [datum]. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.